Phnompenh - Největší hinduistický chrámový komplex světa leží v Kambodži a jmenuje se Angkor. V zemi, kde je buddhismus státním náboženstvím, působí dnes obrovské hinduistické stavby poněkud exoticky. Jenže právě hinduistické obřady byly jedním z nejdůležitějších atributů každodenního života angkorských králů. David Jakš se pro pořad Objektiv vydal na takřka neznámé místo, kde brahmánští kněží získávali svatou vodu pro své velkolepé obřady. Turisté tam nechodí a dodnes je to nesmírně působivé místo, skryté hluboko v kambodžské džungli.
Jakmile člověk vstoupí do areálu Angkoru, okamžitě hledá tři největší taháky – tajemný Bayon, romantický Ta Prohm a samozřejmě velkolepý Angkor Wat. Odkud ale brali hinduističtí kněží neboli brahmáni posvátnou vodu pro své obřady? Pokud chcete přímo na místo činu, musíte do lokality zvané Kbal Spean, ležící asi 60 kilometrů severovýchodně od nejznámějších chrámů.
Nejprve je třeba projít tři kilometry džunglí. Cesta je sice dobře značená, ale mohutné kameny a kořeny tropických stromů trochu komplikují cestu. Na druhou stranu v době sucha není třeba překonávat bažiny a ani vřesoviště plná pijavic. Tuto stezku používali brahmáni už před 1100 lety při svém putování pro svatou vodu. Cesta od angkorských chrámů jim sem trvala čtyři dny a stejnou dobu potom putovali zase zpátky.
- Chrám Angkor Thom autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475392.jpg
- Děti poblíž Angkoru autor: Nora Grundova, zdroj: ISIFA/LN http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475394.jpg
- Chrám Ta Prohm v Angkoru autor: OLIVIER MATTHYS, zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475393.jpg
- Angkor Wat autor: Luca Picciau, zdroj: ČTK/CuboImages http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475391.jpg
Pralesní řeka se jmenuje Stung Kbal. Dávní Khmérové dobře věděli, v které části roku hladina kulminuje a kdy je naopak vody málo. Právě v tom období dokázali odklonit její tok a do obnaženého skalnatého dna vytesali stovky tzv. Šivových lingamů. Archeologové dnes odhadují jejich počet na více než tisíc kusů a většina vznikla v době vlády Suryjavarmana I. na začátku 11. století.
A voda se stala svatou…
Posvátný lingam je kamenný falus, který podle hinduistů vyznačuje místo se zvláště silnou přítomností Šivy - boha ničitele. Většina z nich není vyšší než 15 centimetrů, ale nechybí ani půlmetrové kusy. Tím, že hladina po deštích stoupla, ocitly se lingamy pod vodou. Brahmáni pak věřili, že tím, že přetekla přes posvátné lingamy, se stala svatou. A byla tak tou nejvhodnější ke královským hindustickým obřadům.
Lingamy vytesali lidé do dna nad vodopády. Vodu potom zachycovali kněží do kamenných nádob a džbánů pod nimi. Celá procedura trvala několik dnů a byla spojena s velmi působivými bohoslužbami přímo u vodopádu. Při nich kněží děkovali nejen Šivovy, ale také Umě neboli Parvátí, božské manželce Šivy.
- Lingam - podobizna Šivy autor: Werner Forman, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475382.jpg
- Chrám Ta Prohm v Angkoru autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475389.jpg
- Chrám Bayon v Angkoru autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475387.jpg
- Chrám Ta Prohm v Angkoru autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475390.jpg
- Chrám Bayon v Angkoru autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475386.jpg
- Chrám Bayon v Angkoru zdroj: ČTK/Eye Ubiquitous/Hutchison http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475383.jpg
- Chrám Ta Prohm v Angkoru autor: Fredrik von Erichsen, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4754/475385.jpg
V období sucha, tedy v zimních a jarních měsících, je řeka Stung Kbal spíše malým potokem. Nejkrásnější lingamiy včetně těch nejstarších z 9. století, jsou obnaženy a dají se obdivovat v plné kráse. O několik měsíců později už bude všechno jinak. Hladina se zvedne až o půl druhého metru a sochy i lingamy zmizí pod vodou. Tou dobou sem nejčastěji přicházejí lidé z okolních vesnic, a ačkoli jsou už dnes buddhisty, dopřávají si očistnou koupel ve svaté vodě.
Celý areál byl opuštěn stejně jako Angkor pravděpodobně v 16. století. I nadále sem ale přicházeli hinduističtí i buddhističtí poutníci, kteří vytesávali nové a nové lingamy a sochy Parvátí. Areál byl znovu objeven teprve v roce 1969, kdy se od místních lidí o něm dozvěděl francouzský archeolog Jean Boulbet. A teprve po definitivní porážce Rudých Khmerů na začátku 90. let minulého století bylo místo znovu zpřístupněno.
