Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.
Biden se v projevu o stavu unie vymezoval vůči Trumpovi. Republikáni kritizují váhavost a omezenost prezidenta
Události: Bilanční projev Joea Bidena v Kongresu (zdroj: ČT24)
„Usilovně pracuji na dosažení okamžitého příměří trvajícího nejméně šest týdnů,“ které by umožnilo propuštění izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy, prohlásil Biden. Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem prostředníkem v jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, usilují o dosažení dohody o příměří už několik týdnů.
Velká část úzkého pobřežního pásu je po pěti měsících bojů mezi izraelskými jednotkami a Hamásem v troskách a humanitární katastrofa na místě se prohlubuje. Organizace OSN v této souvislosti varovaly před hrozícím hladomorem. Podle humanitárních skupin je nyní téměř nemožné dopravit humanitární pomoc na většinu území Pásma Gazy.
Prezident proto sdělil, že nařizuje americké armádě misi s cílem vybudovat dočasné přístavní molo u břehů Gazy pro doručování humanitární pomoci. Takový projekt by podle něj umožnil masivní posílení dodávek pomoci do bojové zóny. Prezident USA také vyzval Izrael, aby „udělal svůj díl práce“ a umožnil větší přísun jídla a dalšího materiálu na palestinské území.
Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina ze zhruba 250 lidí, které loni na začátku října odvlekli ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců z izraelského území. Při teroristickém útoku zahynulo 1200 lidí, Izrael v odvetě zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy. Bilance palestinských obětí v Pásmu Gazy od té doby překročila hranici třiceti tisíc, uvádí palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem.
„Je to srdcervoucí,“ řekl o utrpení lidí v Gaze prezident Biden. „Více než třicet tisíc Palestinců bylo zabito, většina z nich nepatří k Hamásu. Téměř dva miliony dalších Palestinců čelí bombardování nebo jsou vysídleni,“ dodal. Zároveň nijak významně nevyostřil svá vyjádření směrem k Izraeli a nepohrozil jeho vládě omezením vojenské podpory. Zopakoval, že Izrael musí dbát na ochranu civilistů.
Prezidentův projev vyvolal napříč Spojenými státy menší protesty, v nichž demonstranti Bidena vyzvali k prosazování trvalého míru v Pásmu Gazy. Protestující zablokovali dopravu v Bostonu a v Los Angeles. Podle místních médií a údajů jedné z aktivistických skupin bylo ve městě na východním pobřeží USA zatčeno více než padesát osob. Desítky lidí se shromáždily u Bílého domu.
Projev amerického prezidenta Bidena ke stavu unie (zdroj: ČT24)
Ukrajina může zastavit Putina, řekl Biden
Biden se věnoval také podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. „Ukrajina může zastavit (šéfa Kremlu Vladimira) Putina, když budeme stát za ní a poskytneme zbraně, které potřebuje na svou obranu,“ uvedl Biden. V opačném případě bude podle něj ohrožena nejen tato země, ale celá Evropa a „svobodný svět“. „Jestli si někdo v téhle místnosti myslí, že se Putin zastaví u Ukrajiny, ujišťuji vás, že se nezastaví,“ prohlásil.
„Dějiny nás sledují. Když Spojené státy odejdou, ohrozí to Ukrajinu,“ řekl. Dodal, že svým vystoupením v Kongresu, podobně jako prezident Franklin Roosevelt za druhé světové války, přišel zákonodárce i veřejnost varovat, že Spojené státy prožívají neobyčejně vypjatý okamžik.
Balík pomoci pro Kyjev aktuálně blokuje republikánské vedení v americké Sněmovně reprezentantů. Senát minulý měsíc schválil širší návrh zahrnující asi 60 miliard dolarů (kolem 1,4 bilionu korun), předseda sněmovny Mike Johnson jej ale odmítá předložit k hlasování. „Svoboda a demokracie čelí útoku doma i v zámoří,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Ekonomika je v dobrém stavu, vláda ale musí dělat více, řekl prezident
Prezident se zaměřil také na vnitropolitická témata. „Zdědil jsem ekonomiku, která byla na pokraji. Teď nám naši ekonomiku závidí celý svět,“ citoval prezidenta deník The New York Times (NYT).
Podle ČTK se před listopadovými volbami snaží přesvědčit voliče, že kroky jeho administrativy zlepšily jejich finanční situaci. Velká část Američanů ale vidí stav hospodářství pesimisticky. Podle listu The Washington Post je pravda, že hospodářství USA roste rychleji než ekonomika téměř kterékoli jiné velké země, ovšem Evropa je zároveň mnohem výrazněji vystavená otřesům spojeným s ruskou válkou na Ukrajině.
Americké hospodářství zažilo loni pozitivní vývoj hlavních ukazatelů, když inflace klesla z předloňských více než devíti procent na 3,1 procenta, zatímco růst mezd předběhl zvyšování cen. Podle čerstvého průzkumu vypracovaného pro NYT nicméně stále 51 procent Američanů považuje stav ekonomiky za špatný.
Při projevu v Kongresu Biden mluvil o tom, že jeho vláda musí dělat více, aby Američané pocítili přínos jejích kroků. Zmínil například rozsáhlé investice do infrastruktury nebo snahu snižovat ceny léků na předpis. „Američané platí za léky na předpis více, než lidé kdekoli jinde na světě… Je to špatně a já s tím končím,“ prohlásil.
Představil také například plán nových daňových úlev spojených s prodejem nemovitostí, který má pomoci s vysokými náklady na bydlení. Prezident chce mimo jiné zavést na dva roky slevy ve výši pět tisíc dolarů ročně pro ty, kdo kupují svůj první dům.
V daňové sféře Biden navrhuje i navýšení minimální daně z příjmu korporací na 21 procent poté, co v roce 2022 uzákonil minimální 15procentní zdanění. Běžnou míru zdanění chce zase posunout z 21 procent na 28 a také znovu navrhuje zavedení alespoň 25procentní daně na příjmy miliardářů.
Republikánská strana se před Bidenovým projevem opět vyslovila proti zvyšování daní. Podle agentury AP naopak prosazuje prodloužení daňových úlev zavedených za úřadování republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Balík opatření z roku 2017 mimo jiné snížil standardní daň z příjmu firem z 35 procent na současných 21.
Americký prezident Joe Biden přednesl projev o stavu unie (zdroj: ČT24)
Biden se vymezil proti Trumpově údajné „démonizaci“ imigrantů
Vzhledem k blížícím se volbám se také Biden vymezil proti exprezidentu Donaldu Trumpovi. Jeho jméno ovšem nepoužíval a hovořil o něm jako o „mém předchůdci“.
Za současného vývoje primárek dvou hlavních politických stran v USA je prakticky jisté, že demokraty bude ve volbách opět reprezentovat Biden a že se po čtyřech letech znovu utká s Trumpem. Při poselství Biden navázal na dosavadní strategii své kampaně, kterou se snaží přesvědčit voliče, že Trump prosazuje extrémní stanoviska od zahraniční politiky až po přístup k potratům.
Všichni se mohli přesvědčit, že ještě ví, co mluví, dokáže velmi dobře reagovat a je koherentní. Projev byl na Joea Bidena poměrně energický a agresivní. Vymezoval se vůči Donaldu Trumpovi, aby ukázal, že energii v sobě ještě má. (…) Spousta demokratů si oddechla, že nedošlo k nějakému přehmatu nebo přeřeknutí.
Amerikanista Kryštof Kozák komentuje projev prezidenta Spojených států o stavu unie (zdroj: ČT24)
Ústředním tématem kampaně bude zřejmě imigrace. Dlouhodobě přetížený americký imigrační systém se nezvládá vypořádávat s náporem lidí prchajících před chudobou a násilím zejména z Latinské Ameriky.
„Můžeme se o řešení problémů na hranici hádat, nebo je můžeme řešit. Já je chci řešit,“ vzkázal republikánům Biden. Hovořil při tom i o nedávném plánu imigračních restrikcí, na němž se dohodli senátoři z obou stran a který poté republikáni potopili, když proti němu vystoupil Trump. Ten ve své kampani rozdmýchává strach z přistěhovalců a mimo jiné uvedl, že migranti „otravují krev naší země“. Často lidi překračující hranici na jihu USA vykresluje jako zločince a potenciální teroristy.
„Nebudu imigranty démonizovat a říkat, že otravují krev naší země. Nebudu rozdělovat rodiny. Nebudu odmítat lidi na základě jejich víry,“ řekl Biden v odkaze na Trumpova slova a jeho politiku z doby v Bílém domě.
Ve stejné pasáži ovšem o přistěhovalcích hovořil jako o „ilegálech“, což je výraz, kterému se demokraté běžně vyhýbají. Prezident se takto vyjádřil, když reagoval na výkřik republikánské kongresmanky Marjorie Taylorové Greeneové, aby se zmínil o případu 22leté studentky Laken Rileyové, kterou nedávno našli mrtvou ve státě Georgia. Úřady v této souvislosti obvinily mladého Venezuelce, který v roce 2022 nelegálně vstoupil do USA.
„Nevinná mladá žena, která byla zabita ilegálem,“ řekl prezident, načež v další větě stejný výraz zopakoval. Následně řekl, že USA potřebují urychlit azylová řízení a odradit tak migranty od nelegálního překračování hranic.
Republikánka Marjorie Taylor Greenová reaguje na poselství Joea Bidena o stavu unie
Biden se snažil zdůraznit rozdíly mezi ním a Trumpem
Šéf Bílého domu se v úvodu projevu rovněž věnoval potratům a útoku Trumpových příznivců na sídlo Kongresu, což jsou další výrazné motivy jeho kampaně. Zejména prosazování přístupu k interrupcím považují demokraté za svou silnou zbraň poté, co konzervativní většina na nejvyšším soudu USA se třemi členy jmenovanými Trumpem předloni zrušila federální právo na potrat.
Biden se proti Trumpovi vymezoval i v otázce změny klimatu. V odkaze na aktuální investice do odklonu od fosilních paliv řekl, že jeho administrativa nepopírá klimatickou krizi, naopak proti ní historickým způsobem bojuje. „Vidím budoucnost, v níž zachráníme planetu před klimatickou krizí a naši zemi před násilím páchaným střelnými zbraněmi,“ řekl. Deník The New York Times to interpretoval jako jasný vzkaz pro mladé voliče.
Zelené politice ovšem Biden opět příliš velký prostor nevěnoval. Navíc jeho tvrzení, že snižuje uhlíkové emise USA o polovinu do roku 2030, podle NYT neodráží realitu. Jakkoli prezident takovýto cíl dříve oznámil, není zdaleka jasné, zda je země na cestě k jeho splnění.
Také přístup k bezpečnosti Evropy a k Severoatlantické alianci byl jedním z témat, na kterém Biden ilustroval kontrast s Trumpem. Znovu odsoudil exprezidentův výrok, v němž naznačil, že by Rusku řekl, aby se spojeneckými zeměmi „dělalo, co se mu zlíbí“, kdyby nebyl spokojený s jejich výdaji na obranu. Trump mezitím na své sociální síti Truth Social zopakoval postoj, že když NATO „nebude platit své účty, nebudeme vás chránit“.
„Je to nehorázné,“ řekl Biden, jenž o principu kolektivní obrany hovoří jako o posvátném závazku, který USA pod jeho vedením nikdy neporuší. „Dnes jsme udělali NATO silnější, než kdy bylo,“ dodal s odkazem na čtvrteční rozšíření Aliance o Švédsko. Pokynul přitom švédskému premiérovi Ulfu Kristerssonovi, který byl mezi hosty první dámy Jill Bidenové.
Nejstarší prezident v historii žertoval o svém věku
Na závěr zhruba hodinového projevu v Kongresu Biden vtipkoval o svém stáří. Biden, který je už nyní nejstarším prezidentem v dějinách USA, se chce ucházet o druhý mandát, zatímco i velká část jeho Demokratické strany vyjadřuje pochybnosti ohledně jeho kondice.
„Vím, že na to možná nevypadám, ale už jsem tady nějaký ten pátek,“ řekl prezident, který už delší dobu na obavy spojené se svým věkem reaguje humorem. „A když se dostanete do mého věku, některé věci jsou vám jasnější, než kdy dříve,“ pokračoval.
Biden řekl, že během jeho kariéry jej lidé označovali za příliš mladého i příliš starého, avšak vždy věděl, „co přetrvává“. Slíbil, že bude vždy prezidentem všech Američanů, a hovořil o principech rovnosti všech Američanů či o potřebě respektovat ostatní a nepřijímat nenávist.
„Někteří jiní lidé v mém věku vidí jiný příběh: Americký příběh zášti, pomsty a odplaty,“ dodal prezident ve zjevné reakci na Trumpovu předvolební rétoriku. Exprezident nedávno v projevu vzkázal příznivcům, že úspěch USA pod jeho vedením „bude naše pomsta“.
Hlavním, čeho chtěl Joe Biden dosáhnout, bylo neutralizovat kritiku toho, že vzhledem k jeho věku už nedokáže být efektivním prezidentem. Což je něco, co si podle průzkumů veřejného mínění myslí většina Američanů.
Studio 6: Politolog Dopieralla k Bidenovu vyjádření o stavu unie (zdroj: ČT24)
Ostuda, reagoval Trump
Podle exprezidenta Trumpa bylo Bidenovo poselství o stavu unie zostuzením země. Projev podle agentury AP živě komentoval na své sociální síti Truth Social, kde se bránil prezidentovým výpadům. Řeč byla podle Trumpa tím „možná nejzlostnějším, nejméně soucitným a nejhorším projevem o stavu unie, jaký kdy zazněl“. „Byla to ostuda pro naši zemi!“ uvedl exprezident.
Kritika k Bidenovi míří i od dalších republikánů. „Náš vrchní velitel nevelí. (…) Svobodný svět si zaslouží něco víc, než váhavého a omezeného vůdce,“ uvedla v Kongresu senátorka Katie Brittová z Alabamy, která přednesla oficiální republikánskou reakci. List The New York Times (NYT) poznamenal, že 42letou senátorku považují mnozí republikáni za vycházející hvězdu strany. Zároveň však list upozornil na jistou křeč v projevu Brittové.
„Země, kterou známe a milujeme, nám utíká, podle všeho se nám vzdaluje,“ řekla Brittová. „Za (Bidenovy) vlády jsou na tom rodiny hůře – naše komunity jsou méně bezpečné, naše země je méně bezpečná,“ dodala. Její slova o kriminalitě NYT hodnotí jako nepravdivá, neboť oficiální údaje ukazují, že násilné trestné činnosti v letech 2022 a 2023 ubývalo.