Biden oznámil vojenskou pomoc Ukrajině za tři miliardy dolarů. Státníci vyjadřují podporu Kyjevu

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci – zbraně a vybavení za téměř 2,98 miliardy dolarů, které budou poskytnuty prostřednictvím iniciativy bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ prohlásil Biden.

Podle prezidenta tato suma Ukrajině umožní získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, aby se mohla i nadále bránit v konfliktu s Ruskem.

„Vím, že tento den nezávislosti má pro mnohé Ukrajince hořkosladkou příchuť, protože tisíce lidí zahynuly nebo jsou zraněny, miliony jsou mimo domovy a další se stali oběťmi ruských krutostí a útoků. Ale šest měsíců neochabujících útoků pouze posílilo v Ukrajincích hrdost, víru v jejich zem a 31 let nezávislosti,“ uvedl americký prezident.

Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla deset miliard dolarů.

Scholz: Svoboda je silnější než zpátečnický imperialismus

„Naše srdce jsou s těmi, kteří každý den musí za ruský válečný teror platit svými životy, kteří jsou každý den mrzačeni, a jsme s těmi desítkami nevinných žen, mužů a dětí, kteří každý den utrpí zranění. I dnes. Truchlíme s těmi, kteří ztratili kamarády a rodinné příslušníky,“ řekl ve středu německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že Ukrajinu místo oslav a radosti z nezávislosti halí temný stín války.

Scholz zdůraznil, že vojenská, finanční, hospodářská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Budeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na nejmodernějších evropských zbraňových systémech, budeme pokračovat v sankcích, budeme pomáhat finančně a pomůžeme obnovit zničená města a vesnice,“ přislíbil.

„Svoboda a demokracie ve sjednocené Evropě jsou mnohem silnější než ruský zpátečnický imperialismus. Vaše země temné stíny války vyžene, protože je silná a statečná a protože má přátele v Evropě a po celém světě. Jsme hrdí, že jsme těmi přáteli,“ prohlásil Scholz a projev zakončil v ukrajinštině provoláním „Slava Ukrajini“ (sláva Ukrajině).

S Aliancí počítejte, dokud to bude třeba, řekl Stoltenberg

Podporu válkou zmítané zemi vyjádřila řada světových státníků, osobností a institucí. „Vzdávám hold statečným ukrajinským ženám a mužům, kteří bojují za svoji svobodu a zemi,“ vzkázal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zdůraznil, že Kyjev může se Severoatlantickou aliancí počítat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Britský premiér Boris Johnson rovněž ujistil Ukrajince, že Spojené království bude stát po jejich boku tak dlouho, jak to bude nutné. Londýn poskytne jakoukoliv humanitární, ekonomickou či vojenskou pomoc, jakou bude Kyjev potřebovat, dodal.

Možná budoucí ministerská předsedkyně Liz Trussová slíbila, že udělá vše, aby oheň ukrajinské svobody nadále jasně plál. Spojenectví přislíbil i druhý kandidát na šéfa toryů Rishi Sunak.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podobně vyřídila Ukrajině, že Evropa je s ní a bude „ještě dlouho“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová zdůraznila, že Unie nikdy nepřestane podporovat ukrajinskou nezávislost a statečný boj proti ruské agresi.

Polský prezident Andrzej Duda připomněl, že Polsko jako první uznalo ukrajinskou nezávislost. Jménem země vyjádřil naději, že svobodná Ukrajina se po zkáze způsobené válkou obnoví a bude prosperovat v evropském společenství.

Také australský premiér Anthony Albanese řekl, že podpora Canberry zůstává „jednoznačná a neochvějná“ a je zakořeněna v přesvědčení, že pro zachování suverenity všech národů je zapotřebí dodržovat mezinárodní právo.

Papež mluvil o šílenství

Za oběti války na Ukrajině se ve středu modlil papež František. Nevinní podle něj „platí za šílenství všech stran“. Papež mezi „nevinné oběti“ zahrnul i Darju Duginovou, která zemřela při výbuchu bomby v Moskvě.

„Znovu vyzývám k obnově míru pro milovaný ukrajinský národ, který už šest měsíců trpí válkou,“ připomněl papež půlrok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která si zároveň připomíná Den nezávislosti. „Doufám, že se přijmou konkrétní kroky k ukončení války a také k odvrácení rizika jaderné katastrofy v Záporoží,“ dodal František a kritizoval prodejce zbraní, kteří z válek profitují.

Papež také připomněl utrpení „dětí, uprchlíků a sirotků“. „Mnoho ukrajinských a ruských dětí osiřelo, přišly o otce nebo matku. Ať jsou to Rusové, nebo Ukrajinci. Tolik krutosti vůči tolika nevinným lidem, kteří platí za šílenství, protože válka je šílenství,“ zdůraznil.

Johnson potřetí od začátku invaze navštívil Kyjev

Britský premiér Boris Johnson ve středu přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Při své třetí návštěvě Ukrajiny od začátku ruské invaze před půlrokem Johnson Ukrajině slíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).

Nová britská vojenská pomoc Ukrajině bude zahrnovat dva tisíce dronů a takzvaných sebevražedných dronů, které mají ukrajinské armádě umožnit lépe vyhledávat a zaměřovat invazní síly. „Spojené království bude nadále podporovat své ukrajinské přátele. Věřím, že Ukrajina může tuto válku vyhrát a vyhraje ji,“ uvedl britský ministerský předseda na Twitteru.

Na společné tiskové konferenci se Zelenským Johnson rovněž slíbil, že Británie a spojenci Ukrajiny budou stát „bok po boku“ s Kyjevem a ukrajinským lidem. Podle Johnsona, kterého Zelenskyj oslovil „drahý příteli Borisi“, je životně důležité, aby Evropa pokračovala ve své vojenské a hospodářské pomoci Ukrajiny, i když některé spotřebitele trápí rostoucí ceny energií a potravin. „My také víme, že jestliže my platíme za špatnosti (ruského vůdce) Vladimira Putina v účtech za energie, Ukrajinci platí svou krví,“ zdůraznil Johnson, který se společně se Zelenským prošel centrem Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 6 hhodinami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 7 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 8 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 9 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...