Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.
Oba politici se v Paříži sešli v rámci návštěvy sboru eurokomisařů, kteří na začátku každého předsednictví tradičně vyrážejí do členských zemí debatovat o jejich programových prioritách. Mezi ty francouzské patří mimo jiné právě společná obranná a bezpečnostní strategie EU.
„Je na nás, abychom navrhli bezpečnostní architekturu, jakou chceme,“ prohlásil Macron na tiskové konferenci se šéfkou unijní exekutivy. Evropská unie by se podle něj měla snažit o obnovení dialogu s Ruskem včetně rozhovorů na nejvyšší úrovni s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, o které se Francie spolu s Německem pokoušejí dlouhodobě.
Ruští představitelé se kvůli vyhrocené situaci na hranicích s Ukrajinou chystají příští týden debatovat se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance, evropský blok však do jednání zapojen není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak ke společné obranné politice.
„Jakékoli bude řešení, musí projít přes Evropu,“ zdůraznila von der Leyenová zájem Unie zapojit se do dialogu o Ukrajině.
Nejednotná EU
Unie však naráží na rozdílnost postojů svých členů. Po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014 sice zavedla proti Moskvě rozsáhlé ekonomické sankce a nyní hrozí jejich rozšířením v případě nové agrese, zatím však nenašla shodu na konkrétní podobě nových postihů.
Nejednotný je i přístup ke společné obraně, kterou chce posilovat Macron. Vedle Francie o ní mají zájem i další zejména západoevropské země, členské státy z východního křídla EU naproti tomu chtějí více sázet na spolupráci v rámci NATO. Obranná politika má být podle von der Leyenové hlavním tématem březnového summitu EU.
Ukrajina má právo rozhodovat o svém členství v NATO, shodli se alianční ministři
Ministři zahraničí zemí NATO se v pátek shodli, že státy Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO.
Ministři připravovali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden. Zástupci vlád třicítky zemí NATO se podle šéfa bloku Jense Stoltenberga shodli také na tom, že Aliance má právo umísťovat zbraně ve všech členských státech.
Kyjev má obavy, že desetitisíce ruských vojáků a množství těžké techniky jsou u ruských hranic připraveny, aby vpadly na ukrajinské území. Moskva nabídla Západu, že sníží napětí, pokud se NATO zřekne svého rozšiřování o postsovětské státy a nebude umísťovat zbraně na území svých východních členských zemí. Ministři se však v pátek shodli, že ruské požadavky nemohou být základem pro vyjednávání.
„NATO nemůže dělat kompromisy, pokud jde o práva všech národů vybírat si své spojence,“ prohlásil Stoltenberg po více než dvouhodinovém jednání ministrů. Žádost Moskvy o neumísťování zbraní je podle něj také nepřípustná, protože by se některé státy staly „druhořadými spojenci“, které by Aliance nemohla efektivně bránit.
Tento požadavek se vztahuje k postkomunistickým zemím včetně Česka, které na jednání poprvé zastupoval nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jednota Aliance je naše rozhodující výhoda,“ uvedl po jednání a zdůraznil, že Česko stejně jako další země nepovažuje ruské podmínky za základ pro jednání.
Velvyslanci aliančních zemí budou se zástupcem Moskvy jednat příští středu, kdy se po více než dvou letech sejde Rada NATO-Rusko. Již v pondělí se odehraje jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.
