Syrská a ruská armáda bombardovaly povstalce na severu Sýrie

Nahrávám video
Události: Povstalci v Sýrii postupují dál na jih
Zdroj: ČT24

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Záběry na sociálních sítích ukazovaly vojáky střílející do vzduchu v ulicích metropole Damašku. Kanály blízké opozici prezentovaly událost jako pokus o převrat, šlo ale o údajný zásah armády vůči buňkám opozice. Syrský režim se snaží ujišťovat, že situaci drží ve svých rukou. Armáda v neděli uvedla, že znovu dobyla několik měst, která byla v posledních dnech obsazena povstalci.

Syrská armáda provádí nálety společně s ruskými letadly. Jeden z úderů zasáhl podle Reuters přeplněnou obytnou čtvrť v centru Idlibu, který je největším městem povstalecké enklávy u tureckých hranic, kde žijí v provizorních stanech a obydlích asi čtyři miliony lidí. Podle záchranářů byli na místě zabiti nejméně čtyři lidé a desítky jich byly zraněny. Syrská armáda i Rusko tvrdí, že se zaměřují na úkryty povstaleckých skupin, a popírají, že by útočili na civilisty.

Nahrávám video
Zprávy v 10: Situace v Sýrii
Zdroj: ČT24

Nedělní nálety znovu cílily také na Aleppo a podle organizace operující v oblastech ovládaných povstalci zabily zde a v Idlibu celkem 15 lidí, napsala agentura AP. Už v sobotu ruská a syrská armáda bombardovaly Idlib, Aleppo a další města, která se nyní dostala zcela pod kontrolu povstalců.

Povstalci v neděli uvedli, že postoupili dále na jih od města Aleppo a dobyli město Chanásir ve snaze odříznout hlavní zásobovací trasu armády do Aleppa. Podle serveru Liveuamap MiddleEast, který monitoruje pohyb jednotek, obsadili i teplárnu v Aleppu a zmocnili se rovněž systému protivzdušné obrany Pancir-S1. Povstalecké zdroje uvedly, že se jim také podařilo dobýt Šejch Nadžár, jednu z hlavních průmyslových zón v zemi.

Rychlá a překvapivá ofenziva je podle AP pro syrského prezidenta Bašára Asada velkou ostudou a vyvolává otázky ohledně připravenosti jeho ozbrojených sil. Podle agentury se zdá, že byla povstalecká ofenziva roky plánována. Podle agentury AP nečelili téměř žádnému odporu.

Média informovala, že někde místní obyvatelé povstalce vítali. Podle The New York Times někteří lidé v ulicích Aleppa trhali vlajky a obrázky Asada. Někteří obyvatelé se také po letech vrátili do svých domovů. Fotografie pořízené v Aleppu také ukazovaly svržení sochy, která zřejmě zobrazovala Básila Assada, prezidentova staršího bratra.

„Po deseti letech vysídlení z Aleppa jsme se vrátili. Kéž Bůh přivede zpět každého vysídleného člověka a kéž vrátí naše lidi, ty, kteří jsou stále ve stanech, bezpečně do jejich domovů. Tak jako jsme se my radovali z osvobození našeho města, dá-li Bůh, i oni se budou radovat z osvobození svých městeček a měst,“ uvedl jeden z obyvatelů Mohammed Aboul Fotouh.

Asad v prvním veřejném komentáři od začátku ofenzivy řekl, že Sýrie bude nadále „hájit svou stabilitu a územní celistvost proti teroristům a jejich podporovatelům“. Dodal, že Sýrie je schopna je porazit bez ohledu na to, jak moc jejich útoky zesílí.

SOHR v sobotu informovala, že povstalci převzali kontrolu nad mezinárodním letištěm Aleppo. Poté převzali kontrolu nad většinou města. Aleppo není pod kontrolou vlády Asada poprvé po téměř deseti letech, uvedla SOHR.

Během dne se objevovaly fotografie či záběry povstalců před policejním ředitelstvím, v centru města či středověkým palácem v historickém centru. Objevily se rovněž záběry, jak obsadili Asadovu vojenskou akademii a dělostřeleckou školu. Strhávali plakáty s Asadem a pálili je. Na videích se také natáčeli s některými obyvateli a snažili se je ujistit, že nechtějí způsobit žádnou újmu.

V posledních dnech v konfliktu zemřelo 412 lidí, včetně nejméně 61 civilistů, uvádí organizace SOHR, která konflikt dlouhodobě monitoruje. Od roku 2011 v občanské válce zahynuly stovky tisíc lidí a miliony musely opustit své domovy. I když válka nikdy formálně nebyla ukončena, boje z velké části ustaly v roce 2020 po příměří zprostředkovaném Tureckem a Ruskem.

Správa vedená syrskými Kurdy na východě země také uvedla, že do jejich regionu dorazily téměř tři tisíce lidí, většinou studentů, kteří utekli před boji v Aleppu, kde žije početná kurdská populace.

Protivládní povstalci v Aleppu před tamní univerzitou
Zdroj: Reuters/Mahmoud Hasano

Opoziční síly podle The New York Times prohlásily, že ačkoliv mají pod kontrolou téměř celé Aleppo, zatím se jim nepodařilo upevnit pozice. Tvrdí, že obsadily nejméně čtyři města v centrální provincii Hamá, kde tvoří syrská armáda obranné linie. Opoziční síly údajně oznámily, že vstoupily do hlavního města provincie.

Syrská státní tisková agentura SANA uvedla, že armáda přes noc povstalce na severu provincie zatlačila zpět. Na síti Telegram se také objevily informace o střelbě na jihu země ve městě Dará.

Zapojení kurdských skupin

Situace, kdy se stahují Asadovy jednotky, se podle tureckých bezpečnostních zdrojů pokusily využít i kurdské skupiny, včetně milic YPG, které kontrolují velkou část severovýchodní a východní Sýrie. Kurdské jednotky se pokusily podle Reuters vytvořit koridor mezi Tel Rifaatem v provincii Aleppo a severovýchodní Sýrií. To však zablokovaly oddíly vystupující pod názvem Syrská národní armáda, které jsou podporovány Tureckem.

Turecko a jím podporované vojenské oddíly na severu Sýrie útočí na kurdské síly dlouhodobě. Tvrdí, že milice YPG jsou odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. V roce 2019 proti nim zahájila turecká armáda ofenzivu. Kurdské jednotky sehrály zásadní roli v porážce teroristické organizace Islámský stát a kvůli tomu mimo jiné dostávaly vojenskou podporu od USA a západních zemí. Dnes se především snaží chránit oblasti pod kurdskou samosprávou.

Podle tureckých médií představitelé vlády prezidenta Bašára Asada požádaly kurdské milice o pomoc v bojích s islamistickými povstalci. „Syrský režim začal skupinám YPG/PKK předávat území na východě Eufratu,“ tvrdí tyto zdroje, které cituje státní agentura Anadolu a další média.

Zástupci Asadova režimu podle webu Damas Post také vyslali do tureckého města Antalya bezpečnostní delegaci, aby jednala s tureckou stranou a pokusila se zastavit pohyb povstalců směrem k Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters dala Ankara aktuální ofenzivě povstalců zelenou.

Spekulace o úprku armády

Syrské vládní ozbrojené síly v sobotním prohlášení uvedly, že kvůli bezpečnosti přesunuly vojáky a vybavení a připravují protiútok. Připustily, že povstalci ovládli většinu města, ale podle nich zde nezřídili základny ani kontrolní stanoviště. Později se také zástupci režimních sil snažili vyvrátit některé zprávy o údajném ústupu nebo „přeběhlících“ a tvrdili, že generální velení plní své povinnosti v „boji proti teroristickým organizacím“. Ozbrojené skupiny podle nich šíří „falešné zprávy“, aby „podkopaly morálku našeho lidu a naší statečné armády“, citoval jejich prohlášení The New York Times.

Ruská a syrská letadla mezitím podnikají – poprvé po osmi letech – letecké údery na pozice syrských povstalců. Rusko patří spolu s Íránem k tradičním spojencům syrského režimu. Podle agentury Reuters Moskva slíbila Damašku dodatečnou vojenskou pomoc, která začne přicházet v následujících 72 hodinách.

Asadovi spojenci mají vlastní problémy

Nové boje přicházejí po letech, kdy byla více než deset let trvající občanská válka v Sýrii v podstatě zamrznutým konfliktem. V občanské válce od roku 2011 zahynuly stovky tisíc lidí a miliony musely opustit své domovy. I když válka nikdy formálně nebyla ukončena, boje z velké části ustaly v roce 2020 po příměří zprostředkovaném Tureckem a Ruskem.

AP poznamenává, že ofenziva přišla také v době, kdy se skupiny napojené na Írán, především libanonský Hizballáh, který od roku 2015 podporuje syrské vládní síly, zabývaly vlastními problémy. Ve středu vstoupilo v platnost příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, tedy ve stejný den, kdy syrské opoziční frakce oznámily svou ofenzivu. Izrael v posledních sedmdesáti dnech rovněž vystupňoval své útoky proti cílům v Sýrii napojeným na Hizballáh a Írán.

Írán vyjádřil podporu

Íránský ministr zahraničí zamířil do syrského hlavního města Damašku. „Pevně podporujeme armádu a vládu v Sýrii,“ řekl Abbás Arakčí před odletem. „Syrská armáda tyto teroristické skupiny opět porazí, stejně jako to udělala v minulosti," uvedl podle oficiální agentury Irna ministr. Arakčí označil ofenzivu povstalců za spiknutí Spojených států a Izraele.

Podporu vyjádřil šéf íránské diplomacie také syrskému vůdci Asadovi. Arakčího návštěva byla pro Asada první diplomatickou schůzkou od středečního vypuknutí ofenzivy na severozápadě, píše AFP. Žádné podrobnosti o obsahu jednání nebyly ihned k dispozici.

Washington obvinění Íránu ze zapojení do nových bojů odmítá. „Spojené státy nemají nic společného s touto ofenzivou, kterou vede Haját Tahrír aš-Šám (HTS), klasifikovaný jako teroristická organizace,“ napsal na sociální síti X v noci na neděli mluvčí rady Bílého domu pro národní bezpečnost. USA mají v Sýrii několik stovek vojáků, převážně na severovýchodě země.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle informací agentury Reuters o vývoji v zemi mluvil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Podle Reuters Blinkenovi sdělil, že Ankara nedovolí „teroristické činy proti sobě a syrským civilistům“.

Teherán je v roky trvající občanské válce v Sýrii věrným spojencem syrského prezidenta Asada. Tvrdí, že v Sýrii nemá bojové jednotky, ale pouze důstojníky, kteří zde poskytují vojenské poradenství a výcvik. Dalším klíčovým spojencem Asada je Rusko, které se podílí na náletech na pozice povstalců.

Íránská agentura již dříve informovala, že ve čtvrtek v Sýrii během bojů přišel o život generál íránských Islámských revolučních gard. Íránské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že jeho konzulát v Aleppu byl napaden, ale že jeho zaměstnanci jsou v bezpečí. Šéf íránské diplomacie, který naposledy navštívil Sýrii v říjnu, po návštěvě Damašku odcestuje do Turecka.

Syrská vláda v roce 2015 získala zpět kontrolu nad velkou částí země za podpory ruských a íránských spojenců. Aleppo, které je ekonomickým centrem, Sýrie znovu zcela ovládla v roce 2016. Útok islamistů na toto velké město je „zdánlivě dobrou zprávou pro Izrael“, citoval server The Jerusalem Post vedoucího výzkumného pracovníka Jeruzalémského institutu pro strategii a bezpečnost Daniela Rakova, podle kterého „ovládnutí severní Sýrie rebely poškozuje infrastrukturu Íránců a Hizballáhu a ztíží jim práci na obnově Hizballáhu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
01:11Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
15:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 1 hhodinou

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 2 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 3 hhodinami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...