Arméni v nedělním referendu schválili změnu ústavy. Pro přechod z prezidentského na parlamentní systém se vylovilo přes 63 procent zúčastněných voličů. Hlavních pravomocí včetně volby hlavy státu se ujme zákonodárný sbor a vláda. Tu ale opozice obvinila ze zfalšování výsledků.
Podmínkou platnosti referenda byla nadpoloviční účast voličů, které bylo dosaženo jen těsně. Podle ústřední volební komise přišlo hlasovat 50,5 procenta Arménů s volebním právem, pro schválení ústavních změn se vyslovilo 63,3 procenta z nich.
Proti přechodu na parlamentní systém se aktivně stavěl zejména opoziční Arménský národní kongres, který obvinil vládu z rozsáhlého falšování výsledků referenda. Skutečným cílem navržené reformy prý není snaha o demokratizaci bývalé sovětské republiky, ale pokus o udržení stávajícího prezidenta Serže Sargsjana u moci.
Sargsjanův druhý prezidentský mandát vyprší v roce 2018 a kandidovat už nebude moci. Schválená ústavní reforma by mu ale umožnila usednout do křesla premiéra voleného parlamentem. Většinu v něm má Republikánská strana, v jejímž čele současný arménský prezident stojí. Sargsjan tvrdí, že se o premiérský post ucházet nehodlá.
Jeden z vůdců opozice Levon Zurabjan obvinil režim z rozsáhlých podvodů. „Státní orgány nasadily celý arzenál falzifikací,“ uvedl šéf parlamentní frakce Arménského národního kongresu. Podvody se podle něj týkaly asi půl milionu volebních hlasů, tedy zhruba pětiny ze všech platných hlasovacích lístků.
Návrh ústavní reformy přiznává budoucí hlavě státu jen výrazně symbolickou roli. Hlavní moc by měly převzít vláda a parlament, který by prezidenta volil na sedm místo současných pěti let. Možné by bylo jen jedno funkční období.
