Londýn - David Cameron dnes poprvé ve funkci britského premiéra navštíví Washington. S americkým prezidentem Barackem Obamou bude jednat na pozadí úniku ropy ze zařízení britské firmy BP v Mexickém zálivu, sporu o propuštění libyjského atentátníka ze skotského vězení a v době dozvuků ekonomické krize, na jejíž řešení mají obě vlády rozdílný názor. Cameron nadále považuje britské vazby s USA za „speciální“, ale před odletem zdůraznil, že Londýn je v nich slabším partnerem.
Cameron letí do Ameriky na palubě linkového letadla, a nikoliv speciálem, aby ukázal, že ekonomická krize a úsporná opatření se týkají všech a že „šetřit je třeba začít doma“.
Obama přijme Camerona v úterý a mají spolu strávit tři hodiny, tedy relativně dlouhou dobu. I když americký prezident oceňuje přínos Británie ve válce v Afghánistánu a celkový význam bývalé koloniální mocnosti pro USA, vzhledem ke svým vnitropolitickým starostem a důležitosti, kterou přikládá Číně a dalším novým mocnostem, není pro něj Británie prioritou.
David Cameron:
„Měli bychom si ale vždy uvědomovat, že jsme v tomto vztahu slabším partnerem a že Amerika je nejen atlantickou, ale také tichomořskou mocností.“
Cameron řekl, že budou jednat o Afghánistánu, Íránu, Blízkém východě a vstupu Turecka do Evropské unie. Kromě toho se nevyhnou úniku ropy ze zařízení BP v Mexickém zálivu, přestože se zdá, že se únik podařilo tento týden zastavit. Obama britskou společnost kvůli ekologické katastrofě opakovaně kritizoval a BP se pro řadu amerických politiků stala veřejným nepřítelem. Cameron byl naopak doma kritizován za to, že se BP dostatečně nezastal.
Podle premiérova úřadu se ale Cameron i Obama shodují, že BP musí mít stabilní budoucnost, která je v zájmu nejen britské, ale i americké ekonomiky. „Znovu zdůrazním, že 40 procent akcií BP je v Británii, ale 39 procent ve Spojených státech. Stejně tak BP zajišťuje desetitisíce pracovních míst nejen v Británii, ale i v USA,“ prohlásil Cameron.
Těsně před jeho odletem se opět vynořily spory kolem bývalého agenta libyjské tajné služby Abdala Basata Alího Midžrahího, který byl jako jediný odsouzen za podíl na atentátu na dopravní letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie v roce 1988. Zahynulo tam na 270 lidí, hlavně Američanů. Skotská vláda propustila před rokem Midžrahího z „humanitárních důvodů“, protože trpí rakovinou a lékaři mu dávali jen tři měsíce života. Midžrahí je nicméně stále naživu a američtí senátoři chtějí vyšetřovat, zda se BP, která po obnovení britských vztahů s Libyí v roce 2007 získala v africké zemi řadu kontraktů, nepodílela na jeho propuštění. BP i britská a skotská vláda jakoukoli spojitost popírají.
