Praha – Některé země Severoatlantické aliance spoléhají v případě ozbrojeného konfliktu víc na společná vojska NATO než na vlastní armádu. V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře před tím varoval polský prezident Bronislaw Komorowski, který byl hostem pražského summitu Východního partnerství. V souvislosti s ukrajinskou krizí potom upozornil, že zatímco mnoho zemí NATO výdaje na armádu snižuje, Rusko v uplynulých čtyřech letech mimořádně intenzivně zbrojilo.
„Některé členské země zastávají velmi nesprávný postoj. Spoléhají na to, že pokud by k něčemu zlému opravdu došlo, ochrání je NATO, a nikoliv jejich vlastní armáda,“ prohlásil polský prezident Komorowski v rozhovoru pro ČT.
„Obáváme se toho, že nyní kreslí Rusko velmi výraznou čáru rozdělující svět na východní a západní,“ uvedl. „V dnešní situaci je třeba mít na paměti i fakt, že Rusko během posledních čtyř let zvýšilo výdaje na obranu o 400 procent, zatímco značná část členských zemí NATO a Evropské unie je snižovala.“
Komorowski zároveň dodal, že Polsko patří mezi ty státy, které dodržují alianční doporučení o financování armády ve výši dvou procent HDP. „Náš strach (z Ruska) není větší než u ostatních, protože jsme členy NATO, navíc máme vlastní silnou armádu a přispíváme k modernizaci ozbrojených složek NATO.“
Polsko: Chceme společnou visegrádskou jednotku
Kritická, byť neadresná slova polského prezidenta přichází jen čtrnáct dní poté, co uniklý dokument Severoatlantické aliance varoval před tím, jak málo do vlastního vojska investuje i Česká republika. „Jestli se situace nezmění, ČR bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací,“ citovaly tehdy z dokumentu Hospodářské noviny – a obdobně kritický byl při své návštěvě Prahy i generální tajemník Aliance, Anders Fogh Rasmussen, když Sobotkovu vládu vyzval, aby investice do obrany zvýšila (více zde).
Podle Komorowského by mohly členské země NATO přehodnotit svůj přístup k financování armády díky stahování vojsk z Afghánistánu. „Je dobrá příležitost, aby NATO i jednotlivé členské země změnily svoji strategii. V rámci nové strategie by se měl klást mnohem větší důraz na schopnost obrany vlastních teritorií,“ uvedl.
Jednou z nových možností pro větší bezpečnost střední Evropy potom polský prezident spatřuje v užší vojenské spolupráci mezi státy visegrádské čtyřky, čili Českem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. „Pro posílení společné evropské obranné politiky, bychom chtěli, aby vznikla společná visegradská bojová jednotka,“ uvedl. „To jsou ověřené způsoby budování vzájemné důvěry, a dobrých styků a získávání schopností reagovat i v rámci společných evropských misí.“
