Hrubý domácí produkt Ruska ve druhém čtvrtletí klesl o čtyři procenta, propad byl nižší než prognózy analytiků. Ruská centrální banka ale očekává, že v následujících čtvrtletích se pokles prohloubí. Na Rusko dopadají ekonomické sankce Západu, navíc unikl důvěrný dokument určený pro ruskou vládu, který varuje před jejich vleklým dopadem. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová ČT24 sdělila, že ruskou ekonomiku teď „drží“ plyn.
Jaký je skutečný dopad izolace Ruska? Podle ekonomky záleží i na tom, jak dlouho bude propad snášet ruská střední třída
8 minut
Ekonomka Jana Matesová o stavu ruské ekonomiky
Ruská vláda dostala nedávno na stůl tajný dokument, k němuž získala přístup agentura Bloomberg. Je extrémně varovný a ostře kontrastuje s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Jde o výsledek několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna.
Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků. Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta. Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh.
Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov podle agentury TASS sice později sdělil, že obsah třaskavého dokumentu tvoří pouze analytické odhady použité k výpočtu toho, co by se stalo, kdyby se Rusko „nebránilo a nic neudělalo“, podle Jany Matesové ale zpráva vlastně říká, že se Rusko ve své ekonomice vrátí na úroveň roku 1990. „Nevidím nějakou velkou šanci, že by ten propad třiceti let vyrovnávalo výrazně rychleji než třeba za dvacet let. Čili to je obrovská ztráta,“ míní.
Propad výroby v průmyslu
Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek. V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. „Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé,“ píše se v dokumentu.
Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie. Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života.
Podle Matesové současnou ruskou ekonomiku charakterizuje právě obrovský propad výroby v průmyslu, zmínila výzkum ekonomů z univerzity v Yale, podle jejíž dat se po odchodu více než tisícovky firem výroba v průmyslu „doslova zastavila“ poté, co na skladech došly zásoby komponentů.
„V ruském průmyslu mimo tyto firmy se západními vlastníky, které odešly, je hluboký propad produkce. Už v červnu byl podle ruských statistických zdrojů meziroční propad u výroby automobilů 89,6 procenta, ve výrobě optických vláken osmdesát, ve výrobě lednic přes padesát, u výtahů přes šedesát procent. Do zahraničí pronikaly zprávy, že čipy, které byly určené pro výrobu lednic a výtahů, používají Rusové na opravu vojenské techniky, čili proto se nemůže vyrábět spotřební zboží,“ popisuje Matesová.
Držákem je plyn
Zmíněný dokument také varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale „tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky“.
Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard korun) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.
Ekonomka Matesová k tomu dodává, že je to právě plyn, co teď „drží“ ruskou ekonomiku, neboť jeho těžba klesla o třetinu mezi červnem 2021 a 2022, nicméně příjmy vzrostly o 38 procent navzdory poklesu vývozu. Podle ní s cenami plynu Rusko manipuluje, což se mu vyplácí, ruský plyn ale potřebuje k dopravě potrubí, vývoz prostřednictvím zkapalněného plynu se příliš nezměnil.
„Těžko si představit, že jakmile Rusko přestane dodávat do Evropy úplně, tak by bylo schopno ten propad příjmů nějak vyrovnat, protože zkrátka plynovody je třeba vybudovat,“ míní ekonomka. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku Putin nicméně oznámil, že Rusko jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který povede přes mongolské území.
Je třeba brát čísla s rezervou?
Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy. Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200 tisíc odborníků na informační technologie. Vyzývá také k řadě opatření, které ale ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.
Jak už bylo zmíněno, ruští představitelé na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo. Podle Putina ruská ekonomika podle něj v letošním roce klesne zhruba o dvě procenta, nebo o něco výrazněji. Rešetnikov zase podle ruských agentur předpověděl, že klesne o 2,9 procenta. Na příští rok teď ministerstvo čeká zpomalení poklesu na 0,9 procenta a v roce 2024 počítá s návratem k růstu, který by měl činit 2,6 procenta. Rusko podle Putina letos také vykáže rozpočtový přebytek, který by měl činit asi půl bilionu rublů (zhruba 200 miliard korun).
Podle Matesové je ale třeba brát čísla, která ruské oficiální kanály vypouštějí, s rezervou. Zmínila třeba opravu propadu HDP z dvanácti a půl procenta na čtyři. „Platí to, co u jiných ekonomických zpráv, co vypouští Rusko, že jsou patrně korigovány z politických důvodů,“ míní. Ruský finanční trh je také podle ní nejhůře fungující trh na světě – pokud bychom nebrali v potaz velmi chudé země, které své finanční trhy nemají.
Putin: Rusko nemá problém
Na zmíněném fóru ve Vladivostoku se Putin k ekonomické situaci vyjádřil, podle něj jsou protiruské sankce krátkozraké a nebezpečné pro celý svět. Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Přiznal, že strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy.
Podle něj ale Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) zveřejnilo zprávu, podle níž za šest měsíců od začátku invaze získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur (3,9 bilionu korun), z Evropy to bylo 85 miliard eur. Zatímco celkové příjmy Ruska rostly, objem vývozu se snížil o 18 procent ve srovnání se začátkem invaze na Ukrajinu. EU od začátku války snížila dovoz z Ruska o 35 procent. Uhlí z Ruska je nyní v bloku zakázáno a na konci roku má být zastaven i prodej ropy.
Co udělá střední třída
Rusko samo prudce snížilo dodávky zemního plynu do EU a tento týden uvedlo, že je neobnoví, dokud nebudou zrušené západní sankce. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí uvedl, že jeho země již nečeká obnovení dovozu plynu z Ruska. Ruský rozpočet získal z vývozu fosilních paliv 43 miliard eur. Válka zatím podle nezávislých odhadů stála ruský stát kolem 100 miliard eur, napsala agentura AP, v květnu americký týdeník Newsweek uvedl, že Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů.
Podle Matesové je otázka, jak dlouho může snižování životní úrovně navázané na invazi vydržet střední třída v Moskvě a Petrohradu, venkovské obyvatelstvo ale podle ní žije jako před desítkami let, tam se situace nezměnila. Po sankcích navázaných na anexi Krymu si podle ní země vybudovala soběstačnost v potravinách. Matesová ale opakuje, že zásadní je opravdu nedostatek technologií, které Rusko potřebuje. Dovoz ze spolupracujících zemí totiž není tak technologicky kvalitní, jako zboží ze Západu.
O silném dopadu protiruských sankcí mluvil na pondělní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj zasáhl například tamní letectví. Na tamní průmysl mají podle něj postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat.
„Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat,“ uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně. I Borrell připomíná snížení těžby ropy i plynu. „To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký,“ poznamenal.
Tady se sankce vyhnuly
Některým částem ruského průmyslu se ale sankce vyhnuly, poznamenává Reuters. Evropská unie a USA nehledě na invazi zvýšily dovoz hlavních průmyslových kovů z Ruska, což vyplývá z údajů databáze OSN o mezinárodním obchodu. Sektoru průmyslových kovů se totiž sankce do velké míry vyhnuly.
Import niklu z Ruska do USA vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o 70 procent, zatímco do Evropské unie o 22 procent, nárůst zaznamenal také dovoz hliníku. Jeho dovoz z Ruska do EU se od března do června letošního roku zvýšil v meziročním srovnání o 13 procent. Od března do června pak USA a EU dohromady dovezly z Ruska nikl a hliník za téměř dvě miliardy dolarů (50 miliard korun).
Zvýšení objemu dovážených kovů z Ruska podle Reuters dokládá, nakolik je pro západní země těžké vyvíjet tlak na ruskou ekonomiku.
