Británie sníží počet jaderných ponorek ze čtyř na tři

Londýn – Británie chce zmenšit svou flotilu jaderných ponorek. Premiér Gordon Brown hodlá v Radě bezpečnosti OSN nabídnout snížení počtu plavidel systému Trident ze čtyř na tři. O kompletní likvidaci svých jaderných zbraní ale Británie jednat nehodlá. O redukci jaderného arzenálu celosvětově usiluje i americký prezident Obama.

Předložený plán na redukci válečných zbraní přichází v době, kdy britská vláda hledá cesty, jak bojovat proti velkému deficitu ve veřejných financích. Premiér však ujistil, že britský jaderný arzenál nebude sloužit k prodeji.

Britský ministr zahraničí David Miliband upozornil, že nadále je dlouhodobým cílem úplné odzbrojení, k tomu ale podle něj zatím vzhledem k mezinárodní situaci není prostor.

„Odmítáme jednostranné jaderné odzbrojování (…), protože svět není v situaci, kdy by se odpovědné mocnosti měly zbavovat svých zbraní; jaderná hrozba ze strany některých států zůstává. A jak řekl prezident Obama v Praze, kompletní odzbrojení představuje skutečně dlouhodobý cíl, kterého se zřejmě nedožijeme nejen my, ale ani naše děti,“ řekl Miliband.

Program Trident

  • 4 ponorky typu Vanguard (Vanguard, Victorious, Vigilant, Vengeance)
  • 58 balistických raket americké výroby Trident
  • kolem 200 jaderných hlavic
  • minimálně 1 z ponorek je vždy na hlídkovací misi s 16 raketami Trident a 48 jadernými hlavicemi

Zasedání Rady bezpečnosti OSN bude předsedat americký prezident Barack Obama. V plánu je jednání s Moskvou o snížení amerických a ruských jaderných hlavic. Hlavním úkolem však bude vyřešit, jak zamezit šíření jaderných zbraní do států, které znalost výroby jaderných zbraní nemají.

Britský systém Trident tvoří čtyři jaderné ponorky s raketami nesoucími jaderné hlavice. Vláda ho plánovala po roce 2020 nahradit novým systémem za 20 miliard liber (nyní asi 600 miliard korun). Podle průzkumu by se však 54 procent Britů raději jaderných zbraní vzdalo zcela, než aby se do něj investovaly desítky miliard liber. Pro obnovu jaderného arzenálu je 42 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...