Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.
Jediným řešením jsou dva státy, míní Biden. Region ale musí uznat právo Izraele na existenci
Biden na tiskové konferenci prohlásil, že se modlí za to, aby příměří, které mezi Hamásem a Izraelem platí od pátku, vydrželo. „Izraelcům jsem sdělil, že považuji za velice důležité, aby v Jeruzalémě ukončili střety mezi komunitami, které vedou extrémisté z obou stran,“ řekl. V pátek se u mešity Al-Aksá znovu střetli izraelští policisté s Palestinci, kteří hlásí dvacet zraněných.
Biden vyzval obě strany k ukončení násilí s tím, že je to klíčové pro bezpečí Palestinců na Západním břehu a v Gaze. Trvá také na tom, že všem obyvatelům Izraele – Židům i Arabům – se musí dostat rovného zacházení. Palestinci také podle Bidena musí uznat právo Izraele na existenci. Dokud se tak nestane, v regionu nebude mír, míní americký prezident.
„Dvoustátní řešení stále potřebujeme, neboť je to jediným řešením,“ je přesvědčen Biden, podle nějž Spojené státy i Demokratická strana stále podporují Izrael. Americký prezident se chystá v příštích dnech na Blízký východ odcestovat. S palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem telefonicky jednal o tom, jak zaručit trvání příměří.
Jednotné hlasování členů Rady bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k „plnému dodržování“ klidu zbraní mezi Izraelem a palestinskými radikály vedenými hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Zdůraznila rovněž nutnost okamžitě doručit humanitární pomoc do palestinské enklávy. RB OSN se v posledních dnech několikrát nedařilo vydat společnou výzvu k příměří kvůli nesouhlasu USA, které tvrdily, že by zasahovala do jejího vlastního diplomatického úsilí. Izrael pak ve čtvrtek po tlaku USA na příměří jednostranně přistoupil, obě strany jej zatím dodržují.
Sobotní prohlášení schválilo všech 15 členů RB OSN. Členské státy v něm uvádějí, že „truchlí nad ztrátou civilních životů v důsledku násilností“, a vyzývají k okamžitému doručení humanitární pomoci Palestincům, zejména do Pásma Gazy.
Rada rovněž uvedla, že je naléhavě nutné obnovit klid a dosáhnout mírového uspořádání „založeného na vizi regionu, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí bok po boku v míru s bezpečnými a uznávanými hranicemi“.
Obnova Gazy bude trvat několik let
Izrael a Hamás uzavřely příměří od brzkých pátečních hodin po jedenácti dnech bojů, při nichž zahynulo 248 lidí a téměř dvě tisícovky utrpěly zranění. Podle humanitárních organizací bude obnova Gazy trvat několik let a stát desítky milionů dolarů.
Šéf Bílého domu avizoval mezinárodní balík pomoci na rekonstrukci Pásma Gazy, které poničily izraelské nálety. Pomoc chce koordinovat s Palestinskou autonomií, rivaly hnutí Hamás na Západním břehu Jordánu, aby ji teroristé nemohli zneužít k obnovení vojenského arzenálu.
Do Gazy přijela první pomoc OSN
První kamiony s humanitární pomocí přijely do Pásma Gazy v sobotu. Mnoho jich patří agenturám OSN a projíždějí hraničním přechodem Kerem Šalom, který Izrael otevřel. Podle UNICEF nemá až osm set tisíc z dvou milionů obyvatel Gazy přístup k pitné vodě z vodovodního řadu. Podle WHO jsou zdravotnická zařízení zahlcena ošetřováním raněných.
Agentury OSN poukazují na to, že nejprve je potřeba pomoci lidem, kteří odešli z domovů. Zapotřetí podle nich je osmatřicet milionů dolarů. Podle ministerstva bytové výstavby v Gaze bylo při bombardování poškozeno mnoho obytných domů a osmnáct stovek bytů je neobyvatelných. Záchranáři se snaží prohledávat trosky a pátrají po přeživších. „Jsme zpátky, ale nemáme se kam posadit, není tady voda, elektřina, nemáme postele, nic. Vrátili jsme se do naprosto zničených domů,“ cituje agentura Reuters Abdalláhu Násirovou.
Dle ministerstva spadly také čtyři mešity a mnoho policejních stanic, v troskách nebo poškozená je i většina továren v průmyslové zóně. Ministerstvo odhaduje celkovou hodnotu škod na 150 milionů dolarů. OSN ve statistice uvádí, že zasaženo bylo na sedmnáct tisíc bytů, z nichž čtrnáct tisíc půjde opravit. Útoky poškodily přes padesát školních zařízení, šest nemocnic a jedenáct klinik.
V Gaze se v neděli znovu otevřou vládní úřady po přestávce způsobené jedenáctidenními střety mezi Palestinci a Izraelci. Informovali o tom místní představitelé. „Ministerstva a vládní instituce obnoví zítra, tedy v neděli, ráno svou oficiální pracovní dobu,“ uvedla vláda v Pásmu Gazy, kontrolovaném islamistickým hnutím Hamás.
Na demonstracích v zahraničí bylo víc příznivců Palestiny
V Londýně a dalších britských městech se v sobotu sešly tisíce demonstrantů, aby vyjádřili nesouhlas s leteckými útoky Izraele na Pásmo Gazy při bojích s tamní radikální skupinou Hamás. Menší shromáždění několika stovek protestujících se sešla rovněž v Německu.
V Londýně vyzývali demonstranti k uvalení sankcí vůči Izraeli. Podle agentury Reuters měli někteří z nich omotané kolem těla palestinské vlajky, jiní pak zapalovali zelené a červené světlice. Řada účastníků měla nápisy jako „osvoboďte Palestinu“ nebo „přestaňte bombardovat Gazu“.
Necelá tisícovka lidí se podle agentury DPA shromáždila na podobně naladěném protestu ve Frankfurtu, který se konal pod heslem „okamžitý konec izraelské anexi a agresi“. Demonstrace byla poklidná. Menší protesty s účastí několika stovek lidí se odehrály rovněž v Berlíně či Lipsku, kde lidé nesli transparenty s nápisy jako „zastavte izraelský teror“ nebo „Jeruzalém je a vždy bude hlavním městem Palestiny“.
V Německu se však sešly rovněž demonstrace vyjadřující solidaritu s Izraelem, v Griessenu na podobné shromáždění přišlo asi 300 lidí a v Kolíně nad Rýnem asi stovka.
V Paříži se konal povolený protest na náměstí Republiky. „Palestina bude žít, Palestina zvítězí“, „Izrael je vrah a Macron jeho komplic“, provolával dav s poukazem na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Podle odborářského svazu CGT se demonstrace ve francouzské metropoli zúčastnilo 3000 až 4000 osob.
„To, že bylo vyhlášeno příměří, neznamená, že je celá záležitost vyřešena,“ řekl Bertrand Heilbronn, který stojí v čele Sdružení solidarity Francie-Palestina (AFPS). Přes tisíc demonstrantů se sešlo i v Lyonu, kde se držela minuta ticha za truchlící rodiny. Necelá tisícovka lidí demonstrovala ve Štrasburku, stejně jako v Lille, stovky lidí pak také v Toulouse či v Montpellieru.
Sympatie části Arabů žijících v Izraeli k Hamásu jsou největším problémem
Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek potvrzuje, že příměří trvá. Připomíná ale, že v minulosti se opakovaně dohodnuté příměří dodržovalo jen po určitou dobu a postupně vyšumělo občasnými raketami Hamásu. Podle Borka to nyní Izrael chce změnit a hodlá razantně postihovat i sporadické útoky.
„Izrael v poměrně těžkém vnitropolitickém prostředí, kdy příměří nebylo všemi Izraelci přivítáno jako nejlepší možná věc, dává najevo, že chce, aby nebylo erodováno za pár měsíců tím, že z Gazy se budou vypouštět balony nebo tu a tam nějaká raketa,“ vysvětluje.
Část izraelských Arabů sympatizuje s Hamásem, to je pro zemi největší problém, míní zpravodaj ČT Borek (zdroj: ČT24)
Doplňuje také, že ve východním Jeruzalémě je stále cítit napětí, jinde panuje klid. Vzniklé šrámy se ale budou hojit roky, je přesvědčen korespondent. Zdůrazňuje, že část Arabů žijících v Izraeli dává najevo sympatie k Hamásu. „Toto je největší problém pro vnitřní stav izraelské společnosti,“ míní Borek.
Ani jedna strana nechce jednat, říká odbornice
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová vysvětluje, že palestinské samosprávě se nepodařilo přesvědčit dostatek občanů, aby Hamás oslabil a uvolnil cestu mírnějšímu režimu v Gaze, s nímž by bylo možné jednat.
„Můžeme samozřejmě kritizovat izraelský přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu, tam ta vůle taky není příliš silná. Ale je pravda, jak chcete vyjednávat s hnutím, které je islamistické, radikální, jehož cílem je zničit váš stát. To je velmi silný argument pro to, aby v Izraeli byli k jakýmkoliv jednáním velmi opatrní,“ zdůrazňuje Kalhousová.
Izrael ani Palestina nemají politiky ochotné k jednání, říká Kalhousová (zdroj: ČT24)
Bidenovi podle ní nezbývá nic jiného, než dvoustátní řešení prosazovat, jelikož stále jde o jediné možné východisko v mezinárodní komunitě. Americký prezident se podle expertky nechtěl v problému angažovat, ale nyní už mu nic jiného nezbývá. „Ale obtížná realita zůstává na místě. Ani Izraelci, ani Palestinci nemají v tuto chvíli politiky, kteří by opravdu byli připraveni o dvoustátním řešení jednat,“ podotýká odbornice.