Lublaň - Země takzvané visegrádské skupiny (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) se rozhodly, že jejich schůzek se v budoucnu budou účastnit i Slovinsko a Rakousko v rámci takzvaného Visegrádu plus. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to oznámil nejvyšší slovinský představitel Borut Pahor. Podle Zemana je přizvání dvou dalších zemí na pravidelné schůzky skupiny výsledkem dlouhodobých vyjednávání.
Pro posílení kontaktů Visegrádu s Rakouskem a Slovinskem se český prezident vyslovil již na podzim. Tehdy uvedl, že Lublaň je horkým kandidátem na vstup do visegrádské skupiny. Po dnešním jednání se slovinským prezidentem Pahorem poznamenal, že některé členské státy Visegrádu se ale stavěly proti budoucímu pevnému rozšíření na šest zemí.
Zeman na dnešní tiskové konferenci ve slovinském hlavním městě připomněl, že na minulou schůzku prezidentů Polska, Česka, Slovenska a Maďarska byl přizván i ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Toho později svrhla vlna protestů v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zeman dnes v nadsázce uvedl, že nechce Pahora strašit podobným vývojem ve Slovinsku. „Protože jemu osud pana Janukovyče rozhodně nehrozí,“ řekl Zeman.
Nedávná analýza expertů V4 doporučila státníkům středoevropských zemí, aby začali pracovat na změně uskupení, chtějí-li spolupracující státy v dalších letech zůstat úspěšné. Autoři studie také doporučili, aby se ty země regionu, které neplatí eurem, co nejvíce podílely na všech mechanismech eurozóny, kam mají jako nečlenové přístup. Skupina by podle nich též měla navrhnout společného kandidáta na některou z významných pozic v Unii.
Česko a Rakousko začnou znovu a lépe
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a jeho rakouský protějšek Sebastian Kurz se dnes shodli na posílení spolupráce obou zemí na diplomatické i regionální úrovni. Důležitou součástí restartu vzájemných vztahů má být i rozhovor o rozdílných pohledech na společnou minulost. V otázce dostavby Jaderné elektrárny Temelín, kterou Rakousko dlouhodobě kritizuje, Zaorálek Kutzovi slíbil, že Praha bude Vídeň včas informovat o všech krocích. Zaorálek se také vyslovil pro propojení českého a rakouského trhu s plynem.
Ministr Kurz po jednání označil dnešek za nový start ve vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi. „Přál bych si, aby tohle byl začátek jiné etapy, než byla ta dosavadní,“ přidal se Zaorálek, který se pozastavil nad přístupem svých předchůdců a předchozích českých vlád k Rakousku.
Zeman Slovincům poradí ohledně privatizace bank
Český prezident bude dnes se slovinskou premiérkou Alenkou Bratušekovou hovořit o kladech i záporech privatizace bank. Vláda, jíž byl Zeman předsedou, ji před lety dokončila v České republice. Slovinsko převod finančních ústavů do soukromých rukou teprve čeká.
Český prezident do Lublaně přiletěl dnes ze srbského Bělehradu a na státní návštěvě ho doprovází asi pět desítek podnikatelů. Podle Zemana by se české firmy mohly zapojit do privatizačních projektů ve Slovinsku. „První vlaštovky už tady jsou a nevidím důvod, proč by tento proces nepokračoval,“ řekl Zeman.
O vstup na slovinský trh a obecně na Balkán usiluje například společnost Kofola. Firma na konci března potvrdila svou účast v tendru na koupi tamní společnosti Radenska d.d., která vyrábí stejnojmennou minerální vodu.
Pahor se přijede podívat na slovinský impresionismus
Zemanova návštěva Lublaně měla i kulturní aspekt. Příští rok se uskuteční v Praze světová výstava slovinského impresionismu, na kterou Zeman pozval svého slovinského protějška. „S velkou radostí přijímám jeho pozvání, abych v příštím roce navštívil Prahu, kde se bude konat největší výstava slovinského impresionismu na světě,“ řekl Pahor. „Skoro si nedokážu představit, že bych našel lepší příležitost,“ dodal slovinský prezident.
Zeman na oplátku ocenil, že v průběhu státní návštěvy Slovinska zavítá do přímořského Piranu. Město silně ovlivněné Benátskou republikou a rakousko-uherskou architekturou považuje za jedno z nejkrásnějších na světě, řekl.
Spojení Prahy a Lublaně v umělecké rovině zajistil slavný architekt Jože Plečnik, který působil na pražské Umělecko-průmyslové škole, a v letech 1919 až 1934 byl hradním architektem. Jeho hrob na lublaňském hřbitově Žale navštíví Zeman v pátek, těsně před odletem do Prahy.
