Vatikán – Pohledy věřících z celého světa a z Polska zejména se v těchto dnech upírají ke svatopetrskému stolci. Právě zítra totiž ve Vatikánu proběhne akt beatifikace (blahořečení), kdy bude předchůdce stávajícího papeže Jan Pavel II. prohlášen za blahoslaveného. Katolická církev se k tomuto kroku přitom rozhodla dříve, než je obvyklé. Zatímco jindy Vatikán čeká minimálně pět let od úmrtí daného člověka, papež Benedikt XVI. rozhodl o zahájení procesu beatifikace jen krátce poté, co v čele křesťanského světa vystřídal svého předchůdce. Blahořečen tak bude 6 let a 29 dní po své smrti.
Rodák z polských Wadowic a první neitalský papež po 455 letech Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let. Papežova pohřbu se zúčastnilo na 200 hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. V úřadu jej vystřídal Joseph Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI., a pouhých 87 dnů od úmrtí svého předchůdce zahájil proces jeho blahořečení. Ten vyvrcholí právě tuto neděli.
Advokátem zesnulého papeže v procesu beatifikace se stal kněz Slawomir Oder. Odpůrcem, takzvaným ďáblovým advokátem, byl ustaven Giuseppe D'Alonzo. Dva roky od smrti Jana Pavla II. byla obřadem v lateránské bazilice v Římě uzavřena diecézní fáze blahořečení. Záležitost byla následně předána k posouzení Kongregaci pro otázky svatořečení a nakonec papeži Benediktu XVI., který na sklonku roku 2009 vydal dekret, jímž Jana Pavla II. prohlásil za ctihodného.
Papežův zázrak: Jeptiška vyléčená z Parkinsonovy nemoci
Pro to, aby se mohl Jan Pavel II. stát blahoslaveným, však musela církev prokázat, že za svého života vykonal minimálně jeden zázrak. Ten už v prosinci 2005 vybral krakovský arcibiskup. Jedná se o případ francouzské řádové sestry Marie Simon-Pierre, která se dva měsíce po skonu papeže nevysvětlitelně vyléčila z Parkinsonovy nemoci. Stejnou chorobou přitom trpěl i sám papež.
Kongregace pro otázky svatořečení i papež Benedikt XVI. tento zázrak uznali letos v lednu. Rozhodnutí předcházelo prohlášení lékařské komise, která vyléčení řádové sestry prohlásila za prokázaný zázrak.
Jana Pavla II. předcházel umučený kněz Popieluszko
Aktem blahořečení dává papež svolení, aby se dotyčná osoba stala předmětem kultu na konkrétním místě, v konkrétní komunitě, případně s určitými omezeními. Blahořečení je v římskokatolické církvi nezbytným krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého. Na rozdíl od svatých se blahoslaveným nezasvěcují kostely. Den, kdy bude blahoslavený papež v Římě a rodném Polsku každoročně oslavován, připadl na datum 22. října.
Papež Jan Pavel II. však není první Polák, který bude beatifikován. V červnu 2010 byl blahořečen Jerzy Popieluszko, kněz a zastánce polského nezávislého odborového hnutí Solidarita, kterého v říjnu 1984 brutálně zavraždili příslušníci tajné policie. Jeho pohřeb se stal jednou z největších demonstrací proti polskému komunistickému režimu. Pro blahořečení Popieluszka nebylo potřeba, aby učinil zázrak, protože šlo o mučedníka.
Továrna na svaté: Matka Tereza, poslední Habsburk, 500 Španělů
Sám Jan Pavel II. kanonizoval během svého pontifikátu (1978-2005) vůbec největší počet nových blahoslavených a svatých v dějinách církve. Kongregaci pro otázky svatořečení se proto někdy přezdívalo „továrna na svaté“.
Zřejmě nejznámější beatifikace proběhla v říjnu 2003, kdy byla blahořečena Matka Tereza z Kalkaty. Řádová sestra s albánskými kořeny zasvětila svůj život nezištné pomoci chudým a nemocným v Indii, kde založila kongregaci Misionářek milosrdenství. Za svůj příkladný a obětavý život získala Nobelovu cenu za mír. Proces blahořečení Matky Terezy zahájil papež Jan Pavel II. pouhý rok a půl po její smrti v září 1997.
Rozporuplné přijetí mělo blahořečení posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. Habsburského, k němuž došlo v říjnu 2004. Akt vyvolal v Rakousku velice smíšené reakce. Kritici upozorňovali, že panovník, který vládl od roku 1916 do rozpadu monarchie v roce 1918, byl zodpovědný za nasazení bojového plynu v první světové válce. Podle Vatikánu naopak usiloval o mír, pomáhal chudým a vedl duchovní život. Navíc s osobou císaře, jenž zemřel v exilu v roce 1922, souvisel nejméně jeden zázrak; jeptišce, která se k němu modlila, zmizely křečové žíly.
Katolická církev nemusí blahořečit jen jednotlivce. V říjnu 2007 proběhla beatifikace 498 Španělů zavražděných v letech 1934 až 1937. Členové nejpočetnější skupiny osob, jež kdy byla blahořečena, přišli o život ve španělské občanské válce a během událostí, které jí předcházely. Mezi těmi, kdo za svou víru zaplatili smrtí, byli mimo jiné dva biskupové, 24 kněží a 462 řeholníků a řeholnic. Papež Jan Pavel II. již předtím uznal za mučedníky dalších 471 obětí ze Španělska ve 30. letech.
- Portrét Jana Pavla II. složený z tisíců fotografií autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2480/247955.jpg
- Benedikt XVI. a Jan Pavel II. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1131/113032.jpg
- Jan Pavel II. zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1547/154661.jpg
- Matka Tereza zdroj: www.people.howstuffworks.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1894/189399.jpg
- Karel I. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/102/10186.jpg
