Fulnek - Obyvatelé fulnecké místní části Jerlochovice se jen tak nedočkají suchého poldru. Chránit je má před velkou vodou. Radnice musela stáhnout žádost o státní dotaci, protože nezískala souhlasy všech majitelů pozemků. Místnímu osadnímu výboru se zpomalení příprav stavby nelíbí. Opětovnou žádost o dotaci chce radnice podat nejdříve v příštím roce.
V roce 2009 valící se voda zpustošila zahradnictví a zatopila desítky domů ve fulnecké místní části Jerlochovice. Obavy z dalších povodní jsou tady stále živé. „Občané se na nás stále obracejí, protože mají strach investovat do svých domů. Bojí se, že by se situace mohla opakovat,“ říká předseda místního osadního výboru Jiří Bártek.
Město už zahájilo přípravu stavby suchého poldru s kapacitou až sto tisíc kubíků vody. Práce ale jen tak nezačnou. Radnice na jaře podala žádost o dotaci z ministerstva zemědělství, vzápětí ji ale stáhla. Hlavní problém, který v současné době zastavil přípravu poldru, je, že město nemá dosud souhlasy všech 17 majitelů pozemků, které leží jak pod budoucí hrází, tak i na místě, které by v případě povodně zatopila voda. „Podmínkou žádosti o dotaci a tím spíš pro výstavbu samotného poldru je mít vypořádané majetkoprávní vztahy k pozemkům, na kterých by měl ten poldr vzniknout,“ potvrdila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.
„Chybí souhlas Severomoravských státních lesů Krnov, které od roku 1992 již právně neexistují, ale pořád jsou na katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci pozemku. Nemáme rovněž souhlas Pozemkového fondu k jednomu pozemku,“ vysvětluje důvody stažení žádosti o dotaci starostka Fulneku Jana Mocová. Předseda osadního výboru Jerlochovic Jiří Bártek tvrdí, že město svou roli nezvládá a mělo by být při jednání s majiteli a státem aktivnější. „Věříme nadále, že stavba tohoto poldru se bude realizovat a tím celá ta situace se uklidní,“ dodal.
Starostka Jana Mocová namítá, že radnice padesátimilionový projekt v tomto stavu zdědila od bývalého vedení města. Teď bude jednat s majiteli ploch o zřízení věcného břemene nebo prodeji. Ten se ale může městu prodražit. „Požadavky těch vlastníků se pohybují od 100 do 200 korun za metr, což by pro město znamenalo náklady ve výši více než 7 milionů korun,“ uvedla starostka Jana Mocová.
