Brusel - V České republice kouří 29 procent lidí starších patnácti let. Podle průzkumu Eurobarometru se tak ČR v tomto směru řadí mírně nad průměr Evropské unie, který činí 28 procent. Nejméně kuřáků je ve Švédsku (13 procent), nejvíce naopak v Řecku (40 procent). V EU v průměru nikdy nekouřila zhruba polovina lidí (51 procent), v Česku to tvrdí dokonce 54 procent dotázaných. Výsledky celoevropského průzkumu Evropská komise zveřejnila u příležitosti čtvrtečního Světového dne bez tabáku.
Průzkum také ukázal, že zhruba 70 procent kuřáků a bývalých kuřáků v Evropské unii si navyklo kouřit před dosažením 18 let věku. Přibližně 61 procent nynějších kuřáků v EU se již pokusilo přestat kouřit.
„Jsem hluboce znepokojen skutečností, že většina Evropanů začíná kouřit v raném mládí, ještě před osmnáctými narozeninami,“ podotkl k výsledkům průzkumu eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů John Dalli. Zdůraznil, že komise je odhodlána bojovat proti tomu mimo jiné tím, že bude usilovat o snížení přitažlivosti cigaret pro mladé.
Šetření ukázalo, že 60 procent Evropanů podporuje opatření, která by měla snížit viditelnost a atraktivitu tabáku. Jako příklad takových kroků komise zmínila třeba to, že by prodejny s tabákem měly být umístěny na hůře viditelných místech, nebo by se měla omezit atraktivita příchutí a barev cigaret.
V ČR přibývá kuřáků mezi mladými
V ČR je 29 procent kuřáků, přibývá jich mezi mladými. V 15 letech kouří 28 procent dívek a 22 procent chlapců. Politici přitom váhají se zákazem kouření v restauracích, argumentují poklesem tržeb a krachem těchto zařízení. Hlavní ale je, že nechtějí přijít o sponzory, řekl dnes novinářům děkan první lékařské fakulty Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Podle něj stát nechrání dostatečně občany před vlivy tabákového kouře.
„Tabák zabíjí, ale tabákový průmysl vyvinul triky k manipulaci veřejného mínění. Investuje do programů pro mládež či ochrany přírody, aby odpoutal pozornost od smrtících výrobků a získal pozlátko společenské slušnosti,“ řekla ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Alena Šteflová. Podle ní tabákový průmysl nadhodnocuje svůj hospodářský význam a opomíjí sociální i zdravotní náklady kouření. Kritici zákazu kouření argumentují osobní svobodou kuřáků.
Česko počátkem května ratifikovalo Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku po osmi letech odkladů, kdy podpis připojil prezident. Zákonodárci schválili tento dokument s výhradou, že stát nebude diskriminovat tabákový průmysl.
Kouření je podle docentky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice nemoc - nikoli zlozvyk. V zemích, kde zakázali kouření v restauracích, ubylo podle Králíkové až o 45 procent infarktů, průměrný pokles je 17 procent. Pro Česko by to znamenalo ročně až o 5 000 úmrtí méně na infarkt, řekla. U části kuřáků souvisí jejich závislost na tabáku s geny, ani oni by podle Králíkové ale neměli vzdát snahu přestat kouřit. Na rozdíl od těch, kteří tento gen nemají a stačí jim jednorázová léčba, kuřáci s tímto genem potřebují léčbu dlouhodobou. Poskytuje ji 38 center pro závislé na tabáku.
