Práce na olympijském stadionu v jihokorejském Pchjongčchangu finišují. Severokorejské provokace ale vyvolávají obavy o osud her, které začínají 9. února. Francie už zpochybnila účast, Britové si vypracovali evakuační plán a o bezpečnosti uvažují i Američané, podotýká zpravodajka ČT Barbora Šámalová, která na rodícím se zimním stadionu natáčela.
Jihokorejci dokončují olympijský stadion. USA i další státy mají obavy o bezpečnost
Události: Zpravodajka ČT Barbora Šámalová natáčela v jihokorejském Pchjongčchangu (zdroj: ČT24)
„Bezpečnost a ochrana jsou hlavními prioritami všech olympijských her. Bezpochyby je musíme brát v potaz,“ uvedla Nancy Pak z Organizačního výboru pro zimní olympiádu v Pchjongčchangu 2018.
„Tady v Pchjongčchangu všichni věří, že se sportovci nenechají odradit. Jižní Korea je pod neustálou hrozbou a bezpečnostní složky jsou připravené na všechny scénáře. Účast na olympiádě má tak trochu symbolický význam. Je vnímána jako výraz solidarity s Jihokorejci, kteří žijí na dostřel severokorejských děl a raket,“ uvedla zpravodajka ČT.
Od hranice KLDR je stadion vzdálený 80 kilometrů. Starosta Pchjongčchangu Sim Čä-kuk si obavy nepřipouští. Vyjmenovává, čím vším už země kvůli sousedovi prošla: „Během letní olympiády v roce 1988 jsme zažili námořní bitvu ve Žlutém moři. Na mistrovství světa ve fotbale v roce 2002 jsme si také vyměnili palbu na moři. Ale protože olympiáda je mezinárodní událost a svět se dívá, věříme, že se nic takového nestane.“
Severní Korea pozvánku na Hry nepřijala
Letní olympijské hry v Soulu v roce 1988 KLDR bojkotovala. Ani teď pozvánku nepřijala, přestože se kvalifikoval krasobruslařský pár. Jihokorejci nechávají dveře otevřené. Nabízejí úhradu nákladů, průchod sportovců přes demilitarizovanou zónu i společný hokejový tým.
„Pchjongčchang vskutku představuje nejupřímnější snahy překročit zamrzlou hranici mezi Jihem a Severem a pečovat o atmosféru míru,“ uvedla Kim Ju-na, jihokorejská šampionka v krasobruslení a čestná velvyslankyně olympiády v Pchjongčchangu.
Obyvatelé věří ve šťastný konec. Spoléhají na slabost severokorejského vůdce Kim Čong-una pro sport. Začlenil ho do plánu na zlepšení životní úrovně, dává na něj víc peněz než na jiné pro chod státu důležitější oblasti a dokonce nechal postavit lyžařský resort, připomíná Šámalová.