Brno – Pracovní potenciál lidí nad 50 let neumí Česko dostatečně využít. K takovému závěru dospěl mezinárodní výzkum vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Český trh práce srovnávali s podobnými zeměmi, kde se motivace pracovníků v předdůchodovém věku daří – například s Finskem a Nizozemskem. Úplné výsledky výzkumu budou známé do roka.
Pomalí, nemocní, neflexibilní. Předsudky, které má řada zaměstnavatelů o lidech nad 50 let. A paradoxně je mívají i sami pracovníci. Podle vědců z brněnské Masarykovy univerzity zbytečně, Češi nad 50 se příliš neliší třeba od Nizozemců nebo Finů. „Můžeme se v tomto věku naprosto srovnávat ve zdravotním stavu populace i v míře práceschopnosti, ale ztrácíme řádově procenta v podílu zaměstnanosti lidí nad 50 let. A především v populaci nad 55, respektive 60 a více, tam už je rozdíl o desítku procent,“ vysvětlil autor výzkumu Pavel Novotný z Ústavu pedagogických věd Filosofické fakulty Masarykovy univerzity.
Na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později to bylo už 30,6 %. Loni se na celkové nezaměstnanosti podíleli 27,2 %.
Zdroj: Úřad práce
Ti, kdo jsou dnes často odmítáni, jsou ale budoucností pracovního trhu. Demografický vývoj napovídá, že generace nad padesát bude brzy představovat třetinu evropské populace. Firmy se tak bez nich neobejdou. „Klíčový moment bude za 35 let. Pokud se situace nezmění, tak by byl podíl zaměstnaných menší než počet lidí, kteří jsou ekonomicky závislí. Je velmi pravděpodobné, že toto není udržitelné,“ varoval Novotný.
Vzorem je Skandinávie
Inspiraci lze čerpat u severských zemí, například Norska. V tamní společnosti je zažité, že pokud už musí zaměstnavatelé propouštět, začínají od nejméně zkušených pracovníků. V norských firmách není výjimkou, že existuje plán aktivního stárnutí, podle kterého pečují o své zaměstnance. Firmy někdy starším pracovníkům poskytují delší dovolenou či kratší pracovní dobu, díky čemuž mohou i nadále využívat práce zkušených a dlouholetých zaměstnanců. „V Česku se zaměstnanost lidí nad 50 let pohybuje kolem 60 procent. Ve Finsku a Nizozemsku je to zhruba 65 procent a v takovém Švédsku je to extrém až k 80procentní zaměstnanosti,“ dodal Novotný.
Zatímco v USA nebo v Japonsku je zaměstnanost věkové skupiny 55 až 64 let přes 60 procent, průměr EU činí stejně jako u nás 45 procent, u žen pak pouhých 34 procent.
Zdroj: MPSV
Vědci na základě studie připravili i sadu doporučení, jak situaci v Česku zlepšit. „Státní opatření se mohou týkat například nastavení věku odchodu do důchodu, kde je namísto striktních hranic vhodnější nastavovat systém motivačně, jak ukazuje finský příklad: aby se poslední odpracované roky výrazně projevily na výši důchodu,“ přiblížil Novotný.
Zaměstnavatelé by zase neměli hledět jen na věk, ale i na zkušenosti a potenciál starších pracovníků. A sami zaměstnanci by se neměli podceňovat. „Všímejeme si svého zdravotního stavu a své práceschopnosti, abychom se na trhu práce byli schopni udržet,“ apeloval na závěr Novotný.
