Kyjev – Ze snahy destabilizovat Ukrajinu a sabotovat tamní prezidentské volby obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Moskva je podle něj rovněž zodpovědná za úmrtí během nedávných střetů na východě země. Proruští separatisté dnes mezitím obsadili budovu mezinárodního letiště v Doněcku.
Ukrajina: Po krvavé noci přišla ženevská naděje
- Ruský prezident Vladimir Putin v televizní debatě s občany prohlásil, že pevně doufá, že nebude muset využít práva poslat na Ukrajinu ruskou armádu
- Putin odmítl, že by na východě Ukrajiny byli ruští vojáci nebo instruktoři
- Konflikt ve středu večer v Mariupolu si vyžádal životy tří proruských separatistů; šlo o zatím největší přestřelku na východě Ukrajiny
- Účastníci čtyřstranné ženevské schůzky o Ukrajině se shodli na nezbytnosti mírového řešení ukrajinské krize a na odzbrojení separatistů; USA očekávají splnění ruských závazků, v opačném případě bude Moskva čelit dalším sankcím
- Kyjev oznámil restrikce týkající se vstupu Rusů na ukrajinské území
- Proruští separatisté odpoledne krátce pronikli do budovy mezinárodního letiště ve východoukrajinském Doněcku
- Ukrajinská prokuratura zahájila přes 200 trestních stíhání kvůli separatismu a více než desítce bank podezřelých z jeho podpory byla zastavena finanční činnost
„Rusko hraje jen jednu hru: jde mu o další zhoršení situace, o další provokace, protože cílem, který Putin dnes oficiálně oznámil, je zničit prezidentské volby 25. května,“ uvedl podle agentury Reuters Jaceňuk v reakci na slova ruského prezidenta, která pronesl během dnešní debaty s občany. Putin totiž konání předčasných prezidentských voleb na Ukrajině zpochybnil s tím, že sesazený prezident Viktor Janukovyč je stále hlavou státu.
Arsenij Jaceňuk:
„Ruské straně nevěřím. Nic, co říkají, neodpovídá realitě, a všechno, co ukazují v televizi, jsou propaganda a lži.“
„Existuje jen jediná osoba na světě, která věří tomu, že na východě Ukrajiny nejsou ruští vojáci. Jméno té osoby zní Vladimir Vladimirovič Putin,“ prohlásil ukrajinský premiér. „Znovu vyprávěl tu pohádku o tom, že to nejsou jeho agenti, které tam poslal a kteří na Ukrajině vytvářejí teroristickou síť. My o tom ale máme nezvratné důkazy,“ dodal Jaceňuk. Ukrajinská tajná služba (SBU) již dříve oznámila, že v zemi odhalila asi 40 ruských agentů.
CNN: Rusko posílá na východ Ukrajiny agenty provokatéry
Jak uvedla televizní stanice CNN, podle ukrajinské kontrarozvědky posílá Rusko na Ukrajinu agenty provokatéry, kteří mají podněcovat nepokoje na východě země. V březnu byl například zadržen ruský agent Vjačeslav Něgrijenko, u něhož se našly všechny komponenty potřebné k výrobě bomby a mapa s označenými vojenskými a administrativními objekty. Další zadrženou provokatérkou je 22letá Maria Koledová, u níž se našla pistole na gumové projektily, která ale byla upravená pro palbu ostrým střelivem. Prokazovala se novinářským průkazem periodika, které nevychází od dvacátých let.
Proruští separatisté krátce pronikli do budovy letiště v Doněcku
Proruští separatisté pronikli dnes odpoledne do budovy mezinárodního letiště v Doněcku na východě Ukrajiny. Místo se nicméně nepokusili obsadit, nepadl jediný výstřel a po určité době se z budovy stáhli. Stoupenci Ruska se již dříve nechali několikrát slyšet, že je potřeba činnost letiště zablokovat, aby se do města nemohli dostat pravicoví radikálové z hnutí Pravý sektor.
Proruští ozbrojenci vybavení samopaly převzali ve středu kontrolu nad radnicí v Doněcku. Kolem budovy vybudovali barikády a požadují, aby se ve městě konalo referendum, které oblasti zajistí větší autonomii. Již dříve separatisté obsadili i místní policejní stanici a sídlo gubernátora.
V Doněcku se dnes konala demonstrace stoupenců jednotné Ukrajiny, kteří kroky separatistů odmítají. V centru města se shromáždily tisíce lidí, na jejichž bezpečnost dohlížela více než tisícovka policistů. Podobný protest se uskutečnil i v Kramatorsku asi 100 kilometrů severně od Doněcku. Proruští separatisté se snažili s baseballovými pálkami a dalšími zbraněmi v ruce demonstraci narušit, policie je ale odrazila. V nedalekém Slavjansku kontrolují ozbrojení separatisté řadu úředních budov, dnes navíc převzali kontrolu nad televizním vysílačem, kde odpojili veškeré ukrajinské kanály a umožnili místním obyvatelům sledovat jen ruské programy. Vysílač zajišťuje televizní pokrytí i pro Kramatorsk či Horlivku.
Ukrajinský miliardář nabízí odměny za dopadení separatistů
Nový gubernátor východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti, třetí nejbohatší Ukrajinec Igor Kolomojskij nabídl vysoké odměny všem, kterým se podaří dopadnout proruské ozbrojence, jež obsadili vládní i policejní budovy v regionu. Kolomojskij nabídl odměnu 10 000 dolarů (asi 200 000 Kč) za každého dopadeného ruského „sabotéra“ a slíbil odměnit i ty, kteří místním úřadům předají zbraně, které ozbrojenci používají. Jde o další z pokusů ukrajinských vůdců, jak zastavit činnost ozbrojených separatistů.
Miliardář, který byl do funkce jmenován novou kyjevskou vládou teprve minulý měsíc, nabídl rovněž 200 000 dolarů (téměř čtyři miliony korun) každému, kdo osvobodí obsazenou veřejnou budovu. Borys Filatov, Kolomojského zástupce ve funkci gubernátora, již na Facebooku napsal, že se rozhodli poslat 500 000 hřiven (875 000 Kč) příslušníkům národní gardy v Mariupolu na jihovýchodě země, kteří v noci na dnešek odrazili útok proruských separatistů.
Zločiny na Majdanu má vyšetřit Mezinárodní trestní soud
Jak dnes oznámil Mezinárodní trestní soud (ICC), ukrajinské úřady ho pozvaly, aby vyšetřil zločiny údajně spáchané v zemi v posledních měsících. Jde hlavně o útoky odstřelovačů během protestů na kyjevském Majdanu. Pozvání má formu deklarace, kterou Ukrajina přijímá jurisdikci soudu pro období od 21. listopadu do 22. února. O vyšetření ruského obsazení poloostrova Krym, které začalo 28. února, nicméně Ukrajinci nežádají.
ČR nabízí k zesílení ochrany zemí NATO gripeny a 300 vojáků
Podle ministra obrany Martina Stropnického nabízí Česká republika k zesílení ochrany zemí NATO kvůli ukrajinské krizi čtyři gripeny a 300 vojáků. Okamžité posílení obrany aliančních zemí oznámil ve středu v Bruselu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Pokud o to NATO požádá, jsme připraveni poskytnout čtyři gripeny k zesílení ochrany vzdušného prostoru Pobaltí nebo polsko-ukrajinské hranice a 300 našich vojáků, kteří jsou vyčleněni do Sil rychlé reakce NATO,“ sdělil Stropnický. Třeba Německo prozatím přispěje k ochraně východních členů NATO vojenskou zásobovací lodí a vysláním až šesti stíhaček Eurofighter.
