Kiska se dopustil daňového podvodu, rozhodl soud

Odvolací soud na Slovensku uznal bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Vyměřil mu trest jeden rok vězení, který mu současně odložil na zkušební dobu dvou let. Vůči rozhodnutí se nelze odvolat. Bývalá hlava státu stála před soudem pro nadměrné odpočty DPH své rodinné firmy KTAG v souvislosti se zahrnutím nákladů na předvolební kampaň do účetnictví společnosti.

Kiska na čtvrteční vyhlášení verdiktu nepřišel. „Skutek se stal a tento spáchal obžalovaný Andrej Kiska. Vůle zákonodárců pomohla obžalovanému Kiskovi,“ prohlásil předseda soudního senátu Krajského soudu v Prešově Jaroslav Bugeľ k případu a ke zmírnění trestů, o kterém letos rozhodl slovenský parlament.

Soud nevyhověl požadavku žalobce, aby Kisku poslal na půl roku do vězení, ani exprezidentovi nezakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností.

Okresní soud loni v tomto případu uložil Kiskovi mimo jiné dvouletou podmínku. Stejný trest uložil soud tehdy také jednateli společnosti KTAG Eduardu Kučkovskému, proti němu již krajský soud trestní stíhání zastavil.

U okresního soudu exprezidentovi hrozil trest až dvanáct let vězení, po změnách v trestních právu se na jeho případ vztahovala sazba šest měsíců až tři roky vězení.

„Ještě nikdy v moderní éře historie Slovenska se nestalo, aby bývalá hlava státu stanula před soudem a aby byla pravomocně odsouzená,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Kauza se týká nadměrných daňových odpočtů Kiskovy rodinné firmy KTAG (Kiska Travel Agency) ve výši přes 155 tisíc eur (v přepočtu 3,9 milionu korun) v souvislosti s účtováním nákladů na Kiskovu předvolební kampaň před přímou volbou hlavy státu v roce 2014. V rozhodujícím kole hlasování tehdy Kiska porazil současného slovenského premiéra Roberta Fica. Kiska byl jednatelem firmy před svým zvolením do čela země.

Nahrávám video

Obhajoba tvrdila, že skutek není trestným činem. Všechny náklady byly podle ní do účetnictví zahrnuty oprávněně. Šlo vždy prý o reálná plnění a státu údajně nevznikla žádná škoda, poněvadž firma vratky DPH nedostala. Kiskova strana také tvrdila, že mohlo jít nejvýše o správní delikt v daňovém řízení.

Kiska od počátku stíhání podle slovenského Deníku SME tvrdil, že je „absolutně nevinný“ a proces považoval za politickou objednávku. První dva vyšetřovatelé podle něj trestní stíhání zastavili, obvinění vznesl až třetí z nich – po osmi letech. Za svou jedinou chybu Kiska považuje, že se nesoudil s daňovým úřadem, neboť to jako hlava státu nepovažoval za důstojné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled