Slovenský soud nepravomocně uznal Kisku vinným z daňového podvodu

Slovenský soud první instance uznal tamního exprezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Vyměřil mu trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu patnácti tisíc eur (asi 368 tisíc korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Verdikt není pravomocný. Kiskův obhájce už ohlásil odvolání proti rozsudku.

Bývalá hlava státu byla souzena pro nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty (DPH) své rodinné firmy KTAG v souvislosti se zahrnutím nákladů na Kiskovu předvolební prezidentskou kampaň do účetnictví společnosti. Kiska byl jednatelem firmy před svým zvolením do čela země v roce 2014.

Spolu s Kiskou uznal soud vinným i druhého obžalovaného jednatele KTAG Eduarda Kučkovského. Ten dostal podmínku. Oběma obžalovaným hrozilo až dvanáct let vězení. Obhajoba již oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá, zatímco žalobce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Pro případ, že by Kiska pokutu nezaplatil, určila soudkyně náhradní trest vězení v trvání dvou let. Stejně rozhodla i v případě Kučkovského, kterému uložila kromě jiného pokutu deset tisíc eur (245 tisíc korun). Kiska byl v případu souzen jako organizátor, což je přitěžující okolnost při ukládání trestu.

Náklady na Kiskovu předvolební kampaň podle obžaloby nesouvisely s podnikáním KTAG a ani se smlouvou, kterou exprezident s touto firmou uzavřel. Žalobce uvedl, že společnost tak neoprávněně uplatnila nárok na vrácení DPH v celkové výši přes 155 tisíc eur (3,8 milionu korun). 

Skutek není trestným činem, tvrdila obhajoba

Kiska se během soudního procesu hájil tím, že KTAG na základě zmíněné smlouvy platila náklady a zároveň přijímala výnosy z jeho přednáškové a vydavatelské činnosti. Ty vykonával už před zvolením hlavou státu a pak v ní pokračoval po skončení prezidentského mandátu v roce 2019.

Obhajoba zase tvrdila, že žalovaný skutek není trestným činem a že nenašla žádný jiný verdikt soudů v podobné kauze, jako je Kiskův případ. KTAG spornou výši daně v minulosti i s penále doplatila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...