Antisemitismus v Evropě v poslední době sílí. Počet protižidovských incidentů roste mimo jiné ve Francii, ale také v Itálii. Tam se stala symbolem roztříštěné doby devětaosmdesátiletá senátorka Liliana Segreová. Žena, která přestála hrůzy koncentračního tábora, dostává více než sedm dekád od války kolem dvou set nenávistných vzkazů denně. Nechala totiž zřídit zvláštní výbor proti nenávisti.
Italská senátorka, která přežila holocaust, zřídila výbor proti nenávisti. Teď ji musí chránit policie
Segreová byla u těch nejkrutějších obrazů lidské historie. Narodila se v roce 1930 do židovské rodiny v Miláně. Když Evropu zachvátil mor totalitní ideologie, pokusila se ve 13 letech utéct do Švýcarska. To se však nepovedlo a skončila v Osvětimi.
Z rodiny přežila jako jediná. „Pořád se vidím, jak jdu dolů ulicí Ruffini a vidím ty dveře, které jsou pro mě zavřené, kam mohly jen ostatní dívky. Abych byla upřímná, to, že teď jsou mi ty dveře Senátu otevřené, je pro mě zvláštní,“ podotkla politička.
Už desítky let bojuje za to, aby se na vyvražďování Židů nezapomínalo. „Proč ztratit dvě minuty života nad zprávou plnou nenávisti, když je možné se podívat na nebe, na dítě… Je to taková ztráta času v tak krátkém lidském životě,“ konstatovala politička.
Ostré výhrůžky
Její úsilí letos vyvrcholilo vznikem Zvláštního výboru proti nenávisti, rasismu a antisemitismu, který na její žádost zřídil italský Senát. Právě od té doby se však Segreová stala terčem zpráv plných zloby včetně vyhrůžek smrtí.
Doživotní senátorka už dostala policejní ochranu. „Devětaosmdesátiletá žena, která přežila holocaust, pod policejní ochranou symbolizuje nebezpečí, kterému židovská komunita v Evropě stále čelí,“ tweetoval velvyslanec Izraele v Itálii Dror Ejdar.
Sama politička současné vlně antisemitismu nerozumí, stejně jako odporu vůči vzniku proti-nenávistného výboru. Proti byla Liga bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, Vzhůru, Itálie expremiéra Berlusconiho i strana Bratři Itálie Giorgie Meloniové.
Stranám vadí, že se rasismus a antisemitismus staví na stejnou úroveň. „Byla jsem obětí nenávisti a pořád zjevně někoho svou existencí rozrušuji,“ reagovala senátorka.
Na adresu pamětnice se ale sneslo i mnoho podpory. Kupříkladu starosta Milána, kde se senátorka narodila, založil kvůli kauze svaz měst proti nenávisti a rasismu. Objevila se také výzva, aby Italové v Den lidských práv 10. prosince vyšli do ulic na podporu Segreové a života bez nenávisti.