I přes nabídky Francie nebo Německa, že si Británie může svůj odchod z Evropské unie rozmyslet, spustí Londýn první kolo oficiálních rozhovorů o brexitu. Unie tak poprvé ve své historii začíná jednat o vystoupení členské země. Británie je druhou největší ekonomikou kontinentu a brexit bude mít dopad na miliony jejích obyvatel i Evropanů.
Britové oficiálně zahajují jednání o vystoupení z Evropské unie. Přestože článek 50 spustila britská premiérka Theresa Mayová už v březnu, teprve toto pondělní dopoledne začne v Bruselu první kolo rozhovorů, a to v angličtině a francouzštině.
Ministerská předsedkyně tak splnila svůj slib, že vyjednávání o brexitu zahájí, i když v červnových předčasných volbách její konzervativní strana přišla o většinu v Dolní sněmovně parlamentu.
Podle dřívějších diplomatických informací očekává unijní strana od prvního jednání především shodu na podobě vyjednávacího cyklu a kolech jednání do října. Podle prohlášení ministra Davida Daviese, který za stranu Británie jednání povede, budou prvním tématem rozhovorů práva unijních občanů v Británii a Britů v EU. „Chceme ukončit nervozitu, se kterou se potýkají čtyři miliony občanů,“ uvedlo britské ministerstvo.
Evropská komise už spustila na sociálních sítích kampaň, v níž představuje svého francouzského vyjednavače pro brexit Michela Barniera. Slibuje, že bude otevřená a transparentní ve svém postupu. Zastupovat bude všech 27 zbývajících členských států včetně Česka. Postupně se tak Evropané dozvědí, jak se změní jejich práva na ostrovech. A co bude brexit znamenat pro Brity na kontinentu.
Složitými otázkami bude zejména finanční vyrovnání v miliardách eur a budoucnost hranice mezi Severním Irskem a Irskem. Hlavní otázka panuje ale kolem obchodních vztahů, které jsou životně důležité pro největší evropské finanční centrum – londýnské City.
„Podniky ještě neví, jaké urovnání to bude. Ještě tedy musí připravit pohotovostní plány, aby zákazníkům mohly sloužit od prvního dne, ať se stane cokoliv,“ říká politická předsedkyně ze City Catherine McGuinnessová.
Zásadní otázka tak zní, jestli si Británie nakonec vybere tvrdý brexit a odejde z celní unie i lukrativního evropského jednotného trhu. Nebo půjde o měkčí brexit, kdy by si přístup pro své podniky udržela.
Mayová v minulosti několikrát pohrozila, že by Británie mohla z jednání o brexitu odejít dokonce zcela bez dohody. Její tvrdý postoj k rozhovorům s EU by se ale mohl změnit kvůli výsledkům nedávných předčasných parlamentních voleb, ve kterých vládní konzervativci sice vyhráli, ale ztratili většinu v parlamentu. Na zmírnění takzvaného tvrdého brexitu, který premiérka prosazovala, od té doby tlačí nejen opozice, ale i někteří vlivní členové vládní Konzervativní strany.
