Teherán - Írán začal obohacovat uran na 20 procent, oznámila to státní televize. Mezinárodní agenturu pro atomovou energii o tom Írán informoval včera. Teherán uvádí, že potřebuje uran k výrobě izotopů pro lékařské účely. Západní mocnosti se ale obávají, že se Teherán snaží vyrobit jadernou zbraň, krok proto odsoudily jako provokaci nebo vydírání. Na výrobu jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 80 procent, ale i uran obohacený na 20 procent je podle odborníků velký kus cesty směrem k výrobě bomby.
„Zahájili jsme dnes v přítomnosti inspektorů MAAE výrobu jaderného paliva obohaceného na 20 procent,“ informoval o aktivitách v Natanzu nejmenovaný íránský zástupce televizi Al-Alam. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí dnes také řekl, že Teherán je připraven dál jednat o případné výměně íránského obohaceného uranu za palivo. Mluvčí MAAE potvrdil, že inspektoři agentury jsou v Natanzu. Zprávu o aktivitách v tomto provozu ale podají nejdřív příští týden.
Írán prozatím v Natanzu obohacoval uran na 3,5 procenta. Západ se ale obává, že Írán pracuje na výrobě atomové bomby, k čemuž je potřeba uran obohacený na 80 a více procent. Podle analytiků potřebují Íránci několik měsíců na to, aby provoz v Natanzu převedli na obohacování na vyšší úroveň.
Západ uvažuje o nových sankcích
Kaskádu v Natanzu zatím tvoří 164 centrifug a měsíčně je schopná vyrobit až pět kilogramů uranu využitelného pro výzkumný reaktor. Pro chod teheránského reaktoru je zapotřebí 126 kilogramů uranu.
Loni západní mocnosti nabídly Íránu, že když vyveze obohacený uran, dostane za to jaderné palivo. Na to ale zatím Írán nepřistoupil. Teherán chtěl dohodu upravit, na to ale nechce zase přistoupit Západ. Nyní proto západní státy jednají o nových sankcích proti Íránu.
Tajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev řekl, že rozhodnutí Íránu obohacovat uran na vyšší úroveň vrhá pochybnosti na íránský jaderný program. Vyzval Írán, aby reagoval na znepokojení, které svou činností vyvolává. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že rozhodnutí obohacovat uran je v jasném rozporu s rezolucemi OSN. Tento krok podle Lavrova zpochybňuje upřímnost Íránu v otázce jaderného programu. Teherán tvrdí, že nově obohacovaný uran potřebuje pro lékařské účely a že na ošetření čeká 850 tisíc pacientů. Rusko se donedávna stavělo - stejně jako Čína - proti sankcím, v posledních dnech ale své stanovisko přiblížilo k americkému.
S velkými obavami situaci v Íránu sleduje Izrael, který se cítí íránskými zbraněmi ohrožen nejvíce. Jeho ministr pro regionální rozvoj a rozvoj Negevské pouště a Galileje Silvan Šalom dnes vyzval svět, aby zavedl proti Íránu citelné sankce, a to i tehdy, budou-li Rusko a Čína proti. „Světové společenství se musí rozhodnout, zda se bude i dále utápět v iluzi o takzvané spolupráci Íránu, anebo zda zavede skutečné sankce proti íránskému jadernému programu,“ řekl.
USA připravují „významný sankční režim“
Americký prezident Barack Obama dnes na brífinku v Bílém domě oznámil, že Spojené státy urychleně pracují na „významném sankčním režimu“, jímž chtějí odpovědět na íránský jaderný program. Nesdělil bližší informace o charakteru připravovaného režimu. Obvinil Írán, že pokračuje ve svém jaderném programu, na jehož konci je výroba nukleárních zbraní. „Svou volbu udělali, ale dveře jsou stále otevřené,“ řekl prezident.
