Paříž - Za poněkud vlažnějšího zájmu voličů se dnes ve Francii koná první kolo prezidentských voleb. Z deseti kandidátů mají podle průzkumů největší šance dva: současný pán Elysejského paláce Nicolas Sarkozy a socialista François Hollande. Ti pak podle všeho svedou rozhodující souboj o prezidentské křeslo ve druhém kole, do něhož půjdou 6. května. Oba především vyzývají své přívržence, aby přišli k urnám. Volební místnosti se uzavřou v neděli ve 20:00 a do té doby se nesmějí v zemi zveřejňovat žádné odhady výsledků.
Předvolební kampani dominovala ekonomická témata. Sarkozy před pěti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů. Nastartoval sice desítky reforem, ale buď je nedotáhl do konce, nebo se pro Francouze ukázaly jako kontraproduktivní – jako například daňová reforma. Jeho oblibu u domácích voličů snížila úsporná opatření, zvýšení nezaměstnanosti i několik skandálů v posledních letech. Za jeho vlády se dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur.
Volí se v atmosféře „sarkofobie“
Obyvatelé země galského kohouta zkrátka mají Sarkozyho politiky plné zuby a v zemi panuje cosi, co BBC označuje za „sarkofobii“. Ta je jednou z příčin poněkud vlažného zájmu o volby – společně s faktem, že hlavní soupeř současného prezidenta je považován jen za chabou náhražku bývalého šéfa MMF Dominiquea Strausse-Kahna, který byl až do loňského obvinění ze znásilnění pokojské v New Yorku považován za hlavního volebního favorita socialistů. Hollandův program možná ani tolik neoslovuje ty, kteří se mu chystají dát hlas: spíše v zemi panuje atmosféra na způsob „ať vyhraje kdokoliv, jen ne Sarkozy“. Volby tak jsou do jisté míry plebiscitem o současném prezidentovi.
Všichni politici musí počítat se zlostí obyvatel za to, co dělají, nicméně jen málo jich čelí víceméně iracionální nenávisti, která panuje mezi mnoha Francouzi právě vůči Sarkozymu, jeho osobě a jeho stylu - bez ohledu na jeho politiku. Komik Christophe Alévêque označil Sarkozyho za nebezpečného blázna, který věří svým vlastním lžím, a známý filmový režisér Mathieu Kassowitz dokonce prohlásil, že pokud se prezident dostane do druhého kola, bude to důkaz, že Francie je „neofašistická kolaborantská země“.
V prvním kole by Hollande měl podle průzkumů získat kolem 28 procent hlasů – stejně jako Sarkozy. Ve druhém kole už se předpokládá Hollandovo jasné vítězství se ziskem až 58 procent hlasů. Hollandovi v prvním kole odebírá hlasy překvapivě úspěšný kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Jeho voliči ale podpoří kandidáta socialistů až ve druhém kole. Kandidátka nacionalistů Marine Le Penová už naopak vzkázala, že ve druhém kole nepodpoří žádného z hlavních kandidátů.
Desítka prezidentských kandidátů - dva favorité
Sedmapadesátiletý prezident Nicolas Sarkozyzvolil tvrdou protiimigrační rétoriku a ochranářský postoj pro zboží vyrobené v Evropě. Pohrozil dokonce odchodem Francie z Schengenu. Slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy a snížení odvodů na zaměstnance. Výpadek chce nahradit zvýšením DPH. Je potřetí ženatý, se současnou manželkou Carlou Bruniovou se mu loni v říjnu narodila dcera Giulia.
Sedmapadesátiletý europoslanec a kandidát Socialistické strany (PS) François Hollande je s 27procentní podporou favoritem voleb. Jeho program má 60 bodů, chce zdanit bohaté a podpořit drobné podniky. Jeho partnerkou byla od 70. let Ségolene Royalová, s níž má čtyři děti. Rozešli se v červnu 2007, měsíc po neúspěchu Royalové v prezidentských volbách.
Třiačtyřicetiletá europoslankyně Marine Le Penová převzala po svém otci Jean-Marie Le Penovi krajně pravicovou nacionalistickou Národní frontu (FN). Krizi chce řešit reindustrializací země, cly či znárodněním bank. Oproti svému otci vystupuje přece jen umírněněji, otázky nacismu a židovství zcela vypustila, ostré postoje vůči přistěhovalcům a EU ale zůstaly. Její preference se pohybují kolem 16 procent. Čtvrté místo v průzkumech překvapivě zaujímá se 14 procenty 60letý europoslanec, kandidát aliance komunistů a levicové strany (PG) a charismatický řečník Jean-Luc Melenchon. Zaujal trockisty, odboráře, zelené i úředníky svými odsudky kapitalismu a voláním po revoluci. Slibuje zdvojnásobit minimální plat a naopak zavést horní limit na mzdu 30 tisíc eur měsíčně.
Krajně levicový Otevřený boj posílá do voleb svou 42letou mluvčí Nathalii Arthaudovou, která má podle průzkumů podporu méně než jednoho procenta voličů. Šedesátiletý šéf centristického Svazu pro francouzskou demokracii (UDF) a bývalý ministr školství François Bayrou získal v prezidentských volbách v roce 2007 18,5 procenta hlasů, nyní jej podporuje kolem deseti procent voličů. Za gaullistickou stranu Vzhůru, republiko (DLR) kandiduje 52letý Nicolas Dupont-Aignan, který chce zrušení eura a návrat franku.
Sedmdesátiletý nezávislý kandidát Jacques Cheminade má šance prakticky nulové, 68letou bývalou protikorupční soudkyni Evu Jolyovou kandidující za ekology by volilo kolem dvou až čtyř procent voličů a 45letý Philippe Poutou kandidující za Novou antikapitalistickou stranu (NPA) má preference kolem jednoho procenta.
Hollande slíbil, že jako prezident by do konce roku stáhl francouzské jednotky z Afghánistánu. Zároveň by prosadil změny v nedávno uzavřené smlouvě zemí EU o rozpočtové stabilitě, která je podle něj založena jen na škrtech a opomíjí podporu hospodářskému růstu a snižování nezaměstnanosti. Hollande chce také posilovat vliv státu na finanční kruhy a zdanit 75 procenty bohaté s příjmem nad milion eur ročně.
Hollande by v případě vítězství byl po Françoisi Mitterrandovi teprve druhým socialistickým prezidentem Francie za tzv. páté republiky zahájené v roce 1958. V případě Hollandova vítězství lze očekávat i úspěch levice v červnových dvoukolových parlamentních volbách.
