Holiči amišů odsouzeni

Ohio – Loni obcházel komunitu amišů v Ohiu strach. Gang odrodilců, kteří se od komunity odtrhli, tady totiž útočil s nůžkami v ruce. Ženám stříhali vlasy, mužům pak jejich typický dlouhý plnovous. Americký soud teď za tyto útoky odsoudil celkem 16 odpadlých amišů. Verdikt vinen si vyslechl i vůdce odrodilců Sam Mullet. Soud je uznal vinnými z nábožensky motivovaného zločinu z nenávisti. Výše trestu ještě nepadla.

Pro Amiše je dlouhý plnovous symbolem jejich víry a mužství.  Ženy hlásící se k Amišům si zase kvůli víře potrpí na dlouhé vlasy. Jenže o tyto symboly je loni násilím připravovali v Ohiu útočníci. Ti teď skončili před soudem. A to i díky vyšetřování FBI. 

Státní zástupce popsal novinářům útoky: „Stříhali je jako zvířata, bili je, nechali je krvácet, zůstaly jim pohmožděniny. Tohle nebylo jen stříhání vlasů, šlo o násilný útok. Oběti měly strach a byly otřesené.“ 

Soud teď 16 odrodilců včetně Sama Muletta za útoky odsoudil. Zákon totiž podle soudce zakazuje, aby jakákoli osoba způsobila jiné osobě zranění či ji nějak ohrožovala nebezpečnou zbraní kvůli tomu, jakou vyznává víru. O výši trestu soudce ještě nerozhodl. I když by mohli odsouzení dostat i doživotí, předpokládá se, že si vyslouží mírnější trest. 

Skupiny kolem Sama Mulleta se kvůli neustálým sporům odloučila od velké amišské komunity. Zatímco běžně komunity fungují na demokratických principech a všechna rozhodnutí schvalují hlasováním, Mullet své ovečky plně ovládá a o všem rozhoduje. Kolem tohoto kontroverzního vůdce se sdružuje skupina jeho příznivců, především jsou to jeho příbuzní. Všichni žijí v odlehlém údolí u Bergholzu.

Amišové

Jsou to konzervativní křesťané, následovníci švýcarského kazatele Jakoba Ammanna. Odmítají používat elektřinu nebo moderní techniku, nesouhlasí s násilím a militarismem. Nejezdí autem a cestují zásadně koňmo. Oblékají se jako lidé před 200 lety, ženy nosí čepce a muži plnovous. V současnosti jich v USA žije kolem 250 000.

Rozsáhlé komunity se soustředí zejména na třech místech v USA, malá diaspora žije i v Kanadě. Na prvním místě je u nich rodina. Odmítají militarismus a násilí. Žena je u nich podřízena muži. Většina z nich mluví německým dialektem, tzv. pensylvánskou němčinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 14 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 4 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.