Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange dostal ekvádorské občanství. Na půdě velvyslanectví Ekvádoru žije Assange kvůli obavám z vydání do USA už pět a půl roku. Podle ekvádorské ministryně zahraničí Maríe Espinosaové Assange neopustí ekvádorskou ambasádu v Londýně, dokud nebude mít zaručen bezpečný odchod.
Agentura Reuters uvedla, že Julian Paul Assange je v databázi ekvádorských občanů. Ekvádor to později potvrdil.
Nyní šestačtyřicetiletý Assange se na ambasádu v Londýně uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu Ekvádor udělil politický azyl. Australský programátor se na velvyslanectví ukryl kvůli obvinění ze znásilnění ve Švédsku z roku 2010.
Assange vinu odmítá a Švédsko loni případ odložilo. Stále ale může být zatčen a vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Ekvádor se podle Espinosaové pokoušel dostat Assange z ambasády tím, že po udělení občanství požádal Británii o přiznání diplomatického statusu, avšak neúspěšně. „Snažíme se najít důstojné a spravedlivé řešení,“ řekla podle deníku La Hora šéfka ekvádorské diplomacie s tím, že Assange je ekvádorským občanem od 12. prosince a ambasádu neopustí, dokud nedostane záruky své bezpečnosti.
Udělením občanství podle ekvádorského deníku Assange ztrácí nárok na politický azyl, který Ekvádor nemůže udělovat svým občanům. Nicméně Ekvádor ho nadále může chránit na základě diplomatické ochrany. S tím by ovšem musela souhlasit Velká Británie, tedy země, v níž se nachází ekvádorská ambasáda ukrývající Assangeho.
A Londýn udělení diplomatického statusu odmítl. „Ekvádor ví, že cesta k vyřešení záležitosti spočívá v tom, že Julian Assange velvyslanectví opustí a vydá se justici,“ řekl ve čtvrtek mluvčí britského ministerstva zahraničí. Assangeovi tak nadále hrozí zadržení britskou policí, pokud svůj azyl na ekvádorské půdě opustí.
Podle deníku El Universo byl Assangeovi vydán občanský průkaz už loni 21. prosince, registrován je v severoekvádorské provincii Pichincha a dostal prý už i ekvádorský pas.
Zpráva o občanství pro Assange se objevila den poté, co ekvádorská ministryně zahraničí María Espinosaová oznámila tisku, že se snaží získat prostředníka (třetí zemi či nezávislou osobu) pro řešení tohoto případu.
Assange proslavily úniky WikiLeaks
Julian Assange už od konce 80. let minulého století působil jako hacker v různých skupinách, které se nabourávaly do databází nadnárodních firem či státních institucí, australských či amerických. V souvislosti s tím byl v polovině 90. let obviněn z několika trestných činů, nakonec vyvázl s pokutou.
Celebritou se stal díky serveru WikiLeaks, u jehož zrodu stál v roce 2006. Tento projekt se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange (1971), vystudovaný australský matematik a fyzik, se dříve živil jako programátor a počítačový konzultant.
WikiLeaks označil za prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistickému chování velkých nadnárodních firem, proti němuž má smysl bojovat.
Od roku 2012 se ovšem Assange skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak vyhnout verdiktu britského soudu, který rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajnému znásilnění. V květnu 2017 Švédové stíhání ukončili.
Assange podezření opakovaně označil za politicky motivované s cílem zdiskreditovat server WikiLeaks. Tvrdil, že by mu ve Švédsku hrozilo vydání do USA. I podle dalších lidí tato obvinění představují vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které chtějí Assange zneškodnit.
