O tragédii známé pod jednoduchým symbolem 9/11 byly napsány stovky knih – mnohé posouvající vlastní argumenty nad oficiální verzi. S internetem bez hranic, včetně těch myšlenkových, povýšily na osobité výklady. Od krajních nesmyslů přes účelově vybírané důkazy až k motivům, které znejistí i nohy jinak pevně stojící na zemi. Žádná jiná událost než útoky z 11. září jich nemá na kontě tolik.
Podle zarytějších skeptiků stála za vším od počátku americká vláda a tajné služby; ti méně rigidní sice připouští vklad teroristů, ale vládu viní ze záměrné nečinnosti. Konspirátoři z obou pólů nicméně mají jedno společné: vše bylo ve skutečnosti jinak, než se lidé na celém světě dozvídali. Údajnou kamufláží si vláda měla otevřít cestu k ropným dolarům na Blízkém východě, a to i za cenu tisíců zmařených životů.
K alternativnímu táboru se naposledy skrze publikovaný článek v časopise Europhysics News přidala i čtveřice vědců. Podle nich prý důkazy ukazují na řízenou demolici věží než následkem nárazu letadel a požáru.
Že má zmíněný text do ideálního prototypu vědecké práce daleko, si je přitom vědom i samotný žurnál. Ke zveřejnění však prý svolil vzhledem k důležitosti tématu a zdůraznil plnou zodpovědnost autorů.
„Zmíněný příspěvek není vydán v nějakém významném časopise. I ten úvod je jaksi zpochybňující vzhledem k celé té následující práci,“ říká profesor František Wald ze Stavební fakulty ČVUT. Málokdo u nás toho ví o okolnostech pádu mrakodrapů tolik co on – měl ostatně možnost oponovat jednu z vyšetřovacích zpráv. Konspiračními teoriemi se prý nezabývá – jako technika ho zajímají hlavně fakta a výpočty podložené studie.
(BEZ)MOCNÁ ARMÁDA USA?
Jeden by řekl, že oblast nedaleko centra nejsilnější vojenské síly světa (washingtonský Pentagon) nebude teroristům ideálním místem – navíc pro únos hned čtyř letadel. Proč nemohla armáda nárazům zabránit? Podle skeptiků tak jednala záměrně na popud úřadů, či dokonce samotného viceprezidenta.
Ve skutečnosti šlo zřejmě o kombinaci prostého lidského zmatku a zastaralého vybavení. Teroristé podle expertů dobře věděli, co a proč dělali. Krátce po převzetí letadla donutili posádku vypnout signalizaci – ta běžně při výrazné změně kurzu vyšle dispečinku signál a je tak snadno identifikovatelná. Při vypnutí se ale ztrácí v tisících stejných tečkách na radaru. To bylo zřejmě důvodem, proč řízení letového provozu zareagovalo pozdě.
Navíc nepomohly ani nijak výkonné armádní radary. Jejich funkčnost totiž ještě odrážela potřeby pro studenou válku a zaměřovala se na vnějšího nepřítele. Možnost útoku při vnitrostátním letu na území USA si do té doby nikdo nepřipouštěl, uvádí studie PM.
PŘÍLIŠ DOKONALÝ KOLAPS?
Asi nejoblíbenější téma konspiračních teorií. Způsob, jakým se Dvojčata zřítila, totiž až překvapivě věrně připomíná chování staveb při řízené demolici. Podle skeptiků nemohly být za téměř ukázkovým zborcením stavby do sebe pouze následky nárazu a požáru – navíc jen po desítkách minut trvání. Kritici se navíc opírají o svědky, kteří popsali těsně před zřícením zvuky explozí či prudké vybuchování části oken v řadě podlaží.
Vyšetřování došlo k závěru, že letadla přerušila a poškodila nosné sloupy a protipožární systémy. Zhruba 38 tisíc litrů leteckého paliva se rozlilo přes několik podlaží a rozpoutalo rozsáhlé požáry.
„Palivo fungovalo jen jako zápalka, hlavním problémem byl požár, živený tunami kancelářského vybavení – papíru, koberců nebo nábytku,“ popisuje Wald. Teplota dosahující až 1000 stupňů Celsia způsobila propadání pater a ohýbání obvodových sloupů, což vyvolalo zvuky podobné explozím. Jak se postupně hroutila patra, silně vytlačený vzduch a trosky směrem ven vyvolaly zdání výbuchů.
Ohromná váha propadlých podlaží vytvořila tíhu dalece překračující to, nač byly nosné sloupy navrženy. To způsobilo onen pozoruhodný dominový pád budovy „do sebe“. Jev, kterému stavaři říkají prostorový, mnozí další pak třeba „lívancový“ kolaps.
Experti navíc upozorňují, že kontrolované demolice se vždycky provádějí odspodu, zatímco v tomto případě hroucení začalo shora. V troskách se ani po pečlivém ohledání nenašly stopy po výbušninách nebo záměrném narušení statiky.
ÚTOK NA PENTAGON
Jde o jednu z nejstřeženějších budov. Na zdejších rozkazech jsou závislé bojové mise leckde po světě – a stejně přímo do budovy Pentagonu nalétne komerční letadlo, navíc více než hodinu po prvním nárazu v New Yorku. Konspirátoři pro to mají několik variant: do budovy ve skutečnosti nenarazil boeing, ale menší letadlo, dron, nebo dokonce raketa.
Takové úvahy ale jednoduše ignorují výpovědi mnoha svědků, kteří viděli do budovy vrazit skutečně komerční letadlo. Trosky letadla včetně černých skříněk byly na místě shromážděny a prověřeny FBI. Našly se také ostatky cestujících a posádky, které byly pozitivně identifikovány s pomocí DNA.
Od chvíle, kdy se objevily důkazy, že do budovy skutečně narazil letoun společnosti American Airlines z letu číslo 77, soustředila se pozornost spikleneckých stoupenců na složitý přibližovací manévr.
KAM SE PODĚL LET 93?
Proč bylo místo neštěstí v pensylvánském Shanksvillu (kde havaroval letoun mířící údajně s únosci na Bílý dům) tak malé a nebyly tu vidět trosky letadla? Pochybovači znovu obviňují tajné služby, že osud letu vzaly do vlastních rukou. Sestřelení rakety a rozpad ve vzduchu měl být důvodem, proč se trosky roztrousily po rozsáhlé ploše.
Existují přitom jak fotografie trosek na místě, tak hlasový záznam z kokpitu dokazující, že se cestující únoscům postavili a ti pak úmyslně nechali letadlo zřítit. Prvotní teorie o tom, že se trosky roztrousily po rozsáhlém území, se ukázaly jako falešné. Ve skutečnosti jen vítr rozfoukal lehčí trosky, jako byl papír či izolační materiál, zhruba na půldruhého kilometru daleko.
STAVBA, KTERÁ NEMĚLA PADNOUT?
Není něco podezřelého na tom, že budova, kterou letadlo nezasáhlo, skončí po sedmi hodinách v troskách? Alternativní verze v případě budovy World Trade Center 7 znovu hovoří o využití výbušnin či zápalných látek. Příznivci konspiračních teorií tvrdí, že jen nálože by mohly dokázat složit budovu k zemi tak rychle a symetricky.
Ačkoliv se skutečně nestala cílem některého z letadel, pád sousední věže ji výrazně poškodil v jednom z rohů. Následné požáry se po budově šířily několik hodin – i kvůli poškození hasicího systému. Šíření ohně dopomohly také rozvody topných olejů. „Konstrukce budovy byla navíc nepravidelná a poměrně nešťastná. To zcela jistě vedlo při silném poškození k pádu,“ dodává profesor Wald.
Kvůli nekontrolovanému požáru se tak horní část budovy uvolnila a propadla do pater pod ní. Následoval už výše zmíněný efekt prostorového pádu. Co je podle jedněch podezřele „ideální“ kolaps, podle jiných jen doklad toho, že fyzikální zákony a gravitace zkrátka fungují podle očekávání.
Konspirátoři také často poukazují na výzkumy trosek a nález látky, která hoří při velmi vysokých teplotách a mohla být armádním nanothermitem. To se ale nikdy nepotvrdilo. Navíc podle některých odborníků šlo zřejmě o pozůstatek speciální podkladové barvy. Ani odsud nejsou známy žádné důkazy po zbytcích výbušnin.
