Íránu nic jiného než odveta nezbývá. Jde jen o to, zda zaútočí přímo, míní Kalhousová

Nahrávám video
Analytička Kalhousová v Horizontu ČT24
Zdroj: ČT24

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Podle Kalhousové nemá Írán po kroku USA jinou možnost než odvetu. „Íránu nic jiného nezbývá. Amerika zaútočila tak ostře, že kdyby Írán neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici,“ konstatovala analytička.

„Je jen otázkou, jestli Írán bude pokračovat v taktice, kterou nastavil Solejmání, to znamená neposílat své vlastní vojáky, ale spíše nastrčit takzvané proxies, tedy různé spojence, které má v Libanonu, v Iráku, prakticky po celém Blízkém východě. Anebo jestli Írán překročí svůj stín a tuto taktiku poruší a zaútočí přímo,“ dodala Kalhousová.

Zmínila také, že Washington byl před zabitím Solejmáního kritizován za to, že nereagoval na eskalaci ze strany Íránu, ať už šlo o útoky na saúdská ropná zařízení nebo sestřelení amerického dronu, ze kterých je viněn právě Teherán. 

Amerikanista Jiří Pondělíček v této souvislosti podotkl, že by případná válka proti Íránu nebyla v zájmu USA. „Představme si, jak to dopadlo v Iráku. A v Íránu by to bylo ještě mnohonásobně horší, vyžádalo by si to mnohonásobně více životů, mnohonásobně větší investice,“ uvedl Pondělíček.

„Stabilizace země, ve které by byl takto násilně svržen režim, který tam není až tak nepopulární jako byl Saddám Husajn mezi šíity a Kurdy v Iráku… tak to se domnívám, že by opravdu nebylo rozumné,“ dodal amerikanista.

Nahrávám video
Zpravodajové ČT, analytici a amerikanista v 90’ ČT24
Zdroj: ČT24

Borek a Kraus: Hlavním bojištěm bude Irák

Podle mnohých odborníků bude jedním z bojišť případného odvetného úderu Irák. Například zpravodaj ČT David Borek poukázal na slova íránských představitelů, „podle kterých by Amerika měla odejít z Iráku, anebo si chystat rakve pro své vojáky“.

„Jedno z reálných bojišť bude Irák, z hlediska politického a vojensko-politického, tedy snaha Íránu a jeho spojenců dosáhnout vypuzení Američanů z této země. Samozřejmě, že v Iráku může dojít i ke skutečnému odvetnému úderu, ať už na americké vojáky nebo na americké cíle nebo na cíle těch, kteří v zemi podporují prozápadní, protiíránskou orientaci země,“ dodal Borek. 

Také podle bezpečnostního analytika Josefa Krause bude dějištěm „číslo jedna“ irácké území. Teritoriem souboje mezi USA a Íránem ale podle něj může být i celá řada dalších lokalit. „Nemusí se jednat o nějaké tvrdé ozbrojené srážky, může se jednat o útoky na velvyslanectví či na symbolické americké cíle,“ vysvětlil Kraus. 

Zmínil v této souvislosti názor experta z bejrútské univerzity, podle kterého je pravděpodobné, že libanonská šíitská organizace Hizballáh, kterou Írán podporuje a jejíž vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci, dříve nebo později zaútočí na Americkou univerzitu v Bejrútu.

Kraus se domnívá, že aktivita lidí z íránských jednotek Kuds, v jejichž čele Solejmání stál, a jiných složek může být značná i mimo oblast Blízkého a Středního východu. „Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ojedinělým incidentům došlo nezávisle na rozhodování v centru v Teheránu. Podřízení či příznivci Solejmáního budou chtít pomstít smrt svého oblíbeného velitele a mohou tak učinit i na vlastní pěst,“ upozornil analytik.

Tureček: Irák terčem nebude, útok se tam čeká

Naopak analytik Břetislav Tureček si nemyslí, že by cílem íránské odvety byl Irák. „Nemyslím si, že půjde o něco velkého v Iráku, tam to každý čeká, Američané se odtamtud evakuují. Myslím si, že Íránci si počkají na něco více překvapivého,“ domnívá se Tureček.

I on ale míní, že se Íránci budou snažit o bezprecedentní odvetu. „Troufám si říci, že nepůjde o teroristický útok na civilisty. Pokud k něčemu dojde, tak cílem bude spíše nějaký zásadní americký politický nebo bezpečnostní cíl nebo důležitý cíl, který slouží některému z blízkovýchodních spojenců USA,“ komentoval případné cíle odvety.

Na adresu Američanů uvedl, že zásahem proti Solejmánímu na irácké půdě podrazili nohy spojenecké zemi. „Zaútočili v zemi, kterou chtějí stabilizovat, bez vědomí tamní vlády, o které říkají, že je jejich spojencem, se kterou mají spojenecké smlouvy o působení amerických sil v Iráku. Takže nebavme se jen o americko-íránských vztazích, ale i o budoucnosti těch americko-iráckých,“ upozornil na další dimenzi problému Tureček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 7 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 8 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 12 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 12 hhodinami
Načítání...