Islandský expremiér se podílel na krizi, trest ale nedostal

Reykjavík - Bývalý islandský premiér Geir Haarde odešel od soudu bez trestu za podíl na finanční krizi. Zvláštní tribunál ho uznal vinným pouze v jednom ze čtyř bodů obžaloby. Haarde je prvním politikem na světě, který byl souzen v souvislosti s finanční krizí. Haarde se chce proti rozsudku odvolat. Tvrdí, že proces je politicky motivovaný.

Bývalý premiér Geir Haarde byl dnes sice soudem uznán vinným za podíl na finanční krizi, nedostal ale žádný trest. Během ekonomické krize zkrachovaly tři hlavní islandské banky, Haarde poté v roce 2009 rezignoval. Za podíl na krizi mu u soudu hrozil až dvouletý trest.

Soud uznal expremiéra vinným pouze v jednom bodu obžaloby, a to v tom, že včas nesvolával krizová zasedání kabinetu, čímž měl podle soudu přispět k ekonomické krizi. Obžaloba přitom vinila Haardeho, že nezajistil lepší finanční stabilitu země, zanedbal povinnosti při reformě bankovního systému a nezajistil převedení britských účtů internetové banky Icesave patřící Landsbanki na dceřinou společnost. Ve všech těchto bodech ho ovšem soud shledal nevinným. 

„Geir Haarde nebude potrestán,“ prohlásil soudce Markús Sigurbjörnsson. Haarde se přitom zodpovídal u soudu z toho, že se podílel na zhroucení finančního systému. Sám Haarde vinu odmítal, za krizi podle něj mohly samy banky, vláda se přitom snažila krizi zabránit. Haarde nyní zvažuje, že se proti verdiktu odvolá u Evropského soudu pro lidská práva.

Haardeho soudil zvláštní tribunál určený výhradně pro procesy se členy vlády. Jako vůbec první vysoce postavený islandský politik Haarde stanul před tímto 15členným tribunálem, který ustavil parlament. 

Geir Haarde:

„Podle mého názoru, a řeknu to jasně, většina soudců v případu podlehla politickému tlaku a rozhodla se poskytnout prokuratuře malou cenu útěchy, aby ospravedlnili tento pokleslý a nákladný proces.“

Po krizi v roce 2008 se na Islandu zhroutily hlavní banky, řada Islanďanů přišla o práci, o úspory i o bydlení a hodnota islandské koruny se hluboce propadla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 1 mminutou

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.