Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu znásilnění, kterého se měl dopustit v roce 2010. Assange mluví o důležitém vítězství. Opravdová válka ale teprve začíná, zdůraznil na balkoně ekvádorské ambasády v Londýně, kde se pět let skrývá.
„Válka teprve začíná.“ Assange slaví, že ho Švédové přestali stíhat
Švédsko přestává stíhat Assange za znásilnění (zdroj: ČT24)
„Dnešek je důležitým vítězstvím pro mě a pro systém OSN na ochranu lidských práv,“ konstatoval Assange, který poděkoval OSN, Ekvádoru a jeho lidu i všem, kteří ho podporují.
Kritizoval naopak Evropskou unii a její právní systém. Podle svých slov se stal obětí „hrozného bezpráví“, které nemůže zapomenout, ani odpustit. Kritizoval, že je údajně sedm let zadržován, aniž by byl obžalován. Dnešním rozhodnutím cesta podle Assange ale nekončí a opravdová válka teprve začíná.
Jeho tým prý čeká právní bitva s Británií i Spojenými státy, se kterými chce nyní navázat dialog. Spojené království podle něj nadále odmítá potvrdit či vyvrátit, zda má v rukou žádost USA o jeho vydání.
Spolupracovník ČT: Assangovi právnící jednají s Brity o smíru (zdroj: ČT24)
Švédové stáhli evropský zatykač, který byl na Assange vydán, podle londýnské policie však Australanovi i nadále hrozí zatčení, pokud opustí ekvádorskou ambasádu v Londýně.
Odvolává se na zatykač vydaný londýnským soudem v roce 2012. „Assange se 29. června 2012 odmítl soudu podřídit“ a metropolitní policie je údajně „povinna zatykač naplnit, pokud by ambasádu opustil“.
Rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování jsme nepřijali proto, že bychom vyhodnotili všechny důkazy v tomto případu, ale proto, že nevidíme možnost ve vyšetřování pokročit. Nevyjadřujeme se k vině.
Švédsko vyšetřovalo Assange sedm let. „Vrchní státní zástupkyně Marianne Nyová rozhodla přerušit předběžné vyšetřování v případu podezření ze znásilnění, které se týká Juliana Assange,“ oznámila švédská prokuratura. Upozornila však zároveň, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud se Assange vydá do Švédska do roku 2020. Poté bude promlčený.
Prokurátorka zdůvodnila svůj krok tím, že nebyla naděje na zatčení Assange „v dohledné budoucnosti“. Zdůraznila přitom, že to neřeší otázku Assangeovy viny či neviny.
Švédsko zastavuje stíhání Assange (zdroj: ČT24)
Pětačtyřicetiletý Assange přebývá na ekvádorském velvyslanectví od roku 2012. Chtěl se tak vyhnout vydání do Švédska, přičemž obvinění ze znásilnění celou dobu odmítal. Považoval ho za pouhou záminku pro to, aby ho Švédsko dále mohlo vydat do Spojených států, kde by mu hrozil vysoký trest za vyzrazení tajných informací.
Letos v lednu Assange oznámil, že je připraven vzdát se Spojeným státům, pokud mu budou zaručena jeho práva. Už dřív řekl, že bude souhlasit se svým vydáním do USA, pokud tehdejší prezident Barack Obama udělí milost Chelsea Manningové, která ‒ ještě jako vojín Bradley Manning ‒ poskytla WikiLekas tajné informace ministerstva zahraničí a Pentagonu. Manningová opustila vězení tento týden.
Americký prezident Donald Trump minulý měsíc řekl, že by podpořil jakékoli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti USA Assange obvinit.
Server WikiLeaks nyní na svém twitterovém účtu napsal, že Británie odmítá potvrdit či vyvrátit, zda dostala z USA žádost o vydání Assange.
Obhájce: Je to naprosté vítězství
„Toto je naprosté vítězství Juliana Assange. Nyní má možnost opustit ambasádu, pokud chce. Assangeův případ jsme vyhráli. Je samozřejmě šťastný a cítí úlevu. Vadilo mu, že to trvá tak dlouho,“ řekl švédskému rozhlasu Assangeův právník Per Samuelsson.
Naopak Švédka, která Assange obvinila ze znásilnění, označila zastavení stíhání za „skandál“ a uvedla, že je „šokována“.
Assange se proti evropskému zatykači ve Švédsku několikrát odvolal, naposledy na začátku května. Soudci však odmítali vzít v potaz mimo jiné i stanovisko pracovní skupiny pro svévolné zadržování při OSN, která v roce 2016 doporučovala evropský zatykač na Assange zrušit.
Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil mimo jiné statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv, diplomatických depeší nebo kolem 8000 stran dokumentů o programovém arzenálu CIA.