Předseda Evropské rady Donald Tusk má pořád naději, že by brexit mohl být zvrácen. A to navzdory oficiálnímu vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU, které začalo v pondělí. Tusk to řekl před začátkem dvoudenního unijního summitu v Bruselu. Právě brexit je jedním z jeho hlavních témat. Kromě něj budou politici řešit také obranu a bezpečnost, migrační problematiku nebo otázky mezinárodního obchodu.
Británie by mohla v EU zůstat, připustil Tusk před summitem v Bruselu
Tusk uvedl, že se ho jeho britští přátelé ptají, jestli existuje cesta, kterou by mohl být odchod země z Unie zastaven nebo zvrácen. „Řekl jsem jim, že EU byla vybudována na snech, které se zdály nedosažitelné,“ řekl Tusk.
„Takže, kdo ví? Můžeš říkat, že jsem snílek, ale nejsem jediný,“ pomohl si Tusk citátem známé písně Imagine britského hudebníka a skladatele Johna Lennona.
„Je to ten nejsložitější proces, na který je ale EU dobře připravena,“ řekl Tusk o rozhovorech na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Předseda vrcholných unijních schůzek připomněl, že už nyní jsou slyšet různé předpovědi o výsledku rozhovorů o brexitu. „Tvrdý brexit, měkký brexit či rozchod bez dohody,“ vypočetl Tusk a pokračoval právě slovy o zdánlivě nerealistických snech.
Brexitu bude věnován čtvrteční večer, kdy by po pracovní večeři měla nejprve britská premiérka Theresa Mayová své kolegy z ostatních zemí seznámit se svou situací po nedávných parlamentních volbách. Je možné, že také naznačí, s jakými konkrétními návrhy ohledně zachování práv občanů hodlá Londýn přijít v pondělí.
Poté si - už bez Mayové - ostatní premiéři a prezidenti vyslechnou zprávu unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera o prvním jednacím kole, které se svým britským protějškem Davidem Davisem absolvoval 19. června.
3 minuty
První summit EU od začátku vyjednávání s Londýnem
Součástí brexitových diskusí ale bude i věc, kterou zatím nedokázali vyřešit diplomaté ani ministři odpovědní za unijní problematiku. Na stůl summitu se tak dostane otázka, jakým způsobem rozhodnout o tom, kam se do jara 2019 přesunou dvě unijní agentury sídlící v Londýně.
O Evropský bankovní úřad (EBA) má zájem mimo jiné Česko. Rozhodnout by členské země měly nejpozději v říjnu, aby se stěhování do britského odchodu stihlo; státy se zatím nedokázaly shodnout na kritériích, podle nichž se budou nová sídla vybírat.
Summit ale začne už ve čtvrtek odpoledne, nejprve tradičním jednáním s předsedou europarlamentu Antoniem Tajanim. Vrcholnou schůzku pak zahájí debata o bezpečnosti a ve světle posledního dění v Británii i Belgii také o stále aktuální problematice boje s terorismem.
Připravený návrh závěrů se v této oblasti zmiňuje například o potřebě lepší spolupráce s internetovými firmami při odstraňování nenávistného obsahu ze sociálních sítí. Jak v dopise prezidentům a premiérům připomněl Tusk, není rolí EU s terorismem bojovat, to je úkolem členských zemí. Unie však může napomoci jejich lepší koordinaci a výměně klíčových informací.
EU se v posledních měsících více soustřeďuje také na problematiku obrany. Summit tak potvrdí směřování k takzvané trvalé strukturované spolupráci v obranné oblasti těch členských zemí, které mají o věc zájem, přičemž celý systém má zůstat otevřený i pro pozdější zájemce.
Summit zřejmě potvrdí prodloužení protiruských sankcí
Vrcholná schůzka bude pokračovat pracovní večeří, při níž mají nový francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová informovat své kolegy o vývoji minského mírového procesu a o dění na východě Ukrajiny.
Podle diplomatů by měl summit celkem bezproblémově dát najevo, že EU prodlouží o další rok své sankce vůči Rusku, které Unie spojila právě s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Prakticky pak sankce prodlouží v následujících dnech unijní diplomaté.
Dalšími otázkami zahraniční politiky, kterou vrcholní představitelé zemí EU proberou ve čtvrtek u pracovní večeře, budou vztahy s Čínou, Tureckem a Spojenými státy. Summit kromě jiného opět potvrdí, že EU dál hodlá naplňovat klimatickou dohodu OSN z Paříže.
Až poté má následovat diskuse s Mayovou o dění v Británii a debata sedmadvaceti šéfů států a vlád o počínajících brexitových jednáních.
Migrace: řešit se bude reforma dublinského systému
V pátek se má summit zabývat především hospodářskými a obchodními otázkami, přítomen u části diskuse bude šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Závěrečným bodem jednání má být debata o migrační problematice. Kromě aktuálního vývoje především v centrálním Středomoří se budou prezidenti a premiéři zabývat reformou dublinského systému. Ten v EU určuje, kdo má vyřizovat azylové žádosti, přičemž migrační krize ukázala jeho nedostatečnost.
Země se ale už déle než rok nedokážou shodnout na návrhu reformy z dílny Evropské komise. Rozděluje je především pohled na možnost, že by v případě krizové situace mohla být část žadatelů o azyl přerozdělena mezi další státy Unie. Začíná se uvažovat o tom, že by se tato sporná část oddělila od ostatních bodů reformy, se kterými unijní státy problém nemají.
