Brusel – Lídři členských zemí Evropské unie na summitu vybrali kandidáta na nového předsedu Evropské komise. Nepřekvapivě se jím stal lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker. Hlasováním prošel i přes odpor Británie a Maďarska. Na Twitteru to oznámil unijní prezident Herman Van Rompuy. Junckerovu kandidaturu podporuje i Česko. „Jsem hrdý a poctěn, že jsem dostal podporu,“ komentoval rozhodnutí summitu sám Juncker.
Jako nástupce Josého Barrosa podpořila většina členských zemí Junckera. Prosazuje ho i Evropský parlament s odůvodněním, že Junckerova Evropská lidová strana je vítězem květnových voleb.
Výsledek hlasování: 26 pro, 2 proti
„Padlo rozhodnutí,“ komentoval Junckerův výběr Van Rompuy na internetu. O Junckerově nominaci se hlasovalo, což je při výběru nového šéfa Evropské komise rozchod s tradicí. Dosud byli předsedové komise vybíráni všeobecnou shodou.
Rezolutně proti Junckerově nominaci se ale postavil britský premiér David Cameron: „Pokud bude vybrán tento člověk, stojím si za tím, že je to špatný postoj. Podle mě je to chyba pro celou Evropu.“ Podle Británie nemůže Juncker Unii dostatečně reformovat. „Juncker stál v srdci plánování na zvýšení moci Bruselu a naopak snížení pravomocí členských států,“ poznamenal Cameron. Výhrady měl i maďarský premiér Viktor Orbán.
Německá kancléřka Angela Merkelová před novináři zdůraznila, že Juncker má evropskou zkušenost a v čele komise se bude snažit vyhovět zájmům jak členských zemí EU, tak europarlamentu. „Mám velký zájem na tom, aby Velká Británie byla nadále členem Evropské unie,“ zdůraznila Merkelová.
- Jacques Rupnik, politolog: „Juncker popravdě řečeno nepřichází s novou myšlenkou, s novým programem, s novým elánem. Je to starý veterán evropské politiky, zprostředkovatel, který najde společného jmenovatele a v tomto smyslu je to důležité. Evropská politika je většinou vyhledáváním konsenzu.“
Podle Sobotky je Juncker „skutečným Evropanem“
Český premiér Bohuslav Sobotka hlasoval pro Junckerovu nominaci. Dnes to vysvětlil respektem k výsledkům evropských voleb, nešlo ale prý o automatickou věc. „Pro mne bylo důležité, že pan Juncker je člověk, který je skutečným Evropanem, není to populista, není to nacionalista,“ vychválil sociálně demokratický předseda vlády konzervativního Lucemburčana. Pro Sobotku bylo při hlasování důležité také to, že Juncker je zkušený a pro pozici šéfa Evropské komise všestranně připravený politik.
Zatímco evropští lídři rozhodovali, ve výšce se pohybovali demonstranti. Přes přísná bezpečnostní opatření se jim v Bruselu podařilo vyvěsit protestní transparenty, jen pár metrů od místa jednání evropských špiček. Ekologové ale proti policistům neměli šanci – stejně jako britský premiér proti drtivé většině pod taktovou Berlína. „Nejenže nakonec kancléřka Merkelová nebyla na jeho straně, ale ukázalo se, že mu přebrala i jeho spojence. To je ponížení,“ konstatoval zpravodaj britského listu Daily Telegraph Bruno Waterfield.
Za Cameronovo ponížení by mohla zaplatit i samotná Unie. Jeho prohra by totiž mohla posílit britské bojovníky za odchod z Unie. Lídři EU ale dali najevo, že se budou zabývat výhradami Británie k budoucímu vývoji unie. V závěrech summitu zdůraznili, že integrace může mít různou podobu. „Británie chce v podstatě zredukovat Evropskou unii na zónu volného trhu. (…) Já nemyslím, že Cameron chce vystoupit, on se dostal do situace, kdy slíbil referendum, které byl přesvědčen, že vyhraje, aby těm skeptikům ukázal, že se nebojí této akce,“ komentoval Rupnik.
Teď dostanou slovo europoslanci
Členské země šéfa komise nominují, parlament ho pak musí schválit. Hlasování proběhne 16. července. Juncker může kromě lidovců počítat také s podporou druhých socialistů z S&D a nejspíš i liberální frakce ALDE. Ke zvolení potřebuje nadpoloviční většinu ze 751 europoslanců.
Kdo je Jean-Claude Juncker?
Milovník cigaret se zvláštním smyslem pro humor, který zná velice dobře zákulisí evropské politiky. Osmnáct let jezdil do Bruselu jako lucemburský premiér. Kritici mu ale vyčítají, že právě on je symbolem starých pořádků.
O jeho lásce k alkoholu se dlouho jen šuškalo. Pusu na špacír si pustil až nizozemský ministr financí, který Junckera vystřídal v čele euroskupiny. „Jean-Claude Juncker je silný kuřák i pijan,“ prohlásil Jeroen Dijsselbloem.
V 90. letech pomáhal zavádět evropskou měnu. Pak ji jako šéf euroskupiny zachraňoval. Svým chováním i výroky ale občas spíš přiléval olej do ohně. Organizoval setkání ministrů a pak to popíral. A pro německý list řekl, že když jde do tuhého, musí se lhát.
Devětapadesátiletý Juncker drží rekord nejdéle sloužícího evropského premiéra. Loňským skandálem s odposlechy jeho politická kariéra ale neskončila. Teď se vrací. A ještě výš. „Já budu předsedou Evropské komise,“ konstatoval už po volbách.
S manželkou po boku se téměř neobjevuje. O dětech – pokud nějaké má – nemluví. Pro bulvár je proto šedivý politik výzvou. Britský plátek ale s jeho údajnou vazbou na nacisty přestřelil. Okupované Lucembursko totiž nemělo na výběr – jeho otec musel narukovat do wehrmachtu. Také Juncker mladší teď bude bojovat, ovšem s veřejným míněním, které Evropě věří čím dál méně.
