Vláda umožnila od čtvrtka hejtmanům povolat do nemocnic zdravotníky ze zařízení neakutní péče s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů. Situace v nemocnicích je totiž velmi vážná. Na hraně kapacit se po Pardubickém kraji, který v úterý vyhlásil stav hromadného postižení osob, ocitají zdravotnická zařízení i v jiných regionech. Stav postižení vyhlásily tři nemocnice ve středních Čechách, Karlovarský kraj tento krok zvažoval. Česko také jedná o mezinárodní pomoci, řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Kraje řeší přetížené nemocnice, vláda hejtmanům umožnila povolat neakutní zdravotníky
Stav hromadného postižení osob je konstatováním faktu, jak nemocnice řeší případy, kdy nelze poskytnout všem pacientům ideální péči, zdůraznil Hamáček. Odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál potvrzuje, že se vyhlášením stavu nezmění například chování záchranářů při hromadných nehodách. Nemá dopad ani na práva pacientů, konstatuje právník.
„Stále ještě funguje dispečink lůžkové péče. I z Pardubického kraje se budou pacienti překládat do lokalit, kde ještě jsou místa,“ podotkl Hamáček po jednání Ústředního krizového štábu.
„Ve chvíli, kdy dojde k pracovní povinnosti pro ambulantní personál, je možné, že se tam ještě podaří vytvořit nějaké kapacity navíc,“ věří vicepremiér.
Vláda chce zapojit další zdravotníky
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) skutečně po středečním jednání vlády umožnil hejtmanům povolat zdravotníky ze zařízení neakutní péče, aby pomáhali na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Nařízení platí od čtvrtka. Týká se i nelékařských zdravotnických pracovníků s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů.
Problémem totiž podle Blatného není primárně nedostatek místa, ale především personálu. Stáhnout chce tedy například pracovníky z artroskopie nebo plastické chirurgie do nemocnic, kde je poskytována akutní péče. „Je to komunikováno se zdravotními pojišťovnami, aby těmto zařízením byla jejich pomoc kompenzována, aby je to nepoškodilo,“ doplnil ministr.
Brífink po jednání vlády 3. března (zdroj: ČT24)
Praktických lékařů se ale nařízení týkat nebude. Ti zůstanou v běžném režimu. „Nemocnice se stanou obrazně řečeno velkými jednotkami intenzivní péče,“ popsal Blatný. Nebude se to týkat ale jen covidových pacientů. Ošetření se dle ministra dostane všem, kteří ho akutně budou potřebovat.
Podle Blatného bude pomoc zdravotníků z ambulancí či zařízení jednodenní péče třeba po příští tři týdny, než počty nově nakažených začnou klesat, a další dva, kdy bude mít nynější vlna epidemie dozvuk v hospitalizacích.
Do povinnosti nezahrnul pracovníky v lázeňské péči. Lázeňský personál by to podle něj jen těžko zvládal. Ministr zvažuje i možnost povolání mediků do nemocnic na péči o covidové pacienty. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu ale zatím nepřikročil.
Hamáček připouští, že podobné krizové stavy jako v Pardubickém kraji začnou vyhlašovat i kraje další, stát proto jedná o mezinárodní pomoci. Devatenáct míst Česko dojednalo s Německem, další dvacítku nabídlo Švýcarsko. Stát jedná také s Polskem, podotkl Hamáček. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) chce o možnosti polské pomoci jednat s ministerstvem zahraničí.
„Situace je vážná, bohužel došlo na krizové scénáře. Budeme dělat vše pro to, abychom tuhle situaci zvládli a zabránili situaci, kdy by se české zdravotnictví nebylo schopné postarat o naše občany,“ řekl.
Podle německého velvyslance v Praze Christopha Isranga zatím česká vláda nezadala svou žádost o přesun pacientů do příslušného unijního systému. „Teprve následně bude aktivována pomoc. Toto se ale zatím nestalo,“ řekl serveru Seznam Zprávy. V prvním kroku podle něj může převzít desítku pacientů Bavorsko a devět Sasko. „Další pacienty bychom mohli přijmout po odpovídajícím prověření,“ dodal velvyslanec.
To, že zatím nebylo rozhodnuto o přesunu nemocných lidí do jiné země, potvrdil i ministr Blatný. Uvádí, že převoz pacienta by měl být možný do 48 hodin od podání žádosti v systému. Přístup do něj má ministerstvo zdravotnictví.
Tři nemocnice ve Středočeském kraji stav postižení vyhlásily, Karlovarský kraj ho zvažoval
O stejném kroku, který v úterý udělal kraj Pardubický, ve středu odpoledne jednal krizový štáb Karlovarského kraje. Nemocnice v Karlovarském kraji vzhledem k epidemii koronaviru vyčerpaly své kapacity. Nemocnice budou poskytovat jen neodkladnou a nezbytnou péči podle dostupných sil a prostředků, uvedl po jednání krajského krizového štábu hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Bezpečnostní rada kraje a krizový štáb opět upozornily na kritickou situaci nemocnic v regionu a na nedostatek lůžek pro pacienty s covidem. Už předtím hejtman Kulhánek řekl, že i pokud zdravotnická zařízení stav postižení vyhlásí, z praktického hlediska se nic nezmění: „My v tom stavu žijeme několik týdnů,“ podotýká.
Bezpečnostní rada a krizový štáb projednávaly právě i stav hromadného postižení osob. Ten ale vyhlášen nebyl. Mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková upozornila, že hromadné postižení osob je vnitřní předpis, který nemůže vyhlásit krizový štáb.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) uvedla, že ve středních Čechách stav hromadného postižení osob vyhlásily nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav.
„Očekává se, že ještě dnes nebo během zítřka některé další nemocnice vyhlásí také stav hromadného postižení osob. Pakliže by stav ve všech středočeských nemocnicích byl na této úrovni, tak bychom to zítra asi udělali plošně pro celý Středočeský kraj,“ avizovala hejtmanka v ČT. Odpoledne se k nim přidala také Oblastní nemocnice Kolín.
Problémy předpokládají také další regiony. Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (Piráti a STAN) upozornil, že region už zřejmě nebude moci ostatním krajům pomáhat s hospitalizací pacientů s covidem-19. „Počet intenzivních covidových lůžek už je pouze řádově v jednotkách, takže i pro nás už to začíná být docela těžké,“ nechal se slyšet.
Za uplynulý měsíc do Olomouckého kraje zamířila desítka pacientů z jiných krajů, mimo jiné právě z Pardubického.
Problém mají nemocnice i ve zbytku republiky
Na hraně kapacit jsou rovněž nemocnice v Kraji Vysočina, musely zvýšit počty lůžek. „Máme informaci od našeho koordinátora a ten nás informoval o tom, že skutečně jsme na hraně kapacity, že nás bude informovat v případě, že by považoval za nutné, abychom na to nějakým způsobem reagovali,“ předeslal hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO).
„Situace ve všech krajích je velmi problematická,“ shrnuje předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Ministerstvo zdravotnictví podle něj musí připravit jasný plán, jak kapacity navýšit a jak řešit přesun pacientů v rámci Česka či do zahraničí. „Je úplně jasné, že se musí udělat zásadní opatření, připravit se na to, aby se navýšila kapacita personálu,“ řekl ČT.
Brífink AntiCovid týmu k současné situaci v Česku (zdroj: ČT24)
Lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) apeloval na vládu, aby ještě ve středu mobilizovala všechna zdravotnická zařízení, která mají volná lůžka pro intenzivní péči. Část jich totiž podle něj stále není v systému, například lázně, plastické chirurgie či hospice. „Musí to udělat dnes, zítra bude pozdě, pozítří bude velmi pozdě a za týden bude zbytečné, aby to dělala,“ zdůrazňuje.
Místopředseda výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) ještě večer rozhodnutí vlády ve vysílání České televize kvitoval. „Je nutné ale mluvit o tom, že ti, kteří půjdou pracovat do covidových center, by měli být naočkovaní, abychom tím nezískali další skupinu lidí, kteří se můžou stát pacienty,“ hodnotil Svoboda.
Svoboda je kromě poslance také sám lékařem. „Pro nás je obrovský problém, abychom pacienta, který už nepotřebuje jipovou péči, ale rozhodně to není pacient, který může být ponechán sám sobě, abychom ho někam umístili,“ popisuje Svoboda. Podle něj by se o takové pacienty mohly postarat lázně, možnost vidí i v dolečování pacientů v provizorní nemocnici v Letňanech, kterou už ale vláda nechala rozebrat.