Americký Kongres odvrátil ochromení vládních úřadů

Obě komory amerického Kongresu schválily zákon o nouzovém financování vlády na příštích 45 dnů. Několik hodin po Sněmovně reprezentantů mu dal zelenou i Senát. Následně zákon podepsal prezident Joe Biden. Zákon na poslední chvíli odvrátil ochromení fungování vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.

Lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer po hlasování řekl, že „je to den plný zvratů, ale Američané si mohou oddechnout: shutdown dnes nenastane“.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy v sobotu ráno nečekaně přišel s návrhem přechodného rozpočtu, a vystavil tak demokraty tlaku na jeho přijetí. Kvůli rozložení sil v Kongresu byla pro přijetí zákona potřebná podpora obou politických táborů.

Pro Bílý dům byla další pomoc pro Ukrajinu prioritou, demokraté však stáli před dilematem, zda kvůli sporu o podpoře Kyjeva ochromit chod federálních úřadů a agentur, píše DPA. Zákon na druhou stranu počítá se zvýšením federální pomoci při katastrofách v rozsahu, jaký požadoval prezident Biden.

Televize CNN na svých internetových stránkách uvádí, že vedení Demokratické strany ve Sněmovně reprezentantů dalo najevo, že očekává, že republikánský předseda komory McCarthy přijde na další schůzi se zvláštním zákonem týkajícím se pomoci Ukrajině. Podle britské BBC zástupci Bidenovy administrativy upozorňují, že krátkodobě by mohly dodávky pomoci od Spojených států pro Ukrajinu váznout.

„Zcela očekávám, že předseda Sněmovny reprezentantů dodrží svůj závazek vůči Ukrajincům a zajistí v této kritické chvíli schválení pomoci jejich zemi,“ vzkázal McCarthymu prezident Biden.

Silné republikánské křídlo

DPA poznamenává, že zákon o nouzovém financování neobsahuje žádné výrazné omezení výdajů, což může znamenat pro McCarthyho problémy v jeho vlastní straně, protože přesně to požadovali její radikální zástupci.

Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů jen těsnou většinu, což posiluje pozici radikálního křídla. Někteří jeho představitelé dávali v poslední době najevo, že by McCarthyho chtěli funkce předsedy zbavit. Začátkem letošního roku se ho do ní zákonodárcům podařilo zvolit až na 15. pokus, protože ho odmítala podpořit část stranických kolegů.

BBC očekává, že současné problémy se schvalováním financování federální vlády se budou za 45 dnů opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...