Íránu nic jiného než odveta nezbývá. Jde jen o to, zda zaútočí přímo, míní Kalhousová

9 minut
Analytička Kalhousová v Horizontu ČT24
Zdroj: ČT24

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Podle Kalhousové nemá Írán po kroku USA jinou možnost než odvetu. „Íránu nic jiného nezbývá. Amerika zaútočila tak ostře, že kdyby Írán neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici,“ konstatovala analytička.

„Je jen otázkou, jestli Írán bude pokračovat v taktice, kterou nastavil Solejmání, to znamená neposílat své vlastní vojáky, ale spíše nastrčit takzvané proxies, tedy různé spojence, které má v Libanonu, v Iráku, prakticky po celém Blízkém východě. Anebo jestli Írán překročí svůj stín a tuto taktiku poruší a zaútočí přímo,“ dodala Kalhousová.

Zmínila také, že Washington byl před zabitím Solejmáního kritizován za to, že nereagoval na eskalaci ze strany Íránu, ať už šlo o útoky na saúdská ropná zařízení nebo sestřelení amerického dronu, ze kterých je viněn právě Teherán. 

Amerikanista Jiří Pondělíček v této souvislosti podotkl, že by případná válka proti Íránu nebyla v zájmu USA. „Představme si, jak to dopadlo v Iráku. A v Íránu by to bylo ještě mnohonásobně horší, vyžádalo by si to mnohonásobně více životů, mnohonásobně větší investice,“ uvedl Pondělíček.

„Stabilizace země, ve které by byl takto násilně svržen režim, který tam není až tak nepopulární jako byl Saddám Husajn mezi šíity a Kurdy v Iráku… tak to se domnívám, že by opravdu nebylo rozumné,“ dodal amerikanista.

73 minut
Zpravodajové ČT, analytici a amerikanista v 90’ ČT24
Zdroj: ČT24

Borek a Kraus: Hlavním bojištěm bude Irák

Podle mnohých odborníků bude jedním z bojišť případného odvetného úderu Irák. Například zpravodaj ČT David Borek poukázal na slova íránských představitelů, „podle kterých by Amerika měla odejít z Iráku, anebo si chystat rakve pro své vojáky“.

„Jedno z reálných bojišť bude Irák, z hlediska politického a vojensko-politického, tedy snaha Íránu a jeho spojenců dosáhnout vypuzení Američanů z této země. Samozřejmě, že v Iráku může dojít i ke skutečnému odvetnému úderu, ať už na americké vojáky nebo na americké cíle nebo na cíle těch, kteří v zemi podporují prozápadní, protiíránskou orientaci země,“ dodal Borek. 

Také podle bezpečnostního analytika Josefa Krause bude dějištěm „číslo jedna“ irácké území. Teritoriem souboje mezi USA a Íránem ale podle něj může být i celá řada dalších lokalit. „Nemusí se jednat o nějaké tvrdé ozbrojené srážky, může se jednat o útoky na velvyslanectví či na symbolické americké cíle,“ vysvětlil Kraus. 

Zmínil v této souvislosti názor experta z bejrútské univerzity, podle kterého je pravděpodobné, že libanonská šíitská organizace Hizballáh, kterou Írán podporuje a jejíž vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci, dříve nebo později zaútočí na Americkou univerzitu v Bejrútu.

Kraus se domnívá, že aktivita lidí z íránských jednotek Kuds, v jejichž čele Solejmání stál, a jiných složek může být značná i mimo oblast Blízkého a Středního východu. „Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ojedinělým incidentům došlo nezávisle na rozhodování v centru v Teheránu. Podřízení či příznivci Solejmáního budou chtít pomstít smrt svého oblíbeného velitele a mohou tak učinit i na vlastní pěst,“ upozornil analytik.

Tureček: Irák terčem nebude, útok se tam čeká

Naopak analytik Břetislav Tureček si nemyslí, že by cílem íránské odvety byl Irák. „Nemyslím si, že půjde o něco velkého v Iráku, tam to každý čeká, Američané se odtamtud evakuují. Myslím si, že Íránci si počkají na něco více překvapivého,“ domnívá se Tureček.

I on ale míní, že se Íránci budou snažit o bezprecedentní odvetu. „Troufám si říci, že nepůjde o teroristický útok na civilisty. Pokud k něčemu dojde, tak cílem bude spíše nějaký zásadní americký politický nebo bezpečnostní cíl nebo důležitý cíl, který slouží některému z blízkovýchodních spojenců USA,“ komentoval případné cíle odvety.

Na adresu Američanů uvedl, že zásahem proti Solejmánímu na irácké půdě podrazili nohy spojenecké zemi. „Zaútočili v zemi, kterou chtějí stabilizovat, bez vědomí tamní vlády, o které říkají, že je jejich spojencem, se kterou mají spojenecké smlouvy o působení amerických sil v Iráku. Takže nebavme se jen o americko-íránských vztazích, ale i o budoucnosti těch americko-iráckých,“ upozornil na další dimenzi problému Tureček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...