Na Galapágách vybuchla po více než třiceti letech sopka Wolf (Vlk). Z vulkánu začala vytékat láva, která by mohla ohrozit kolonii vzácných růžových leguánů. Na ostrově Isabela se nachází jediná kolonie na světě. Na erupci sopky upozornila turistická loď.
Národní park Galapágy varoval v pondělí na Twitteru, že vulkán vybuchl za úsvitu a ohrožuje kriticky ohrožené růžové leguány. Později ale uvedl, že leguáni sídlí na severozápadní straně sopky a vypadá to, že jsou mimo nebezpečí. Podobně by neměli být v ohrožení žlutí leguáni a želvy sloní. Proud lávy podle parku nyní stéká na opačné straně vulkánu.
O erupci sopky informovala úřady proplouvající turistická loď. „Erupce vytvořila velmi vysoký sloup kouře, který sahal do výše více než 6 mil a později se stočil k jihozápadní části sopky,“ řekl expert Sandro Vaca z Ekvádorského geofyzikálního ústavu.
Podle něj neměl výbuch žádný vliv na místní obyvatele, kteří žijí v Puerto Villamil, asi 117 kilometrů jižně od sopky. Podle úřadů erupce nepředstavuje pro turisty žádné nebezpečí.
Vaca se domnívá, že Wolf bude pravděpodobně chrlit lávu ještě pár dnů. Ekologové se tak dál obávají o osud růžových leguánů, které objevili v roce 1986 strážci parku. Vědci později zjistili, že se jedná o samostatný druh lišící se od jeho suchozemských příbuzných - leguána galapážského a leguána Conolophus pallidus. Mezinárodní unie pro ochranu přírody označila leguány růžové za ohrožený druh.
Sopka Wolf se nachází na největším ostrově Isabela, naposledy vybuchla v roce 1982. Isabelou prochází rovník. Jsou na něm ještě čtyři další sopky - Darwin, Alcedo, Cerro Azul a Sierra Negra. Právě u Sierry byla zaznamenána seismologická aktivita v dubnu. Rovněž v oblasti tohoto vulkánu žijí leguáni žlutí a želvy sloní.
Ekvádorské souostroví tvoří celkem 13 sopečných ostrovů a 17 ostrůvků ve východní části Tichého oceánu. Nacházejí se 1000 kilometrů západně od pobřeží Ekvádoru. Jde o jednu z nejvíce vulkanicky aktivních oblastí na světě.
- Z historie: Galapágy objevil Tomáš z Berlanga 10. března 1535 při plavbě z Panamy do Peru. V té době nebyly ostrovy obydlené. Poprvé se souostroví objevilo v námořních mapách až roku 1570. V 17. a 18. století používaly ostrovy pouze piráti a různí cestovatelé k doplňování zásob vody. Až do roku 1832 nepatřily ostrovy nikomu, pak je anektoval Ekvádor.
Galapágy proslavil vědec Charles Darwin, který zde strávil několik týdnů a na základě výsledků pak formuloval svou slavnou teorii evoluce. Od roku 1978 jsou Galapágy na Seznamu světového dědictví UNESCO. Organizace ale varovala, že dechberoucí biodiverzitu může ohrozit cestovní ruch a šíření invazivních druhů.
