Berlín – Milovníci opery si představení v plné parádě v budově Státní opery v Berlíně jen tak nevychutnají. Firma, která jednu z nejprestižnějších a zároveň nejproblémovějších staveb Německa opravuje, totiž zkrachovala. Rekonstrukce, která zatím spolkla přes osm miliard korun, se znovu odsouvá – nejméně o další tři roky, přesněji ale na neurčito.
Státní operu nechal v polovině 18. století postavit legendární Fridrich II. jako vůbec první operu na světě určenou pro veřejnost. Pro Němce je proto něčím jako Národní divadlo pro Čechy. Opravy operního domu stojícího na známém berlínském bulváru Unter den Linden začaly v roce 2010 a původně měly trvat maximálně tři roky. Nyní to ale vypadá, že se o další tři roky protáhnou.
Důvod zpoždění je prozaický: jedna ze stavebních firem zkrachovala, část prací se proto musí zastavit. „Termín dokončení řekneme teprve, až si budeme stoprocentně jisti, že ho můžeme dodržet,“ vyhnula se raději přesnější specifikaci termínu ředitelka přestavby Regula Lüscherová. Nejde totiž o první odklad dokončení prací na jedné z nejstarších scén světa.
Naposledy se rekonstrukce odkládala před dvěma lety. Mohl za to nález zbytků středověkého opevnění, kvůli kterému nešlo realizovat podzemní spojovací chodbu, jež měla hlavní budovu spojovat se zkušebnami. Do ambiciózní chodby pro převoz rekvizit dosud stavitelé kvůli prosakování spodní vody investovali v přepočtu půl miliardy korun.
V květnu 2012 se jako reálné datum otevření jevilo jaro 2015, nyní novináři spekulují, že holínky a ochranné přilby budou lidé k návštěvě berlínské opery potřebovat ještě alespoň do roku 2017. Prozatím se alespoň toto léto začne provizorně v rozestavěném sále zpívat.
Berlínská opera není jediná nedokončená
Sliby o dokončení dlouho odkládaných staveb ovšem znějí Němcům povědomě. Problémových velkoprojektů financují ze svých daní hned několik. Stuttgartské nádraží mělo původně stát 2,5 miliardy eur, nakonec to bude minimálně o čtyři miliardy víc. Cena tzv. labské filharmonie v Hamburku už vyskočila na více než desetinásobek.
Další berlínská stavba – nové mezinárodní letiště – se už stačila prodražit skoro dvojnásobně. A není to nejspíš konečná suma. „Každý měsíc, kdy letiště není otevřené, stojí 35 milionů eur. Odhad konečné ceny okolo pěti miliard eur je velmi konzervativní, počítáme, že to bude víc. Z letiště bude hrob na miliardy,“ konstatoval prezident Německého svazu plátců daní Reiner Holznagel. Dokončení letiště, proti kterému protestuje část obyvatel Berlína, se odkládalo už čtyřikrát.
