Biden oznámil vojenskou pomoc Ukrajině za tři miliardy dolarů. Státníci vyjadřují podporu Kyjevu

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci – zbraně a vybavení za téměř 2,98 miliardy dolarů, které budou poskytnuty prostřednictvím iniciativy bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ prohlásil Biden.

Podle prezidenta tato suma Ukrajině umožní získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, aby se mohla i nadále bránit v konfliktu s Ruskem.

„Vím, že tento den nezávislosti má pro mnohé Ukrajince hořkosladkou příchuť, protože tisíce lidí zahynuly nebo jsou zraněny, miliony jsou mimo domovy a další se stali oběťmi ruských krutostí a útoků. Ale šest měsíců neochabujících útoků pouze posílilo v Ukrajincích hrdost, víru v jejich zem a 31 let nezávislosti,“ uvedl americký prezident.

Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla deset miliard dolarů.

Scholz: Svoboda je silnější než zpátečnický imperialismus

„Naše srdce jsou s těmi, kteří každý den musí za ruský válečný teror platit svými životy, kteří jsou každý den mrzačeni, a jsme s těmi desítkami nevinných žen, mužů a dětí, kteří každý den utrpí zranění. I dnes. Truchlíme s těmi, kteří ztratili kamarády a rodinné příslušníky,“ řekl ve středu německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že Ukrajinu místo oslav a radosti z nezávislosti halí temný stín války.

Scholz zdůraznil, že vojenská, finanční, hospodářská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Budeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na nejmodernějších evropských zbraňových systémech, budeme pokračovat v sankcích, budeme pomáhat finančně a pomůžeme obnovit zničená města a vesnice,“ přislíbil.

„Svoboda a demokracie ve sjednocené Evropě jsou mnohem silnější než ruský zpátečnický imperialismus. Vaše země temné stíny války vyžene, protože je silná a statečná a protože má přátele v Evropě a po celém světě. Jsme hrdí, že jsme těmi přáteli,“ prohlásil Scholz a projev zakončil v ukrajinštině provoláním „Slava Ukrajini“ (sláva Ukrajině).

S Aliancí počítejte, dokud to bude třeba, řekl Stoltenberg

Podporu válkou zmítané zemi vyjádřila řada světových státníků, osobností a institucí. „Vzdávám hold statečným ukrajinským ženám a mužům, kteří bojují za svoji svobodu a zemi,“ vzkázal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zdůraznil, že Kyjev může se Severoatlantickou aliancí počítat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Britský premiér Boris Johnson rovněž ujistil Ukrajince, že Spojené království bude stát po jejich boku tak dlouho, jak to bude nutné. Londýn poskytne jakoukoliv humanitární, ekonomickou či vojenskou pomoc, jakou bude Kyjev potřebovat, dodal.

Možná budoucí ministerská předsedkyně Liz Trussová slíbila, že udělá vše, aby oheň ukrajinské svobody nadále jasně plál. Spojenectví přislíbil i druhý kandidát na šéfa toryů Rishi Sunak.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podobně vyřídila Ukrajině, že Evropa je s ní a bude „ještě dlouho“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová zdůraznila, že Unie nikdy nepřestane podporovat ukrajinskou nezávislost a statečný boj proti ruské agresi.

Polský prezident Andrzej Duda připomněl, že Polsko jako první uznalo ukrajinskou nezávislost. Jménem země vyjádřil naději, že svobodná Ukrajina se po zkáze způsobené válkou obnoví a bude prosperovat v evropském společenství.

Také australský premiér Anthony Albanese řekl, že podpora Canberry zůstává „jednoznačná a neochvějná“ a je zakořeněna v přesvědčení, že pro zachování suverenity všech národů je zapotřebí dodržovat mezinárodní právo.

Papež mluvil o šílenství

Za oběti války na Ukrajině se ve středu modlil papež František. Nevinní podle něj „platí za šílenství všech stran“. Papež mezi „nevinné oběti“ zahrnul i Darju Duginovou, která zemřela při výbuchu bomby v Moskvě.

„Znovu vyzývám k obnově míru pro milovaný ukrajinský národ, který už šest měsíců trpí válkou,“ připomněl papež půlrok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která si zároveň připomíná Den nezávislosti. „Doufám, že se přijmou konkrétní kroky k ukončení války a také k odvrácení rizika jaderné katastrofy v Záporoží,“ dodal František a kritizoval prodejce zbraní, kteří z válek profitují.

Papež také připomněl utrpení „dětí, uprchlíků a sirotků“. „Mnoho ukrajinských a ruských dětí osiřelo, přišly o otce nebo matku. Ať jsou to Rusové, nebo Ukrajinci. Tolik krutosti vůči tolika nevinným lidem, kteří platí za šílenství, protože válka je šílenství,“ zdůraznil.

Johnson potřetí od začátku invaze navštívil Kyjev

Britský premiér Boris Johnson ve středu přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Při své třetí návštěvě Ukrajiny od začátku ruské invaze před půlrokem Johnson Ukrajině slíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).

Nová britská vojenská pomoc Ukrajině bude zahrnovat dva tisíce dronů a takzvaných sebevražedných dronů, které mají ukrajinské armádě umožnit lépe vyhledávat a zaměřovat invazní síly. „Spojené království bude nadále podporovat své ukrajinské přátele. Věřím, že Ukrajina může tuto válku vyhrát a vyhraje ji,“ uvedl britský ministerský předseda na Twitteru.

Na společné tiskové konferenci se Zelenským Johnson rovněž slíbil, že Británie a spojenci Ukrajiny budou stát „bok po boku“ s Kyjevem a ukrajinským lidem. Podle Johnsona, kterého Zelenskyj oslovil „drahý příteli Borisi“, je životně důležité, aby Evropa pokračovala ve své vojenské a hospodářské pomoci Ukrajiny, i když některé spotřebitele trápí rostoucí ceny energií a potravin. „My také víme, že jestliže my platíme za špatnosti (ruského vůdce) Vladimira Putina v účtech za energie, Ukrajinci platí svou krví,“ zdůraznil Johnson, který se společně se Zelenským prošel centrem Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 1 hhodinou

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 11 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 11 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...