Desetitisíce Ukrajinců se denně vrací do své země, přibývá vnitřních běženců

Nahrávám video

Podle posledních statistik se zpátky na Ukrajinu vrací denně 30 tisíc lidí, kteří uprchli před válkou. Hrubé údaje mluví už nejméně o dvou milionech navrátilcích, jde převážně o ženy a děti. Proud běženců z východních a jižních bojišť přesto neustává, lidé už ale nesměřují za hranice. V ukrajinském Lvově natáčel Jakub Szántó.

Před železničním a autobusovým nádražím ve Lvově dál stojí stany s humanitární pomocí a jídlem zdarma. Dramatický chaos statisíců lidí prchajících v prvních týdnech ruské invaze je ale pryč. 

„Teď tu denně ošetříme mezi osmdesáti a sto deseti osobami. Většinou už jde o lidi, kteří potřebují pomoc s lehčími zdravotními problémy,“ popisuje situaci na místě dobrovolnice Červeného kříže Ruslana.

Ze 6,6 milionu lidí, kteří od začátku války uprchli do zahraničí, se již velká část vrátila. Pro ukrajinské úřady to znamená již sedm milionů vnitřních běženců.

Uprchlíci míří na západ Ukrajiny

Na města podél fronty, jako je přístav Mykolajiv, dennodenně padají ruské granáty a rakety. Kdysi skoro půlmilionové město se z poloviny vyprázdnilo.

„Všem obyvatelům radím město opustit, protože je v něm nebezpečno. Mnozí se ptají, jestli je možné se vracet. Odpovídám, že je ještě brzy se vracet, protože tu každý den umírají lidé,“ přiblížil starosta města Oleksandr Sjenkevič.

Běženci zůstávají na relativně bezpečném západě země. Před válkou měl Lvov 750 tisíc obyvatel. Teď tu žije milion lidí. Bez zahraniční pomoci by obrovskou humanitární krizi ukrajinské úřady samy zvládaly stěží.

„Nabízíme mnohostrannou humanitární pomoc. Od finanční pomoci přesídleným lidem přes distribuci potravinové a hygienické pomoci tam, kde probíhající boje znemožňují přístup k jídlu a hygieně,“ popisuje mediální koordinátorka Člověka v tísni Aljona Budahovská.

Člověk v tísni už poskytl pomoc čtvrt milionu lidí ve 23 z 24 regionů rozlehlé země. V neposlední řadě začal nabízet také psychologickou pomoc a rekonstrukci v osvobozených oblastech.

„I přes masivní mezinárodní pomoc jsou miliony uprchlíků z východu a jihu velikou zátěží pro západ Ukrajiny. Statisíce lidí spí už týdny v provizorních prostorech univerzit a škol. A zatímco muži rukují do armády, pro ženy často není práce,“ vysvětluje současný stav Petr Štefan z Člověka v tísni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 27 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 7 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...