Přes 1800 mrtvých a 160 tisíc zničených domů – taková je tragická bilance hurikánu Katrina, který před deseti lety zastavil život v New Orleans. Obyvatelé města v americké Lousianě si tehdy prožili peklo. „Lidé šíleli. Nemohli jsme spát. Lidé byli dehydrovaní, měli mrtvice a infarkty,“ vzpomíná Valin Bentleyová, jedna z přeživších, která tehdy uvízla v budově výstaviště. Město se snaží další tragédii odvrátit pomocí nového systému hrází, považovaného za „stavební zázrak“. Stoprocentní prevence ale podle expertů není možná.
Čtyři pětiny města se po úderu Katriny ocitly pod vodou. Celkem 30 tisíc lidí se ještě před katastrofou schovalo do stadionu Superdome, kde doslova živořili – neměli dost jídla ani pitné vody. Řada z nich spáchala sebevraždu skokem ze střechy. „Byla jsem v Superdomu, tak moc jsem to chtěla vzdát. Ale nevzdala. Bůh mi pomohl,“ vzpomíná Tara Legendreová, kterou cituje časopis The Time.
„Nikdy jsem si nemyslel, že někdy budu bezdomovec, ale najednou jím jsem,“ říká další z obyvatel New Orleans Jules Gettridge. „Chci jen zpátky svůj normální život, jsem unavená,“ svěřila se listu Connie Crapeauová.
Hurikán vyhnal z domovů 410 tisíc lidí. Většinou šlo o chudé Afroameričany. Celkem 280 tisíc obyvatel Mexického zálivu se nikdy nevrátilo. Všichni bez rozdílu se snaží jít dál. „Kalifornie byla hezká, odlišná, ale bylo to jako být na dovolené, pryč z domova,“ uvedla Alisha Pageová, která se nakonec nastěhovala zpět na západní břeh Mississippi.
Bylo jí dvacet, když s matkou přišly o všechno. Zachránila je Rena Salomonová, která dostala přezdívku „anděl v hummeru“. „Miluji svoje město – vodu, lidi, jídlo, hudbu, všechno. Dočkala jsem se šťastného konce, když jsem nezemřela. Netrpěla jsem – aspoň ne tolik jako jiní,“ prohlásila Pageová.
Reakce na hurikán byla fiaskem na všech úrovních, vyplynulo z vyšetřování Sněmovny reprezentantů. Kritiku si vyslechl i tehdejší americký prezident George Bush za to, že příliš pozdě rozpoznal závažnost situace a otálel s uvolněním pomoci.
Vinu nesou vojáci, policisté i starosta, rozhodly soudy
Vinu neslo i americké ženijní vojsko, které zanedbalo údržbu důležitého navigačního kanálu. Jde o vůbec první případ, kdy soud přiřkl federální vládě přímou odpovědnost za záplavy. Ve vězení skončili na desítky let i čtyři policisté, kteří v chaosu po úderu živlu zastřelili dva lidi a další zranili.
A soudní dohru mělo také účinkování někdejšího starosty New Orleansu Raye Nagina, který dostal desetiletý trest za korupci. Nagin při obnově města získal od stavebních firem na úplatcích 200 tisíc dolarů (přes čtyři miliony korun).
Američané si často kladou otázku, zda je New Orleans připravené čelit další nebo případně ještě větší katastrofě. „Kdyby se zítra objevil hurikán o stejné síle, jako měla Katrina, nebo silnější, prevence neexistuje. A dříve nebo později se něco takového stane,“ upozornil vysloužilý generál Gerry Galloway, který v součané době vyučuje inženýrství na univerzitě v Marylandu.
Zachrání město v budoucnu rozlehlý systém hrází?
Město se snaží dělat, co je v jeho silách. Nechalo postavit mohutný systém hrází, zdymadel a pump za 14,5 miliardy dolarů (asi 255 miliard korun) – nejdůležitější část představuje bariéra Lake Borgne Surge, která je přes tři kilometry dlouhá a osm metrů vysoká. Ochránit má New Orleans před tím, co se stalo 29. srpna 2005 - tehdy se přiřítila kanály 4,5 metru vysoká masa vody, strhla hráze a zaplavila město.
Podle inženýra Eda Linka lze moderní systém hrází považovat za „stavební zázrak“. Podle něj to ale stále není dost – voda by mohla i nyní místy přetéct a způsobit záplavy. Link na druhou stranu pochybuje, že by došlo ke zničení bariér a katastrofě většího měřítka.
Sbor inženýrů navrhl nové hráze na základě počítačových modelů simulujících 152 různých scénářů, jak by se hurikán mohl chovat. Bezprostředním cílem je ochránit New Orleans před takzvanou stoletou bouří. Někteří experti ale varují před případnou dvousetletou, nebo dokonce pětisetletou bouří. Postavit dostatečně vysoké zdi by ale stálo další miliony dolarů. Podle Gallowaye je nejdůležitější přiznat si, že riziko nikdy nebude nulové.
I přes veškerá varování někteří své domovy nikdy neopustí
Pomoci má i nový systém varování, s nímž přišlo Národní hurikánové centrum – nyní méně řeší kategorii bouře a poskytuje mapy potenciálních záplavových oblastí. Lidé tak lépe poznají, že jim hrozí nebezpečí. „Vždy se najdou tací, kteří zůstanou,“ je ale přesvědčen šéf Centra environmentální komunikace v New Orleans Bob Thomas.
Obama v New Orleans: Město se dokázalo posunout vpřed
V rámci smutného výročí navštívil New Orleans šéf Bílého domu. Podle něj se vyplatilo úsilí místních obyvatel a město se dokázalo posunout vpřed. „To, co zde vidíme, je příklad úžasné spolupráce na mnoha úrovních - federální, státní i místní. Právě to pomohlo s revitalizací zdejší komunity,“ prohlásil Barack Obama.
V rámci programu Hope Six (Naděje 6), který cílí na zlepšení životních podmínek Američanů, mají lidé nové domy, ve městě vyrostla i řada škol nebo nové komunitní centrum. „Naším cílem vždy bylo nejen překonat následky bouře, ale začít se věnovat některým nerovnostem, které existovaly dlouho před tím, než vůbec bouře přišla,“ konstatoval prezident. Od svého nástupu do funkce před víc než šesti lety se snaží veřejnosti ukazovat lepší tvář amerického prezidentství - v New Orleans byl už podeváté.
