Syrská a ruská armáda bombardovaly povstalce na severu Sýrie

Nahrávám video

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Záběry na sociálních sítích ukazovaly vojáky střílející do vzduchu v ulicích metropole Damašku. Kanály blízké opozici prezentovaly událost jako pokus o převrat, šlo ale o údajný zásah armády vůči buňkám opozice. Syrský režim se snaží ujišťovat, že situaci drží ve svých rukou. Armáda v neděli uvedla, že znovu dobyla několik měst, která byla v posledních dnech obsazena povstalci.

Syrská armáda provádí nálety společně s ruskými letadly. Jeden z úderů zasáhl podle Reuters přeplněnou obytnou čtvrť v centru Idlibu, který je největším městem povstalecké enklávy u tureckých hranic, kde žijí v provizorních stanech a obydlích asi čtyři miliony lidí. Podle záchranářů byli na místě zabiti nejméně čtyři lidé a desítky jich byly zraněny. Syrská armáda i Rusko tvrdí, že se zaměřují na úkryty povstaleckých skupin, a popírají, že by útočili na civilisty.

Nahrávám video

Nedělní nálety znovu cílily také na Aleppo a podle organizace operující v oblastech ovládaných povstalci zabily zde a v Idlibu celkem 15 lidí, napsala agentura AP. Už v sobotu ruská a syrská armáda bombardovaly Idlib, Aleppo a další města, která se nyní dostala zcela pod kontrolu povstalců.

Povstalci v neděli uvedli, že postoupili dále na jih od města Aleppo a dobyli město Chanásir ve snaze odříznout hlavní zásobovací trasu armády do Aleppa. Podle serveru Liveuamap MiddleEast, který monitoruje pohyb jednotek, obsadili i teplárnu v Aleppu a zmocnili se rovněž systému protivzdušné obrany Pancir-S1. Povstalecké zdroje uvedly, že se jim také podařilo dobýt Šejch Nadžár, jednu z hlavních průmyslových zón v zemi.

Rychlá a překvapivá ofenziva je podle AP pro syrského prezidenta Bašára Asada velkou ostudou a vyvolává otázky ohledně připravenosti jeho ozbrojených sil. Podle agentury se zdá, že byla povstalecká ofenziva roky plánována. Podle agentury AP nečelili téměř žádnému odporu.

Média informovala, že někde místní obyvatelé povstalce vítali. Podle The New York Times někteří lidé v ulicích Aleppa trhali vlajky a obrázky Asada. Někteří obyvatelé se také po letech vrátili do svých domovů. Fotografie pořízené v Aleppu také ukazovaly svržení sochy, která zřejmě zobrazovala Básila Assada, prezidentova staršího bratra.

„Po deseti letech vysídlení z Aleppa jsme se vrátili. Kéž Bůh přivede zpět každého vysídleného člověka a kéž vrátí naše lidi, ty, kteří jsou stále ve stanech, bezpečně do jejich domovů. Tak jako jsme se my radovali z osvobození našeho města, dá-li Bůh, i oni se budou radovat z osvobození svých městeček a měst,“ uvedl jeden z obyvatelů Mohammed Aboul Fotouh.

Asad v prvním veřejném komentáři od začátku ofenzivy řekl, že Sýrie bude nadále „hájit svou stabilitu a územní celistvost proti teroristům a jejich podporovatelům“. Dodal, že Sýrie je schopna je porazit bez ohledu na to, jak moc jejich útoky zesílí.

SOHR v sobotu informovala, že povstalci převzali kontrolu nad mezinárodním letištěm Aleppo. Poté převzali kontrolu nad většinou města. Aleppo není pod kontrolou vlády Asada poprvé po téměř deseti letech, uvedla SOHR.

Během dne se objevovaly fotografie či záběry povstalců před policejním ředitelstvím, v centru města či středověkým palácem v historickém centru. Objevily se rovněž záběry, jak obsadili Asadovu vojenskou akademii a dělostřeleckou školu. Strhávali plakáty s Asadem a pálili je. Na videích se také natáčeli s některými obyvateli a snažili se je ujistit, že nechtějí způsobit žádnou újmu.

V posledních dnech v konfliktu zemřelo 412 lidí, včetně nejméně 61 civilistů, uvádí organizace SOHR, která konflikt dlouhodobě monitoruje. Od roku 2011 v občanské válce zahynuly stovky tisíc lidí a miliony musely opustit své domovy. I když válka nikdy formálně nebyla ukončena, boje z velké části ustaly v roce 2020 po příměří zprostředkovaném Tureckem a Ruskem.

Správa vedená syrskými Kurdy na východě země také uvedla, že do jejich regionu dorazily téměř tři tisíce lidí, většinou studentů, kteří utekli před boji v Aleppu, kde žije početná kurdská populace.

Protivládní povstalci v Aleppu před tamní univerzitou
Zdroj: Reuters/Mahmoud Hasano

Opoziční síly podle The New York Times prohlásily, že ačkoliv mají pod kontrolou téměř celé Aleppo, zatím se jim nepodařilo upevnit pozice. Tvrdí, že obsadily nejméně čtyři města v centrální provincii Hamá, kde tvoří syrská armáda obranné linie. Opoziční síly údajně oznámily, že vstoupily do hlavního města provincie.

Syrská státní tisková agentura SANA uvedla, že armáda přes noc povstalce na severu provincie zatlačila zpět. Na síti Telegram se také objevily informace o střelbě na jihu země ve městě Dará.

Zapojení kurdských skupin

Situace, kdy se stahují Asadovy jednotky, se podle tureckých bezpečnostních zdrojů pokusily využít i kurdské skupiny, včetně milic YPG, které kontrolují velkou část severovýchodní a východní Sýrie. Kurdské jednotky se pokusily podle Reuters vytvořit koridor mezi Tel Rifaatem v provincii Aleppo a severovýchodní Sýrií. To však zablokovaly oddíly vystupující pod názvem Syrská národní armáda, které jsou podporovány Tureckem.

Turecko a jím podporované vojenské oddíly na severu Sýrie útočí na kurdské síly dlouhodobě. Tvrdí, že milice YPG jsou odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. V roce 2019 proti nim zahájila turecká armáda ofenzivu. Kurdské jednotky sehrály zásadní roli v porážce teroristické organizace Islámský stát a kvůli tomu mimo jiné dostávaly vojenskou podporu od USA a západních zemí. Dnes se především snaží chránit oblasti pod kurdskou samosprávou.

Podle tureckých médií představitelé vlády prezidenta Bašára Asada požádaly kurdské milice o pomoc v bojích s islamistickými povstalci. „Syrský režim začal skupinám YPG/PKK předávat území na východě Eufratu,“ tvrdí tyto zdroje, které cituje státní agentura Anadolu a další média.

Zástupci Asadova režimu podle webu Damas Post také vyslali do tureckého města Antalya bezpečnostní delegaci, aby jednala s tureckou stranou a pokusila se zastavit pohyb povstalců směrem k Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters dala Ankara aktuální ofenzivě povstalců zelenou.

Spekulace o úprku armády

Syrské vládní ozbrojené síly v sobotním prohlášení uvedly, že kvůli bezpečnosti přesunuly vojáky a vybavení a připravují protiútok. Připustily, že povstalci ovládli většinu města, ale podle nich zde nezřídili základny ani kontrolní stanoviště. Později se také zástupci režimních sil snažili vyvrátit některé zprávy o údajném ústupu nebo „přeběhlících“ a tvrdili, že generální velení plní své povinnosti v „boji proti teroristickým organizacím“. Ozbrojené skupiny podle nich šíří „falešné zprávy“, aby „podkopaly morálku našeho lidu a naší statečné armády“, citoval jejich prohlášení The New York Times.

Ruská a syrská letadla mezitím podnikají – poprvé po osmi letech – letecké údery na pozice syrských povstalců. Rusko patří spolu s Íránem k tradičním spojencům syrského režimu. Podle agentury Reuters Moskva slíbila Damašku dodatečnou vojenskou pomoc, která začne přicházet v následujících 72 hodinách.

Asadovi spojenci mají vlastní problémy

Nové boje přicházejí po letech, kdy byla více než deset let trvající občanská válka v Sýrii v podstatě zamrznutým konfliktem. V občanské válce od roku 2011 zahynuly stovky tisíc lidí a miliony musely opustit své domovy. I když válka nikdy formálně nebyla ukončena, boje z velké části ustaly v roce 2020 po příměří zprostředkovaném Tureckem a Ruskem.

AP poznamenává, že ofenziva přišla také v době, kdy se skupiny napojené na Írán, především libanonský Hizballáh, který od roku 2015 podporuje syrské vládní síly, zabývaly vlastními problémy. Ve středu vstoupilo v platnost příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, tedy ve stejný den, kdy syrské opoziční frakce oznámily svou ofenzivu. Izrael v posledních sedmdesáti dnech rovněž vystupňoval své útoky proti cílům v Sýrii napojeným na Hizballáh a Írán.

Írán vyjádřil podporu

Íránský ministr zahraničí zamířil do syrského hlavního města Damašku. „Pevně podporujeme armádu a vládu v Sýrii,“ řekl Abbás Arakčí před odletem. „Syrská armáda tyto teroristické skupiny opět porazí, stejně jako to udělala v minulosti," uvedl podle oficiální agentury Irna ministr. Arakčí označil ofenzivu povstalců za spiknutí Spojených států a Izraele.

Podporu vyjádřil šéf íránské diplomacie také syrskému vůdci Asadovi. Arakčího návštěva byla pro Asada první diplomatickou schůzkou od středečního vypuknutí ofenzivy na severozápadě, píše AFP. Žádné podrobnosti o obsahu jednání nebyly ihned k dispozici.

Washington obvinění Íránu ze zapojení do nových bojů odmítá. „Spojené státy nemají nic společného s touto ofenzivou, kterou vede Haját Tahrír aš-Šám (HTS), klasifikovaný jako teroristická organizace,“ napsal na sociální síti X v noci na neděli mluvčí rady Bílého domu pro národní bezpečnost. USA mají v Sýrii několik stovek vojáků, převážně na severovýchodě země.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle informací agentury Reuters o vývoji v zemi mluvil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Podle Reuters Blinkenovi sdělil, že Ankara nedovolí „teroristické činy proti sobě a syrským civilistům“.

Teherán je v roky trvající občanské válce v Sýrii věrným spojencem syrského prezidenta Asada. Tvrdí, že v Sýrii nemá bojové jednotky, ale pouze důstojníky, kteří zde poskytují vojenské poradenství a výcvik. Dalším klíčovým spojencem Asada je Rusko, které se podílí na náletech na pozice povstalců.

Íránská agentura již dříve informovala, že ve čtvrtek v Sýrii během bojů přišel o život generál íránských Islámských revolučních gard. Íránské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že jeho konzulát v Aleppu byl napaden, ale že jeho zaměstnanci jsou v bezpečí. Šéf íránské diplomacie, který naposledy navštívil Sýrii v říjnu, po návštěvě Damašku odcestuje do Turecka.

Syrská vláda v roce 2015 získala zpět kontrolu nad velkou částí země za podpory ruských a íránských spojenců. Aleppo, které je ekonomickým centrem, Sýrie znovu zcela ovládla v roce 2016. Útok islamistů na toto velké město je „zdánlivě dobrou zprávou pro Izrael“, citoval server The Jerusalem Post vedoucího výzkumného pracovníka Jeruzalémského institutu pro strategii a bezpečnost Daniela Rakova, podle kterého „ovládnutí severní Sýrie rebely poškozuje infrastrukturu Íránců a Hizballáhu a ztíží jim práci na obnově Hizballáhu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 6 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...