Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala.
Vyústění energetické krize, kterou válka způsobila, může být podle Petra Fialy i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně. „Ruská agrese na Ukrajině má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám,“ vysvětlil Fiala.
Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám. „Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jenž nás učiní méně závislými na diktátorských režimech,“ dodal Fiala.
„Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala na klimatické konferenci OSN (COP27). Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Odklon od uhlí k obnovitelným zdrojům
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme. Do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ zdůraznil.
Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Je třeba řídit se vědeckými poznatky, ne strachem
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádalo diskusi o vzdělání v oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska. „Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů,“ řekl Fiala.
Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. „Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože ty nikdy nejsou dobrými rádci,“ dodal.
Premiér Fiala se v Šarm aš-Šajchu účastní také kulatého stolu na téma Hospodaření s vodou, panelové diskuse na téma Podpora vzdělávání v oblasti klimatických změn. U debatních stolů se má mluvit o prostředcích plnění cílů z oblasti financí, technologií a budování kapacit a také o podpoře subsaharské Afriky.
