Pardubický Zámeček, kde popravovalo gestapo, se stane pietním místem

Pardubice – Pardubický Zámeček, kde v roce 1942 trávili posledních chvíle svého života obyvatelé vyhlazených Ležáků, se po dlouhých letech vyjednávání stane pietním místem, a otevře se tak veřejnosti. Historická budova je ve špatném stavu, oprava bude stát desítky milionů.

Pardubický Zámeček sloužil za války gestapu. Dodnes je v ponurém sklepení cítit utrpení. Gestapo zde pořizovalo poslední výslechy, lidé zde čekali na popravu. Československá obec legionářská teď vyjednává s pardubickým Foxconnem, který objekt vlastní, o jeho dalším osudu. Firma se ho chystá převést bezúplatně, a to znamená jediné: Po mnoha letech může začít projekt muzea heydrichiády. 

Přitom stačilo málo a Zámeček získala firma, která chtěla ve sklepech skladovat vína. Proti tomu se ale postavili jak legionáři, tak i historici a rodiny umučených odbojářů. Zámeček bude připomínat utrpení lidí, kteří se v tehdejším protektorátu postavili nacistům. Neodkladné opravy provádějí legionáři svépomocí už teď. Už tuto neděli se Zámeček v rámci dnů evropského dědictví vůbec poprvé od 2. světové války otevře veřejnosti. 

Nahrávám video

V Larischově vile bylo popraveno 194 osob

Zámeček je místní název pro vilu, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich, který vilu využíval zejména v období honů a Velké pardubické. Později vila několikrát změnila majitele. Po německé okupaci v roce 1939 se ze Zámečku stal vojenský objekt. V oboře byla zřízena cvičná střelnice, která se za heydrichiády stala popravištěm gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno celkem 194 osob. Popraviště přitom nevyužívala pouze pardubická služebna gestapa, nýbrž ještě expozitury v Hradci Králové a Kolíně. Těla popravených byla následně zpopelněna v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe.

Svaz osvobozených politických vězňů zřídil v roce 1949 na místě popraviště památník. V roce 1956 se Zámeček stal majetkem národního podniku Tesla Pardubice a v současnosti patří společnosti Foxconn CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 1 hhodinou

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 12 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.