Americký Kongres odvrátil ochromení vládních úřadů

Obě komory amerického Kongresu schválily zákon o nouzovém financování vlády na příštích 45 dnů. Několik hodin po Sněmovně reprezentantů mu dal zelenou i Senát. Následně zákon podepsal prezident Joe Biden. Zákon na poslední chvíli odvrátil ochromení fungování vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.

Lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer po hlasování řekl, že „je to den plný zvratů, ale Američané si mohou oddechnout: shutdown dnes nenastane“.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy v sobotu ráno nečekaně přišel s návrhem přechodného rozpočtu, a vystavil tak demokraty tlaku na jeho přijetí. Kvůli rozložení sil v Kongresu byla pro přijetí zákona potřebná podpora obou politických táborů.

Pro Bílý dům byla další pomoc pro Ukrajinu prioritou, demokraté však stáli před dilematem, zda kvůli sporu o podpoře Kyjeva ochromit chod federálních úřadů a agentur, píše DPA. Zákon na druhou stranu počítá se zvýšením federální pomoci při katastrofách v rozsahu, jaký požadoval prezident Biden.

Televize CNN na svých internetových stránkách uvádí, že vedení Demokratické strany ve Sněmovně reprezentantů dalo najevo, že očekává, že republikánský předseda komory McCarthy přijde na další schůzi se zvláštním zákonem týkajícím se pomoci Ukrajině. Podle britské BBC zástupci Bidenovy administrativy upozorňují, že krátkodobě by mohly dodávky pomoci od Spojených států pro Ukrajinu váznout.

„Zcela očekávám, že předseda Sněmovny reprezentantů dodrží svůj závazek vůči Ukrajincům a zajistí v této kritické chvíli schválení pomoci jejich zemi,“ vzkázal McCarthymu prezident Biden.

Silné republikánské křídlo

DPA poznamenává, že zákon o nouzovém financování neobsahuje žádné výrazné omezení výdajů, což může znamenat pro McCarthyho problémy v jeho vlastní straně, protože přesně to požadovali její radikální zástupci.

Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů jen těsnou většinu, což posiluje pozici radikálního křídla. Někteří jeho představitelé dávali v poslední době najevo, že by McCarthyho chtěli funkce předsedy zbavit. Začátkem letošního roku se ho do ní zákonodárcům podařilo zvolit až na 15. pokus, protože ho odmítala podpořit část stranických kolegů.

BBC očekává, že současné problémy se schvalováním financování federální vlády se budou za 45 dnů opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...