Brzezinsky: Nečekejte, že bude pořád někdo řešit vaše problémy

Praha – Polsko-americký politolog Zbigniew Brzezinski přistoupil na krátký rozhovor k výročí dvaceti let pádu komunismu ve východní Evropě. Na otázku, zda očekával rychlý sled událostí roku 1989, Brzezinsky odpověděl, že byl přesvědčený mnoho let, že se SSSR rozpadne vzhledem k politice, kterou prosazoval. Přesvědčily ho události roku 1968, kdy dokonce veřejně prohlásil, že se systém zhroutí. Pokud by však měl uvažovat o jednotlivých událostech, které pád předznamenaly, pak by vybral momenty okolo polské Solidarity. Dále se pak už vše rychle šířilo – Maďarsko, ČSSR, NDR…, a trvalo to celkově něco málo přes rok. Naše republika nepůsobila v tuto pohnutou dobu tak revolučně a s takovým akčním potenciálem jako ostatní. Ale Brzezinsky znal atmosféru Pražského jara a věděl, že zde byl politický kvas tak intenzivní, že ho nešlo příchodem sovětských vojsk jen tak eliminovat. Revoluční povědomí zůstalo a opět vstoupilo do popředí, jakmile se začal tehdejší systém rozpadat.

Těžko lze hledat nejdůležitější bod obratu ve studené válce. Historii nelze poměřovat. Všechno začalo maďarským rokem 1956, pak československý srpen 1968 a další a další…, až to vyvrcholilo koncem komunistických systémů na konci osmdesátých let. Nepopiratelnou váhu měly i celkové změny ve společnosti. Nelze proto určit jeden bod, jednalo se spíše o takové navazující fáze. Prostě to bylo komplexní přispění všech vlivů dohromady.

Východní země by se už neměly chovat tak dětinsky

Nahrávám video

Co se týče rostoucího vlivu Ruska, měli bychom být znepokojeni a uvědomovat si jeho existenci. Nemělo by se to však dramatizovat. Jezdit do USA a stěžovat si, to je důkazem rezignace na jakékoli vlastní řešení. A právě to řešení musí samo vzejít zevnitř z „ohrožených“ států. Stejně tak by se nemělo přehánět a zveličovat postavení ČR a Polska za vlády Bushovy administrativy. Vztah USA k středoevropským státům nezáleží na záměru vybudovat základnu; to je absurdní. Obě země jsou členy NATO a mají šanci ho měnit. Což by byla lepší činnost než nějaké neustálé hašteření.

Zbigniew Kazimierz Brzeziński

* 1928 ve Varšavě

- profesor americké zahraniční politiky v Baltimore

- oženil se s praneteří E. Beneše

- 1977-81 bezpečnostním poradcem J. Cartera

- nyní zahraničněpolitickým poradcem B. Obamy

- v politologii rozvinul pojem totalitarismus

Jako klasický příklad udává dopis významných evropských osobností (podepsaným i Václavem Havlem), který USA vyčítá postupné vyklízení pozic z našeho regionu. Brzezinsky nechápe, proč nebyl adresován přímo Obamovi a jen tak neurčitě „Obamově administrativě“ a dále proč byl zveřejněn nejdříve v novinách. Celou kauzu chápe jako velice podivnou.

USA se soustředí na Pacifik a Blízký východ. Je to logické, protože vliv západu upadá a síla asijských mocností roste. Musíme to brát tak, jak to je, a východní země by se neměly stále chovat jako malé děti. USA z pozice velmoci musí udržovat určité vztahy s Čínou, řešit společně například situaci v KLDR a nemohou bezděčně otvírat kontroverzní témata. Malé země, jako třeba ČR, by si v této oblasti mohly dovolit víc – třeba co se otázky Tibetu a dalajlamy týče. To je rozdíl mezi jednáním mocnosti a malé země.

Ohledně ožehavých situací v Íránu a Afghánistánu Brzezinsky cítí, že je třeba obě řešit zároveň, protože jsou velmi propojené. Obama prý nyní postupuje víceméně správně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 3 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.