V Černé Hoře se vyostřuje kritika dlouholeté vlády premiéra Mila Djukanoviče. Země má za sebou už druhý horký víkend, kdy do ulic Podgorice vyšly tisíce demonstrantů žádajících demisi a předčasné volby. Střety s policií vyústily v házení kamenů a zápalných lahví – z druhé strany pak použití slzného plynu. Sám Djukanovič, který je u moci už 20 let, označil protesty za snahy zmařit úsilí země přidružit se k NATO. Z podpory protestů navíc černohorská vláda viní Rusko a srbské nacionalisty.
Další z řady opozičních demonstrací v hlavním městě Podgorici v sobotu přerostla v násilné střety. Vzduchem létalo i kamení na budovu parlamentu a na policisty, kteří odpověděli slzným plynem a obušky. Podle pondělních zpráv bylo zraněno 29 policistů a 26 účastníků protestu. Při násilnostech přišlo mimo jiné k úhoně 13 policejních vozidel a téměř tři desítky domů.
Mezi zadrženými, kteří byli později propuštěni, se ocitli i dva opoziční poslanci. Jsou prý důvodně podezřelí, že vyzývali ke svržení ústavního pořádku, za což jim hrozí minimálně pětileté vězení.
Djukanović v rozhovoru poskytnutém v neděli chorvatské státní televizi HRT uvedl, že demonstrace jsou pokusem ohrozit ústavní pořádek a svrhnout vládu. Černá Hora podle něj od opětovného nabytí nezávislosti v roce 2006 důsledně směřuje k začlenění do Severoatlantické aliance a do Evropské unie. „A právě tím (zabránit tomu) je motivována snaha změnit vládu,“ řekl.
Na otázku, zda má na mysli Rusko a „některé pravicové struktury“ v Srbsku,
odpověděl, že o tom vůbec nepochybuje. „Stejně tak (jako pokud jde o velkosrbské nacionalistické kruhy v Srbsku) není pochyb o tom, že Rusko hrálo a nadále hraje aktivní úlohu v organizaci protivládních protestů v Podgorici,“ zdůraznil.
Opozice pořádá demonstrace od září a ohlášeným dlouhodobým protestováním chce dosáhnout vytvoření přechodné vlády a vypsání předčasných voleb. Prohlašuje, že jejím hlavním cílem je přimět k odchodu Djukanoviče, který je v čele Černé Hory téměř nepřetržitě už 24 let. Kromě období 1998–2002, kdy byl prezidentem, zastával funkci předsedy vlády. Poprvé se stal premiérem v roce 1991, kdy mu bylo 29 let.
Djukanović podle svých odpůrců řídí Černou Horu jako „soukromý stát“. Obviňují ho především z odpovědnosti za rozsáhlou korupci, která tuto malou evropskou zemi sužuje. Objevila se rovněž neprokázaná obvinění, že má prsty v ilegálních aktivitách. Řádné parlamentní volby by se měly v Černé Hoře konat v říjnu příštího roku.
