Slovenský soud nepravomocně uznal Kisku vinným z daňového podvodu

Slovenský soud první instance uznal tamního exprezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Vyměřil mu trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu patnácti tisíc eur (asi 368 tisíc korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Verdikt není pravomocný. Kiskův obhájce už ohlásil odvolání proti rozsudku.

Bývalá hlava státu byla souzena pro nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty (DPH) své rodinné firmy KTAG v souvislosti se zahrnutím nákladů na Kiskovu předvolební prezidentskou kampaň do účetnictví společnosti. Kiska byl jednatelem firmy před svým zvolením do čela země v roce 2014.

Spolu s Kiskou uznal soud vinným i druhého obžalovaného jednatele KTAG Eduarda Kučkovského. Ten dostal podmínku. Oběma obžalovaným hrozilo až dvanáct let vězení. Obhajoba již oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá, zatímco žalobce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Pro případ, že by Kiska pokutu nezaplatil, určila soudkyně náhradní trest vězení v trvání dvou let. Stejně rozhodla i v případě Kučkovského, kterému uložila kromě jiného pokutu deset tisíc eur (245 tisíc korun). Kiska byl v případu souzen jako organizátor, což je přitěžující okolnost při ukládání trestu.

Náklady na Kiskovu předvolební kampaň podle obžaloby nesouvisely s podnikáním KTAG a ani se smlouvou, kterou exprezident s touto firmou uzavřel. Žalobce uvedl, že společnost tak neoprávněně uplatnila nárok na vrácení DPH v celkové výši přes 155 tisíc eur (3,8 milionu korun). 

Skutek není trestným činem, tvrdila obhajoba

Kiska se během soudního procesu hájil tím, že KTAG na základě zmíněné smlouvy platila náklady a zároveň přijímala výnosy z jeho přednáškové a vydavatelské činnosti. Ty vykonával už před zvolením hlavou státu a pak v ní pokračoval po skončení prezidentského mandátu v roce 2019.

Obhajoba zase tvrdila, že žalovaný skutek není trestným činem a že nenašla žádný jiný verdikt soudů v podobné kauze, jako je Kiskův případ. KTAG spornou výši daně v minulosti i s penále doplatila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...