EU se snaží tlačit na Rusko

Brusel - Pondělní mimořádný summit EU k situaci v Gruzii přinesl následující rozhodnutí: strategické partnerství Evropy s Ruskem nebude, dokud jeho armáda zůstane v Gruzii. Jednání o strategickém partnerství, která měla v polovině září pokračovat ve francouzském Nice, se tedy odkládají na neurčito. Sankce vůči Rusku ale sedmadvacítka nevyhlásila, pouze odsoudila porušení integrity kavkazské republiky.

Do Moskvy pojedou příští pondělí nejvyšší evropští představitelé, aby o krizi s Ruskem jednali. Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je nyní na řadě diplomacie. EU tak Rusku poskytuje čas, aby přehodnotilo své postoje. Jednání na strategickém partnerství EU - Rusko se neobnoví, dokud se vojenské jednotky v Gruzii nevrátí do pozic, které zaujímaly před 7. srpnem.

Představitelé EU nechtějí, aby se Rusko dostalo do mezinárodní izolace, proto se o sankcích nakonec nejednalo. Pro Evropu je totiž Rusko důležitým obchodním partnerem.

Česká delegace - premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg - byla s výsledkem mimořádného summitu spokojena. Češi na summitu vyzvali k uspořádání mezinárodní dárcovské konference, která by získala peníze na obnovu Gruzie. Podle předsedající Francie ji unie už brzy svolá. 

Rusku se závěry summitu EU a další šance líbí

Rusko dnes vyjádřilo politování nad rozhodnutím Evropské unie zmrazit vyjednávání s Moskvou o nové smlouvě o strategickém partnerství. Zároveň Moskva vcelku uvítala závěry pondělního mimořádného summitu EU, věnovaného reakci na ruský zásah proti Gruzii. Dala také najevo, že nepřeruší dodávky ropy a plynu.

Podle komuniké ruského ministerstva zahraničí většina zemí EU předvedla odpovědný přístup a potvrdila linii směřující k partnerství s Ruskem. Evropa si totiž podle Rusů dobře uvědomuje důležitost vzájemně prospěné spolupráce.

Ruské ministerstvo současně odmítlo tezi ze závěrů summitu, že ruské použití síly proti Gruzii bylo nepřiměřené. Kroky Tbilisi, jakož i těch, kdo Gruzii dodali zbraně, nebyly podle Moskvy náležitě zhodnoceny.

Ruské jednotky zahájily ofenzívu proti Gruzii 8. srpna poté, co se Tbilisi pokusila vojensky ovládnout separatistickou Jižní Osetii.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil že skutečnost, že Evropská unie odmítla vyhlásit sankce vůči Rusku, je pozitivní, ale zklamání a znepokojení vyvolává, že sedmadvacítka nepochopila motivy Kremlu v Gruzii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 5 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 11 hhodinami
Načítání...