Kyjev – Ukrajinská armáda se dohodla s doněckými povstalci na zřízení humanitárních koridorů z Debalceve, které umožní evakuovat civilisty z míst bojů. Armáda předtím na povstalce udeřila a způsobila jim těžké ztráty. Informoval o tom ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk. Na území ovládaném povstalci jsou prý přeplněné nemocnice i márnice – chybí léky i zdravotnický materiál. Kritická situace je podle Tymčuka hlavně v Doněcku a ve městech Krasnyj Luč, Antracyt a Snižne.
O vzniku humanitáních koridorů informoval list Ukrajinska pravda zástupce ukrajinských
ozbrojených sil Petro Kanonyk. Ve městě každodenně umírají lidé, miny a granáty dopadají do obytných čtvrtí. „Všechno tady létalo, šrapnely, prostě všechno. Oblečení, které na nás vidíte, je to jediné, co nám zbylo,“ konstatovala Valentina Vološinová, žena, která přišla o dům.
Částečně město ovládají povstalci, většinu ale drží armáda. Vojáci se z bojové zóny v minulých dnech pokusili evakuovat civilisty, několik osob při tom bylo zraněno.
Podle Kanonyka budou evakuační koridory v Debalceve otevřeny od dvou hodin odpoledne, z Vuhlehirsku od devíti hodin ráno. Uzavřeny budou v sedm hodin večer. Armáda prý původně navrhovala všeobecné příměří v obou městech od 10:00 do 17:00 hodin, tento návrh ale prý vzbouřenci odmítli. Klid zbraní podle zpráv z obou měst už nyní ve vyznačených koridorech platí a obě strany ho dodržují. Vojáci i povstalci se rovněž z míst bojů snaží vyvézt
své mrtvé.
Luhanští rebelové se k mobilizaci nepřipojí
Šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko ohlásil v pondělí „všeobecnou mobilizaci“ v obou povstaleckých zónách. Cílem je podle něj dosáhnout početního stavu sto tisíc mužů ve zbrani. Mobilizace má podle dnešních informací z Doněcku začít příští pondělí. Podle Zacharčenka bude dobrovolnická.
Igor Plotnickij, který zastává funkci nejvyššího vládce samozvané Luhanské lidové republiky, ale výzvy k mobilizaci odmítl. Nevidí prý k takovému kroku důvod. „Nejsou předpoklady k tomu, abych dekret o mobilizaci podepsal. Něco takového je sice možné, ale nejsem přesvědčen, že si to situace vyžádá. Máme silnou a uspořádanou armádu,“ řekl luhanský politik.
Návrat chystá i Strelkov
Do bojů na východě Ukrajiny se chce v rámci mobilizace znovu zapojit nepsaný vůdce separatistů Igor Strelkov. Bývalého důstojníka ruské tajné služby Moskva v září pro jeho ultraradikální postoje odvolala z ukrajinského bojiště. Posílit armádu chce také Kyjev – do konce letošního roku až na 200 tisíc vojáků.
Zacharčenko a Plotnickij společně obvinili Kyjev z neúspěchu víkendového jednání o příměří v Minsku. Zároveň projevili ochotu ukončit svou nynější ofenzivu.
Zacharčenko a Plotnickij vzkazují Ukrajincům
„Jednání v Minsku zkrachovalo výhradně vinou ukrajinské strany. Naši zástupci měli všechny pravomoci k tomu, aby dojednali zastavení palby, stažení těžké výzbroje a vymezení nové linie fronty. Nestojíme o prolévání krve. Jsme připraveni se zastavit, ale pouze tam, kde se nyní nacházíme. Nezpronevěříme se památce bojovníků, kteří v lednu zahynuli. Žádáme, aby Kyjev zasedl za jednací stůl. Vyzýváme světové společenství a evropské instituce, aby otevřely oči a nedopustily další eskalaci. Bratři, nevěřte juntě, která se zmocnila vlády v Kyjevě.“
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že za poslední tři týdny si boje na východě Ukrajiny vyžádaly smrt 224 a zranění 545 civilistů. Celkem podle údajů OSN od loňského dubna v bojích na Ukrajině zahynulo přes 5 350 lidí.
„Zastávky veřejné dopravy, tržiště, školy a jesle, nemocnice a obytné čtvrti se změnily v bitevní pole v přímém rozporu se zásadami mezinárodního práva,“ uvedl úřad. Zvyšuje se i počet osob, které kvůli ostřelování musely opustit své domovy. Jen z Debalceve v posledních několika dnech uprchlo téměř 2 000 lidí, tvrdí OSN.
Situace je kritická: Chybí léky i lůžka
Tymčuk varoval, že nemocnice na území ovládaném separatisty nemají dost míst. Navíc chybí léky. Na katastrofální situaci civilistů v oblastech bojů upozorňovali koncem ledna i Lékaři bez hranic. „Už celé měsíce je zdravotnický personál vystaven ohromnému tlaku. Do nemocnic přicházejí tisíce raněných a vysídlených lidí,“ vysvětluje Loic Jaeger, zástupce vedoucího mise Lékařů bez hranic na Ukrajině. „Zintenzivnění bojů ještě zhoršilo dramatický nedostatek léků, jako jsou antibiotika, analgetika a materiál na šití ran. Lékaři a ošetřovatelé pracující na frontové linii se ocitli zcela bez zásob.“
Opatření přijatá od listopadu ukrajinskou vládou v podstatě izolovala civilisty žijící v zónách kontrolovaných separatisty, upozorňují Lékaři bez hranic. Veškerá podpora veřejným a sociálním službám byla zastavena, včetně vyplácení důchodů nebo mezd pro zaměstnance ve veřejných službách, mezi něž patří i zdravotnický personál. Banky byly přinuceny zavřít účty a v oblastech bojů jsou zastaveny veškeré bankovní služby včetně výplat hotovosti a plateb platebními kartami. Lidé se musejí pro vybírání peněz nebo výplatu důchodů vypravit do měst na druhé straně frontové linie. Situace se může ještě zhoršit kvůli novému nařízení, které vešlo v platnost 21. ledna. Všichni, kdo chtějí vstoupit na území pod kontrolou separatistů nebo z něj odejít, musejí mít speciální pas.
USA: Vyzbrojení Ukrajiny? Protiruské sankce jsou důležitější
V amerických médiích se objevily zprávy o tom, že Bílý dům zvažuje vyzbrojení ukrajinské armády. Washington ale tyto zvěsti mírní. Víc zbraní podle něj konfliktu nepomůže. „Pořád si myslíme, že nejlepším způsobem, jak na Rusko tlačit, je pomocí ekonomických sankcí, které se zařezávají hluboko do ruské ekonomiky,“ konstatoval prezidentský poradce pro národní bezpečnost Ben Rhodes.
K vyzbrojení Ukrajiny vyzval i vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Breedlove. Americké ministerstvo zahraničí ale uvedlo, že definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Podle mluvčí ministerstva Jen Psakiové není cílem Ameriky přiblížit se válce s Ruskem, nýbrž změnit chování Moskvy. A stejně mluví i Berlín. „Jak už jsem řekla dříve, Německo nebude Ukrajině dodávat žádné zbraně, budeme se zaměřovat na diplomatické řešení,“ zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová.
