V pořadí 24. zimní olympijské hry se v roce 2022 uskuteční v Pekingu. Rozhodlo o tom hlasování delegátů kongresu Mezinárodního olympijského výboru v Kuala Lumpuru. Peking porazil, byť těsně - 44:40 - svého jediného vyzývatele, jímž bylo kazašské Almaty. Čínská metropole je prvním městem v olympijské historii, jež přivítá letní i zimní Hry. „Myslíme, že to je dobrá volba, ale ani Almaty by nebyla špatná,“ okomentoval výsledek hlasování šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Pro prezidenta MOV Thomase Bacha nebylo zklamáním, že se vybíralo pouze ze dvou míst. „Protože jde o soutěž, ve které rozhoduje kvalita, a nikoli kvantita. A máme zde dva znamenité zájemce,“ řekl Bach ještě před vyřčeným verdiktem. Samotného hlasování v Kuala Lumpuru se z počtu 100 členů Mezinárodního olympijského výboru zúčastnilo jen 84, chyběl například prezident FIFA Sepp Blatter nebo norský biatlonista Ole Einar Björndalen.
- Podle Duncana Mackayho, komentátora serveru Inside The Games, věnujícího se zákulisí olympijského dění, bylo velmi vyrovnané skóre při hlasování důsledkem vynikajícího finiše kampaně organizačního týmu z Almaty, zejména v posledních šesti měsících. Přesto, jak uvádí Reuters, dala nakonec těsná většina členů MOV přednost finanční a organizační stabilitě Pekingu. „V Pekingu si vybrali jistotu,“ komentoval volbu místopředseda MOV Brit Craig Reedie.
Vedle Pekingu a Almaty bylo loni Mezinárodním olympijským výborem vybráno do užší trojice zájemců o ZOH 2022 také Oslo. Norské metropoli byly dávány velké šance na úspěch, ale vláda nakonec odmítla poskytnout finanční garance kandidatuře, proti níž stála nemalá část norské veřejnosti kritizující megalomanství současné podoby Her.
Český olympijský výbor neměl před volbou žádnou preferenci. „Naším favoritem bylo původně Oslo. Těšili jsme se, že bude zimní olympiáda konečně zase v Evropě, ale tím, že z toho vyskočili, tak nyní neupřednostňujeme ani jednu destinaci. Jasné je, že teď na olympiády budeme létat na východ,“ řekl generální sekretář ČOV Petr Graclík.
Výroba technického sněhu? Prostor pro náš komerční potenciál, říká Kejval
Čína bude muset vzhledem ke klimatickým podmínkách při pořádání zimních her spoléhat na výrobu technického sněhu. „A to je prostor pro náš komerční potenciál,“ řekl Kejval. Českou stopu při přípravě čínské olympiády vidí docela reálně. „Určitě bychom chtěli nějakým způsobem pomoct, ale záleží na jednáních,“ dodal Kejval.
Nicméně o možné spolupráci mluvil předseda Českého olympijského výboru s čínskou vicepremiérkou Liou Jen-tung ještě před volbou letos v červnu při její pražské návštěvě. „Zajímala se o české know-how a možnou spolupráci při přípravě sportovišť. Naše země má ve světě zimních sportů dobrý zvuk, vzpomeňme například na letošní úspěšné pořadatelství Světového poháru v biatlonu, na mistrovství světa v hokeji či lyžařské akce. Věřím, že by české zkušenosti byly přínosem,“ uvedl Kejval.
Volbě v Kuala Lumpuru by osobně přítomen a z konání her v Číně nemá obavy, jako je měl třeba před letními hrami, které Peking hostil v roce 2008. „Tehdy jsme byli rozpačití, protože jsme nevěděli, do čeho jdeme, ale teď už strach není. Číňané si na tom dají záležet a mají zkušenosti z pořádání velkých akcí,“ poznamenal Kejval.
Peking může využít olympijská sportoviště z minulosti
Peking chce využít sportoviště ze soutěží z letní olympiády, třeba národní stadion přezdívaný Ptačí hnízdo. Sedm z plánovaných čtrnácti areálů již existuje. Alpské disciplíny, běhy, skoky, biatlon či snowboardingové závody se budou konat v horské oblasti Čang-ťia-kchou. Ta ale leží přibližně 190 kilometrů od Pekingu. V plánu je proto výstavba rychlodráhy, po které by měly vlaky vzdálenost urazit za padesát minut.
„Dnešní den vejde do historie. Poprvé bude jedno město hostit letní i zimní olympiádu, něco takového tady 120 let nebylo. Jsme nadšení,“ uvedl starosta Pekingu Wang An-šun. „Už jsem vyměnil kolečkové brusle a začal se učit bruslit na ledě. Docela mi to jde,“ přidal šéf Čínského olympijského výboru Liou Pcheng.
- "Mohu potvrdit, že zde příliš (přírodního) sněhu není. Oblast navíc trpí chronickým nedostatkem vody," poznamenala Šámalová s tím, že zvýšená kapacita umělého zasněžování pro potřeby olympiády může citelně zasáhnout již tak vyschlou oblast. "Jinak je Čang-ťia-kchou poměrně oblíbeným střediskem obyvatel Pekingu, kde je - na rozdíl od hlavního města - modrá obloha a čistý vzduch," dodala Šámalová.
Nadšení však nesdílí všichni. „Budou to ‚hnědé‘ Hry, kde vedle sjezdovek nebude ležet sníh,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného vysoce postaveného představitele MOV. Kazaši přitom nabízeli blízkost jednotlivých sportovišť i pravou zimní atmosféru globálního sportovního svátku. Jejich ekonomika však hodně závisí na kolísavých cenách ropy.
Jak píše Reuters, ve prospěch Pekingu rozhodla schopnost čínských organizátorů dostát svým závazkům, včetně zajištění finančního zisku, jehož významná část poputuje na konto Mezinárodního olympijského výboru. Nemalý význam sehrál i rostoucí zájem čínské střední třídy o zimní sporty, což představuje pro řadu čínských firem i nadnárodních korporací obrovskou obchodní a marketingovou příležitost.
Po zimních hrách 2018 v korejském Pchjongčchangu a letní olympiádě 2020 v Tokiu se největší sportovní událost světa potřetí za sebou uskuteční v Asii.
- Kromě Pekingu budou soutěže probíhat i v Jen-čchingu (90 km severně od Pekingu) a horské oblasti Čang-ťia-kchou (160 km severozápadně od Pekingu); zahajovací i závěrečný ceremoniál se stejně jako při OH 2008 uskuteční na Národním stadionu (tzv. Ptačím hnízdě).
- Plánovaný rozpočet na uspořádání her je více než 1,5 miliardy amerických dolarů, obdobná suma bude navíc investována i do infrastruktury (do této částky nejsou započítány náklady na vybudování rychlodráhy spojující Peking se zbývajícími oblastmi).
