Jak vypadala tajná dílna alchymistů?

Kutná Hora - Jak vypadala středověká tajná dílna alchymistů si můžete prohlédnout v kutnohorském muzeu v Sankturinovském domě. Poté co radnice ukončila spolupráci s původním nájemcem Muzea alchymie, otevřelo tam několik fanoušků kutnohorské historie novou expozici. V dílně, kde alchymisté vařili různé elixíry, jsou pece, baňky, křivule a další nádoby.

Některé nádoby přestavovaly části těla, které se daným lektvarem měly léčit, příkladem je baňka ve tvaru žaludku. Jiná z tradičních nádob se nazývá podle svého vzhledu „pelikán“. „Pomocí destilace získávali různé kvintesence, například z bylinek, a ty potom používali do svých elixírů,“ vysvětluje Zdeněk Třískala, provozovatel Alchymistické dílny.

V Sankturinovském domě opravdu byla alchymistická dílna

Ve sklepení je také původní středověký komín, který odváděl dým. Místo pro expozici totiž nebylo vybráno náhodou. „Ve sklepě Sankturinovského domu opravdu v patnáctém století již byla alchymistická dílna,“ říká Martina Bucifal, vedoucí informačního centra. „Zřejmě majitel tohoto domu prováděl tajnou těžbu stříbrné rudy a její předělávání ve stříbrné mince,“ uvažuje Zdeněk Třískala.

Voskové figuríny v expozici ukazují, že alchymisté se rekrutovali hlavně z bohatších vrstev, které si mohly dovolit vyšší vzdělání. Kromě hledání kamene mudrců, tedy přípravku, který mění kovy ve zlato, se věnovali i jiným experimentům.

Na pomezí chemie, fyziky a lékařství

Některé postupy předchůdců chemiků dosud využívá i současná věda. „Přicházeli pokusným způsobem na nové metody výroby různých léků. Bylo to něco na pomezí chemie, fyziky a lékařství,“ popisuje Zdeněk Třískala. Na podzim se muzeum má dále rozšiřovat. Přibudou například sestavy s bublajícími chemikáliemi a místo, kde budou probíhat skutečné experimenty.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Středočeský kraj

Části obcí dochází voda ve studních. Roste tak zájem o cisterny státních rezerv

Problémy se suchem trápí stále více obcí. Především tam, kde jsou lidé závislí na vodě ze studní, které kvůli nedostatku srážek vysychají. Samosprávy hledají řešení – obracejí se například na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisteren nebo si nechávají vodu dovážet od soukromých firem.
před 12 hhodinami

VideoOrlické přehradě hrozí kvůli nedostatku vody uzavření stavidel

Podle aktuálních údajů je v Orlické přehradě evidován jeden z nejnižších přítoků v historii měření a hladina vody v nádrži je přibližně patnáct metrů pod svým maximem. Pokud bude hladina klesat dál, bude muset Povodí Vltavy vypouštění vody z nádrže zastavit. „Aktuální přítok do Orlické nádrže je třináct metrů krychlových za sekundu,“ upřesnil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Jestli hladina klesne ještě o 3,5 metru, zavře Povodí na Orlíku stavidla a minimální odtok z Vltavské kaskády bude muset zajistit ze zásob Slapské přehrady. Taková situace by přitom měla podle dlouhodobých simulací nastat přibližně jednou za padesát let. „Na základě predikcí a hydrologické situace, která je, tak předpokládáme, že by to mohlo nastat začátkem září,“ dodal k možnému uzavření stavidel na přehradě Kubala.
11. 8. 2026

Silničáři zahájili největší letošní opravu dálnice

Ředitelství silnic a dálnic zahájilo opravu dálnice D11 mezi Poděbrady a Sadskou. Vymění čtrnáct kilometrů povrchu, který je na místě od roku 1990. Oprava se dotkne také tří mimoúrovňových křižovatek. Kvůli rekonstrukci bude provoz místy převeden do protisměru. Ve směru na Hradec Králové i na Prahu ale zůstanou řidičům vždy k dispozici dva jízdní pruhy.
10. 8. 2026

Opilých řidičů nemotorových vozidel skokově přibylo, nejvíc ve středních Čechách

Policisté od začátku června evidují 236 případů řízení nemotorových vozidel pod vlivem alkoholu, o téměř sedmdesát více než za stejné období v loňském roce. Vyplývá to ze statistik, které České televizi poskytlo policejní prezidium. Většina přestupků se odehrává v centru měst a hrozí za ně pokuta až dvacet tisíc korun. Nejvíce jich odhalili ve Středočeském kraji, třeba v hlavním městě zaznamenali naopak pouze dva.
7. 8. 2026

Částí území prošly bouřky se silným větrem. Lámaly stromy a poničily střechu

Částí českého území od středečního odpoledne až do noci postupovaly bouřky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se tvořily od jižních Čech přes Vysočinu až na sever od Brna a dle radaru mířily severovýchodně až do Polska. Místy produkovaly silné nárazy větru, kvůli nimž k popadaným dřevinám museli vyjíždět hasiči. Ti také odčerpávali vodu nebo v Šumperku zabezpečovali střechu.
5. 8. 2026Aktualizováno5. 8. 2026

Hasiči zasahovali u požárů lesa na Šumavě a na Benešovsku

Požár přibližně šesti hektarů lesa a louky u šumavských Nezdic na Klatovsku se přestal šířit. Od 13. hodiny zde zasahovalo až 150 hasičů. Nyní už je požár téměř uhašen. Doutnající oheň a drobná ohniska bude ještě přes noc hlídat asi 30 převážně dobrovolných hasičů. Vrtulník Black Hawk, který čerpal vodu z Podhrázského rybníka, odletěl po 17:00 na jinou mimořádnou událost – na Benešovsko. Zde hasiči zasahují u požáru lesa a pole v Křečovicích, kde původně vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu. Později ho snížili na třetí stupeň, kolem 19:00 na druhý a před 22:00 na první, základní.
4. 8. 2026Aktualizováno4. 8. 2026

D8 má být chytřejší a bezpečnější

Silničáři na dálnici D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a Lovosicemi na Litoměřicku instalují nové technologie, které mají zvýšit bezpečnost cestování a urychlit reakci dispečerů na nehody. Takzvaná komunikační síť dálnice zajistí také rychlý přenos informací o počasí a stavu vozovky. Zároveň připraví úsek na zavedení takzvané chytré dálnice, která bude moci vysílat informace přímo do autonomních vozidel.
4. 8. 2026

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a v současnosti zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.