Praha – Stránky nejrůznějších novin a časopisů plní černé vize o budoucnosti naší planety. Spekuluje se nad tím, která z variant o zániku Země je nejpravděpodobnější. Výbuch supersopky, příchod doby ledové nebo otočení magnetických pólů Země, to všechno patří do takzvaných geohazardů, které mohou náš život obrátit naruby. Vědci ale tvrdí, že ne. Konečně ani Mayové s něčím takovým nepočítají. Podle nich se svět pouze dostane do nové etapy.
Jednou z navrhovaných živelných katastrof je výbuch supersopky, třeba té pod Yellowstoneským parkem. „Efekt je z hlediska toho, na co my jsme zvyklí, řekněme menší. Výbuchy menších vulkánů nebo zemětřesení menšího rozsahu způsobují výkyvy klimatu, dostatečné množství slunečního záření se nedostane až na zem, neboli dojde k něčemu podobnému jako nesmírně dlouho trvající zimě. Může to také znamenat změnu složení atmosféry,“ vysvětlil geobiolog Radek Mikuláš.
To by mohlo mít pro Zemi fatální důsledky. Odvrátit hrozbu supersopky je totiž nemožné. Jediným uklidněním může být to, že k podobným výbuchům dochází jen velmi zřídka. „Intervaly mezi jednotlivými výbuchy supersopek jsou nejspíše tak v desítkách milionů let,“ řekl Mikuláš. Další černý scénář vypovídá o tom, že by mohla nastat doba ledová. Na Zemi se totiž střídají dvě období – meziledové a ledové. A právě to první, ve kterém se teď nacházíme, se možná chýlí ke konci.
Dobu ledovou by mohlo způsobit globální oteplování
Podle geobiologa Mikuláše by se celý tento proces odehrál velmi rychle. Ochlazení by se nejvíce dotklo Evropy, způsobilo by krizi, jakou lidstvo nezažilo za posledních deset až dvanáct tisíc let. Dobu ledovou by paradoxně mohlo způsobit dnes tolik diskutované globální oteplování.
Další geohazard mluví o přemagnetizování zemských pólů. Sever by se tak změnil na jih a jih na sever. Většina geologů je ale v tomto případě optimistická. Tato situace sice nastane, ale nečeká nás žádná apokalypsa. Tento jev už totiž Země zažila mnohokrát. „Magnetické pole země se otáčí nepravidelně, ale mockrát se to už stalo v historii naší Země, tedy prostě v řádu tisíců, desetitisíců převrácení,“ dodal člen laboratoře paleomagetismu Geologického ústavu AV ČR Petr Schnabl.
Takové přepólování je navíc poměrně pomalý proces. Může trvat i několik tisíc let. Byl by tak dostatek času na to, aby se život na Zemi tomuto jevu přizpůsobil. Otázkou zůstává, zda se představa o tom, že 21. prosince 2012 nastane konec světa, který se spojuje s koncem mayského kalendáře, vyplní. Vědci tvrdí, že ne.
