Brzezinsky: Nečekejte, že bude pořád někdo řešit vaše problémy

Praha – Polsko-americký politolog Zbigniew Brzezinski přistoupil na krátký rozhovor k výročí dvaceti let pádu komunismu ve východní Evropě. Na otázku, zda očekával rychlý sled událostí roku 1989, Brzezinsky odpověděl, že byl přesvědčený mnoho let, že se SSSR rozpadne vzhledem k politice, kterou prosazoval. Přesvědčily ho události roku 1968, kdy dokonce veřejně prohlásil, že se systém zhroutí. Pokud by však měl uvažovat o jednotlivých událostech, které pád předznamenaly, pak by vybral momenty okolo polské Solidarity. Dále se pak už vše rychle šířilo – Maďarsko, ČSSR, NDR…, a trvalo to celkově něco málo přes rok. Naše republika nepůsobila v tuto pohnutou dobu tak revolučně a s takovým akčním potenciálem jako ostatní. Ale Brzezinsky znal atmosféru Pražského jara a věděl, že zde byl politický kvas tak intenzivní, že ho nešlo příchodem sovětských vojsk jen tak eliminovat. Revoluční povědomí zůstalo a opět vstoupilo do popředí, jakmile se začal tehdejší systém rozpadat.

Těžko lze hledat nejdůležitější bod obratu ve studené válce. Historii nelze poměřovat. Všechno začalo maďarským rokem 1956, pak československý srpen 1968 a další a další…, až to vyvrcholilo koncem komunistických systémů na konci osmdesátých let. Nepopiratelnou váhu měly i celkové změny ve společnosti. Nelze proto určit jeden bod, jednalo se spíše o takové navazující fáze. Prostě to bylo komplexní přispění všech vlivů dohromady.

Východní země by se už neměly chovat tak dětinsky

Nahrávám video

Co se týče rostoucího vlivu Ruska, měli bychom být znepokojeni a uvědomovat si jeho existenci. Nemělo by se to však dramatizovat. Jezdit do USA a stěžovat si, to je důkazem rezignace na jakékoli vlastní řešení. A právě to řešení musí samo vzejít zevnitř z „ohrožených“ států. Stejně tak by se nemělo přehánět a zveličovat postavení ČR a Polska za vlády Bushovy administrativy. Vztah USA k středoevropským státům nezáleží na záměru vybudovat základnu; to je absurdní. Obě země jsou členy NATO a mají šanci ho měnit. Což by byla lepší činnost než nějaké neustálé hašteření.

Zbigniew Kazimierz Brzeziński

* 1928 ve Varšavě

- profesor americké zahraniční politiky v Baltimore

- oženil se s praneteří E. Beneše

- 1977-81 bezpečnostním poradcem J. Cartera

- nyní zahraničněpolitickým poradcem B. Obamy

- v politologii rozvinul pojem totalitarismus

Jako klasický příklad udává dopis významných evropských osobností (podepsaným i Václavem Havlem), který USA vyčítá postupné vyklízení pozic z našeho regionu. Brzezinsky nechápe, proč nebyl adresován přímo Obamovi a jen tak neurčitě „Obamově administrativě“ a dále proč byl zveřejněn nejdříve v novinách. Celou kauzu chápe jako velice podivnou.

USA se soustředí na Pacifik a Blízký východ. Je to logické, protože vliv západu upadá a síla asijských mocností roste. Musíme to brát tak, jak to je, a východní země by se neměly stále chovat jako malé děti. USA z pozice velmoci musí udržovat určité vztahy s Čínou, řešit společně například situaci v KLDR a nemohou bezděčně otvírat kontroverzní témata. Malé země, jako třeba ČR, by si v této oblasti mohly dovolit víc – třeba co se otázky Tibetu a dalajlamy týče. To je rozdíl mezi jednáním mocnosti a malé země.

Ohledně ožehavých situací v Íránu a Afghánistánu Brzezinsky cítí, že je třeba obě řešit zároveň, protože jsou velmi propojené. Obama prý nyní postupuje víceméně správně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...