Asad vyhlásil amnestii pro armádní dezertéry

Damašek - Syrský prezident Bašár Asad vyhlásil amnestii pro armádní dezertéry. Má platit i pro ty, kdo se vyhnuli branné povinnosti, ať jsou v Sýrii nebo v cizině. Vojenská služba je v Sýrii povinná pro muže starší 18 let. Mnoho mužů se ale snaží službě vyhnout a ze Sýrie prchají.

Od loňska jde o druhou Asadovu amnestii. Jednu vyhlásil už loni v červnu. Podmínkou té současné je, že se dezertéři a lidé, kteří nepřišli k odvodu, přihlásí vojsku do měsíce, pokud jsou v Sýrii, a do dvou měsíců, pokud jsou v cizině.

Sýrie vede již více než čtyři roky válku proti opozici a islámským radikálům. Obě skupiny zahrnuje pod termín teroristé. V bojích přišlo o život podle odhadů opozice na 230 000 lidí.

Syrsklá armáda je oproti roku 2011 poloviční

Izraelská tajná služba v květnu oznámila, že podle jejích informací je syrská armáda v nejhorším stavu od zahájení bojů v roce 2011. Před válkou v ní sloužilo přes 220 000 vojáků a k dispozici měla desítky tisíc rezervistů. Nynější stav je kvůli dezercím a ztrátám poloviční.

Nyní vojsko bojuje na několika frontách nejen proti jednotkám, které chtějí dosáhnout svržení Asada, ale také proti islámským radikálům, kteří obsadili na severu země část území, aby tam vládli podle zákonů islámu. Islámský stát podle odhadů drží až 50 procent syrského území, byť jde o méně obydlené oblasti.

Syrská armáda
Zdroj: ISIFA/EPA/YOUSSEF BADAWI

Už v říjnu 2011 podle jednoho z důstojníků dezertovalo asi 10 000 vojáků a vytvořilo Svobodnou syrskou armádu (FSA), která začala bojovat proti regulérním armádním oddílům. Její velení později oznámilo, že armáda čítá až 25 000 lidí, kteří uprchli z armády. Turecko následující rok odhadovalo, že řady syrské armády opustilo až 60 000 vojáků.

Jednotky určené k obraně strategicky významných míst tvoří hlavně členové menšiny alávitů, k níž patří také Asad a syrské politické vedení. Syrští sunnité, kteří jsou v Sýrii ve většině, sice tvoří základ bojových jednotek, ale na velení se podílejí minimálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 35 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 3 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.