Praha – Západ svou reakcí na ukrajinskou krizi ukázal svou sílu. V Interview Daniely Drtinové to prohlásil bývalý český velvyslanec v Rusku a ve Spojených státech amerických Petr Kolář. Jednota názorů byla pro Putina zřejmě nemilým překvapením, a situace na Ukrajině se mu tak trochu vymkla z rukou. Pokud se podle Koláře chce Západ vyvarovat ozbrojenému konfliktu, opatření podobná sankcím jsou jediným řešením.
KRYMSKÁ KRIZE – HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:
- Stovka proruských demonstrantů svedla s policií boj o vládní budovu ve východoukrajinském Doněcku. Proruské protesty proběhly i v Oděse a Charkově.
- Krym zůstává pod kontrolou ruských jednotek. Kyjev poloostrovu nabídl širší autonomii, regionální vláda ale s metropolí jednat nechce.
- Evropská unie oznámila, že kyjevské vládě poskytne pomoc 11 miliard eur. Brusel rovněž zahájil kroky, které povedou k zablokování majetku 18 prominentů Janukovyčova režimu, údajně i svrženého prezidenta.
V souvislosti se situací na Krymu se vynořují pochybnosti, zda západoevropská i americká diplomacie jednaly správně. Českému diplomatu Kolářovi ale jejich reakce připadá adekvátní. „Západ nemá mnoho možností, pokud nemyslíme rovnou na ozbrojený konflikt. Sankce jsou v tuto chvíli jediné, co máme. Zároveň víme, že minimálně v Evropě jsme závislí na ruských dodávkách plynu a ropy. Je to trochu ekvilibristika. Západ se musí chovat tak, jak se chová. V očích Putina jsme se zachovali mnohem koordinovaněji a silněji, než on očekával (…) To je něco, co pro Rusko bylo překvapivé, a je to dobrý důkaz toho, že jsme ukázali sílu,“ připomněl.
Ani Ukrajina ani Rusko o další konflikt nemají zájem. O odtržení Krymu se také v tuto chvíli nejedná, podotkl Kolář. „Klid na Krymu asi zůstane, nemyslím si, že by tam mělo dojít k nějakým krvavým konfliktům, pokud tedy nebudou nečekaně vyprovokovány,“ domnívá se. Situaci na tomto poloostrově prý ani nevnímá jako dramatickou změnu. „Je to technicky jiná situace, ale Krym byl předtím víceméně ruský a ovládaný do značné míry proruskou politikou,“ dodal.
Protože Krym Rusku patřil do roku 1954 a dnes má autonomní status v rámci Ukrajiny, nebyla podle Koláře reakce Kremlu neočekávatelná; veškeré dopady svého jednání podle něj ale zřejmě Moskva neodhadla. „Prezident Putin poměrně efektivně dokázal v listopadu loňského roku přimět prezidenta Janukovyče, aby nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií. Když to vypadalo, že má prezidenta Janukovyče, Majdan to změnil. Tam se stalo něco, co Putin nepředpokládal,“ domnívá se Kolář.
Kolář: Putinovi se situace vymkla z rukou
Německá kancléřka Angela Merkelová údajně řekla v telefonátu s Barackem Obamou, že si „není jistá, zda je Vladimir Putin vůbec v kontaktu s realitou. Podle ní prý žije v jiném světě“. A Kolář s tím souhlasí. „Já jsem si jist, že je přesvědčen, že věci koná správně, jak má, že to není narušování mezinárodního práva, které by mohlo poškodit ruské zájmy. Nejsem si úplně jist, jestli si uvědomuje, že může dojít k fatálnímu poškození ekonomických i mezinárodních zájmů Ruska,“ upozornil Kolář.
- „Tam opravdu jde především o sféru vlivu, kterou Rusové vnímají jako svoje přirozené hájemství. A najednou jim do toho někdo penetruje, najednou se začíná dít něco, co nemají pod kontrolou. Bohužel, Rusko stále vnímá Západ jako protivníka.“
Putin podle Koláře vnímá sám sebe jako policistu, který má za úkol zajistit ve svém regionu pořádek a používá k tomu argumenty, které mohou Evropu překvapit. „Je to konflikt a obě dvě strany toho konfliktu mají své zájmy a hájí je, každý k tomu používá své prostředky a svou rétoriku,“ dodal. Podle některých expertů se totiž současní ruští představitelé velmi snaží, aby používali stejný slovník jako Evropská unie a NATO v případě konfliktu v Jugoslávii. „To znamená o ochraně práv národnostních menšin,“ připomněl.
Panslovanská idea v Rusku zdaleka není mrtvá
Ruský prezident Vladimir Putin už prohlásil, že neusiluje o odtržení Krymu, nechystá vojenský vpád, ale vyhrazuje si právo použití i vojenských nástrojů na ochranu ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině. Právě to je totiž i podle Koláře na Rusko úzce napojeno nejen mentálně, ale i ekonomicky. „Rusko a někteří ruští představitelé ještě stále žijí tak trochu v romantické představě 19. století, že oni mají dějinnou, historickou roli chránit ty menší, především slovanské národy,“ konstatoval Kolář.
Kolář by se ale podle svých slov nedivil, kdyby k rozdělení Ukrajiny nakonec přece jen došlo, jakkoliv si to v tuto chvíli nikdo nepřeje. „Toto je varianta, kterou bych v dané situaci nedokázal vyloučit,“ podotkl. Sám by tento krok neviděl jako fatální tragédii. „Máme v historii několik příkladů, kdy rozdělení vedlo spíš k uklidnění situace (…) Scénářů je ale mnoho, může být nějaký mezikrok typu federace,“ dodal. Také se může stát, že Ukrajina zůstane pohromadě. Pro Putina varianta rozdělení země totiž vůbec není ani strategicky ani ekonomicky výhodná.
- KRYM: Rusové prý zajali ukrajinskou protiraketovou obranu
- KRYM: Jaké jsou stavy černomořských armád Ukrajiny a Ruska?
- UKRAJINA: Jih a východ země se bouří proti Kyjevu
- UKRAJINA: Kyjev nabízí Krymu širší autonomii
- UKRAJINA: Podle uniklých odposlechů mohla snajpry na Majdan poslat opozice
- RUSKO: Média vykreslují kyjevskou vládu jako loutkové nacisty
- RUSKO: Naše technika na Krymu? Podvod a provokace, říká ministr obrany
- ZÁPAD: EU začala s blokádou majetku Janukovyčových prominentů
- EKONOMIKA: Krymská krize dolehla na český export
- EKONOMIKA: Unie pošle Kyjevu 11 miliard eur
- NOVÁ MÉDIA: Zápas o Krym vedou i hackeři
- FOTOGALERIE: Bojovníci z Majdanu v českých nemocnicích
