Proč si Island získal srdce mnohých cestovatelů? Například díky ledovcům, žhavým sopkám i jezerům. Vzhled nezvykle utvářené krajiny se mění v průběhu času zemětřesnou činností.
Ostrov před asi 25 miliony let vytvořila mohutná vulkanická činnost, která vymodelovala jeho nestálé tvary. Na Islandu dnes najdeme kolem 200 sopek. Třicet z nich je přitom aktivních.
Ostrov v roce 1783 postihl vůbec největší výlev lávy, který tam byl dosud zaznamenán. Uvádí se, že na následky zemětřesení spojené s nedostatkem zdrojů potravy zemřela čtvrtina tehdejšího obyvatelstva spolu s většinou domácích zvířat.
Zemětřesné projevy charakterizují Island také dnes. Například před šesti lety sopka Eyjafjallajökull paralyzovala leteckou dopravu nad Evropou. Islanďané jsou však na sopečné projevy dobře připraveni. Zdejší seismologové používají sofistikované systémy varování před nebezpečím.
„Mají dokonalý systém měření,“ potvrzuje znalec ostrova Petr Burian.
Vulkanická činnost má ale i kladné stránky. Místní obyvatelé mohou díky ní ve velkém využívat geotermální zdroje. Zajistí si tak dvě třetiny celkové spotřeby elektrické energie. Zbývající část dodají vodní elektrárny.
Podzemní sopečná činnost má příznivý vliv rovněž na turistický ruch. Lidé houfně využívají možnosti celoročního koupání v přírodních jezerech. Díky přebytku geotermální energie mohou dokonce ochutnat plody zdejších banánovníků či se projít po vytápěných chodnících v Rejkjavíku.
